Plechovky do zeleného, kovy z popela ven: Plzeň zjednodušuje, Brno roztáčí vířivé proudy

Třídění odpadu v Plzni prochází zásadní změnou, která ovlivní každodenní návyky tisíců místních domácností. Město jako první v republice zavádí systém, díky němuž lze plechovky a další drobné kovové obaly nově odkládat i do zelených kontejnerů na sklo, což má celý proces zjednodušit a zvýšit množství vytříděného odpadu. Zatímco Plzeň sází na jednoduchost a společný sběr, Brno posouvá recyklaci kovů o krok dál a využívá moderní technologie vířivých proudů k jejich záchytu po energetickém využití odpadu.

Obyvatelé města Plzně mohou nově ukládat drobné kovové obaly, typicky nápojové plechovky, konzervy nebo víčka, nejen do šedých kontejnerů na kovy, ale také do zelených nádob určených na sklo. Město se tak stává prvním v České republice, které zavádí společný sběr kovů a skla ve velkém rozsahu a reaguje tím nejen na praktické potřeby obyvatel, ale i na stále přísnější legislativní požadavky na třídění komunálních odpadů.

Nové opatření reaguje na dlouhodobou snahu města zvyšovat míru recyklace a zároveň usnadnit obyvatelům orientaci v systému třídění. Dosavadní praxe vyžadovala ukládání kovových obalů především do samostatných šedých kontejnerů, případně jejich odevzdání ve sběrných dvorech. Zkušenosti však ukazují, že kontejnery na sklo bývají často méně vytížené a disponují dostatečnou kapacitou, což umožňuje jejich efektivnější využití i pro další druh odpadu. Moderní technologie zpracování navíc dokážou kovy z takto smíšeného materiálu spolehlivě oddělit a následně recyklovat bez negativního dopadu na kvalitu vytříděných surovin.

Princip nového systému vychází z takzvaného multikomoditního sběru, tedy ukládání více druhů materiálů do jedné nádoby. V praxi to znamená, že plechovky již není nutné hledat výhradně v šedých kontejnerech nebo vozit do sběrných dvorů. Díky moderním technologiím třídicích linek je dnes možné kov od skla bezpečně oddělit, aniž by došlo ke snížení kvality vytříděných surovin. Zelené kontejnery navíc patří mezi méně vytížené nádoby ve veřejném prostoru, a jejich zapojení proto představuje logický krok ke zvýšení komfortu obyvatel i efektivity sběru.

Změna přichází v době, kdy města a obce v celé republice čelí výrazně rostoucím požadavkům na množství vytříděného odpadu. Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby od roku 2025 bylo vytříděno minimálně 60 procent komunálního odpadu, v roce 2030 už nejméně 65 procent a od roku 2035 dokonce alespoň 70 procent z celkového množství komunálních odpadů. Nesplnění těchto limitů může znamenat nejen finanční sankce (200tis. Kč), ale i nutnost zásadních změn v systému nakládání s odpady.

Vedle samotného podílu vytříděného odpadu stanovuje legislativa i další cíle, které mají zásadní dopad na fungování měst a obcí. Do roku 2035 by například mělo na skládky směřovat maximálně deset procent komunálních odpadů, zatímco většina materiálů má být recyklována nebo jinak využita. Tyto ambiciózní cíle vycházejí z evropské strategie přechodu k oběhovému hospodářství, které klade důraz na opětovné využívání surovin a minimalizaci odpadu.

Právě proto se zjednodušování třídění stává jedním z klíčových nástrojů, jak stanovené limity splnit. Zkušenosti ukazují, že čím jednodušší a dostupnější systém třídění je, tím více odpadu lidé skutečně vytřídí. V průměru totiž každý obyvatel České republiky vyprodukuje přibližně 350 kilogramů komunálního odpadu ročně. Aby obec splnila zákonný cíl pro rok 2025, musí z tohoto množství přibližně 210 kilogramů na osobu předat k materiálovému využití, zatímco maximálně 140 kilogramů může skončit jako směsný odpad.

Z pohledu celostátních statistik je zřejmé, že tlak na zlepšování systému bude v dalších letech narůstat. V roce 2023 se v České republice recyklovalo přibližně 43 procent komunálních odpadů a celkové využití, včetně energetického, dosahovalo zhruba 57 procent. Přesto se stále značná část odpadu ukládá na skládky, což znamená nutnost dalšího rozšiřování sběrných systémů a zavádění inovací podobných těm, které nyní testuje Plzeň.

