Plast jako druhé plíce planety: science fiction nebo realita?

Představte si svět, kde se dva největší environmentální problémy – přebytek plastového odpadu a rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře – začnou řešit jedním tahem. Nejde o science fiction, ale o výsledek práce chemiků z Kodaňské univerzity a jejich kolegů z Aarhusu. Ti nedávno ukázali, že i staré lahve od limonády nebo barevné plastové obaly, které nelze běžně recyklovat se mohou doslova pomáhá čistit ozduší.

Nový materiál, kterému vědci dali jméno BAETA, se rodí z recyklovaného PET plastu. Právě PET tvoří podstatnou část plastového odpadu na světě. Pokud je čistý a čirý, snadno z něj vyrobíme další láhev. Ale co se zbytky – s tmavými, znečištěnými nebo chemicky znehodnocenými kusy? Ty dosud končily na skládkách nebo ve spalovnách. Právě tady přichází na scénu BAETA. Díky chytré chemické úpravě, kdy se polymer rozkládá na základní stavební jednotky a následně se na jejich povrch navazuje ethylendiamin, vzniká materiál schopný vázat molekuly CO₂ s obdivuhodnou účinností.

V praxi to znamená, že prášek nebo pelety z BAETA dokážou fungovat jako houba. Umístěné na výstupu průmyslového komínu zachycují oxid uhličitý, aniž by bylo nutné pracovat s extrémně nízkými teplotami nebo nákladnými chemickými rozpouštědly. A až se nasytí? Stačí zvýšit teplotu, aby se CO₂ uvolnil a mohl být dále využit – třeba v potravinářství, při výrobě syntetických paliv nebo v chemickém průmyslu. Sorbent se mezitím regeneruje a může sloužit znovu a znovu.

Síla BAETA spočívá nejen ve výkonu, ale i v univerzálnosti. Funguje při běžných teplotách a zároveň zvládá horké plyny o teplotě až 150 °C, což je přesně to, co potřebuje průmysl od oceláren po cementárny. Vědci jej testovali na různých podmínkách a výsledky překonávají stávající komerčně používané sorbenty. A co je podstatné – výroba není extrémně nákladná. Využívá odpadní plast, který jinak ztrácí hodnotu, a mění ho v surovinu s vysokou přidanou hodnotou.

Při pohledu do širšího kontextu je to příklad cirkulární ekonomiky v praxi. Z materiálu, který považujeme za problém, se stává řešení. Z plastu, který dusí oceány, vzniká nástroj, jenž může pomoci snížit množství emisí skleníkových plynů. Je to ukázka toho, že odpad není konečná stanice, ale začátek nové cesty. V tom tkví kouzlo inovace – propojuje zdánlivě nesouvisející oblasti a vytváří hodnotu tam, kde jsme ji dosud neviděli.

Samotný objev se zrodil v rámci Novo Nordisk Foundation CO₂ Research Center. Vědci se netají ambicí posunout technologii co nejdříve z laboratoří do průmyslových provozů. Společně podali patent a hledají partnery, kteří by pomohli přenést výrobu BAETA do většího měřítka. Vize je jasná: sorbent by mohl být instalován na stovkách míst, kde dnes vznikají emise – od elektráren po menší regionální provozy. Pokud by se podařilo rozšířit výrobu a snížit cenu, BAETA by se mohla stát klíčovou součástí globálního mixu technologií pro zachytávání uhlíku.

Samozřejmě, jedna inovace sama o sobě klimatickou krizi nevyřeší. Potřebujeme kombinaci opatření – od úspor energie přes rozvoj obnovitelných zdrojů až po změnu spotřebitelského chování. Přesto má BAETA potenciál stát se významným dílkem této skládačky. 

Plast, který pohlcuje CO₂, zní možná jako paradox. Ale právě paradoxy nás nutí přehodnotit zaběhlý způsob myšlení. Z odpadní suroviny se může stát stavební kámen nové éry průmyslu – čistšího, chytřejšího a propojeného s přírodou. A je docela možné, že za pár let budeme brát jako samozřejmost, že komíny továren čistí vzduch právě díky plastu, který by jinak ležel někde na skládce.

Další podrobnosti:

Repurposing polyethylene terephthalate plastic waste to capture carbon dioxide

Mohlo by vás zajímat:

Circularity Fuels mění odpad z farem na udržitelné letecké palivo