Navíc situace u nápojových plechovek je přitom v České republice dlouhodobě považována za slabší článek celého systému třídění. Z více než jedné miliardy hliníkových nápojových plechovek uvedených každoročně na trh se v tuzemsku podaří recyklovat zhruba jen třetinu, podle dat evropských obalových asociací šlo v roce 2023 přibližně o 30 procent. Česká republika tak v tomto ohledu výrazně zaostává za evropským průměrem, který dosahuje více než 76 procent, zatímco v některých zemích se díky zavedenému zálohovému systému pohybuje míra recyklace plechovek až kolem 99 procent. Podle evropské legislativy musí členské státy zajistit, aby bylo do roku 2029 jich bylo vytříděno a sebráno minimálně 90 procent.

Významným argumentem pro zavedení nového systému je nejen jeho logistická, ale i ekonomická výhodnost. Sběr kovových obalů prostřednictvím kontejnerů na sklo je podle zástupců města efektivnější, protože využívá již existující infrastrukturu a eliminuje nutnost instalovat další nádoby. Plzeň tak pracuje s více než osmi sty kontejnery na sklo, které jsou rozmístěny po celém městě, a zároveň ponechává v provozu i stávající systém šedých kontejnerů na kov, jenž bude fungovat souběžně minimálně do podzimu letošního roku.

Z hlediska praktického fungování systému zůstávají základní pravidla třídění zachována. Do zelených kontejnerů mohou lidé ukládat pouze drobné kovové obaly, které by měly být prázdné, zbavené zbytků potravin a ideálně sešlápnuté, aby zabíraly co nejméně prostoru. Naopak větší kovové předměty, například hrnce, pánve nebo kovové konstrukce, do těchto nádob nepatří a nadále je nutné je odevzdávat ve sběrných dvorech. Postupně budou kontejnery označovány speciálními samolepkami, které novou možnost třídění vizuálně znázorní, avšak kovové obaly lze do zelených nádob ukládat již nyní, i když některé ještě nejsou nově označeny.

Zavedení společného sběru kovů a skla určitě představuje zajímavý a inovativní směrem k modernizaci odpadového hospodářství. Pokud se nový systém osvědčí, může se stát inspirací i pro další města v České republice.

Kovy z odpadu v Brně vrací vířivé proudy

Modernizace zařízení pro třídění kovů ze škváry, která vzniká po spalování odpadu, významně v Brně posílila možnosti další recyklace materiálů. Společnost zajišťující odpadové služby uvedla po tříměsíčním zkušebním provozu do ostrého provozu inovovaný systém, jenž umožňuje účinnější separaci železných i neželezných kovů. Každoročně se tak ze škváry vrací k recyklaci více než 4 000 tun železa a přibližně 400 tun neželezných kovů, což představuje významný zdroj druhotných surovin.

Oddělování železných kovů probíhá pomocí několika na sebe navazujících magnetických separátorů, které zachytávají feromagnetické materiály i velmi malých rozměrů. Nově instalovaný silný pásový magnet byl umístěn tak, aby minimalizoval ztráty materiálu a odstranil tzv. slepá místa v procesu. Díky tomu dokáže zařízení zachytit i drobné kovové částice o velikosti několika milimetrů, které by dříve mohly uniknout dalšímu zpracování.

Významnou inovací prošla také část linky určená pro třídění neželezných kovů. Ta nyní využívá moderní separátory pracující na principu elektromagnetické indukce a vířivých proudů. Rychle rotující magnet vytváří měnící se magnetické pole, které krátkodobě zmagnetizuje i neferomagnetické materiály, a umožní tak jejich oddělení ze směsi. Díky této technologii je možné účinně vytřídit i menší neželezné částice o velikosti pod jeden centimetr a zvýšit celkovou efektivitu recyklace.

Modernizace linky představovala investici v řádu milionů korun a očekává se, že přinese nejen environmentální, ale i ekonomické přínosy v podobě vyššího množství získaných surovin. Do budoucna se počítá s dalším rozvojem technologie, například se zaměřením na separaci směsí barevných či vzácných kovů, které mají vysokou tržní hodnotu. Dlouhodobé analýzy zároveň ukazují, že i ve směsném komunálním odpadu zůstává významné množství kovů, které lze po spalování ze škváry získat a znovu využít v průmyslu.