Plýtvání potravinami v Evropě: Fakta, politiky EU a cíle pro rok 2030

Klíčové údaje a statistiky pro Evropu

Každý rok se v Evropské unii vyhodí přibližně 60 milionů tun potravin. To je asi 130 kg na obyvatele.

Domácnosti produkují více než polovinu potravinového odpadu v EU (53 %). Přibližně 9 % odpadu (12 kg na obyvatele) pochází z primární produkce potravin, jako je zemědělství, a 18 % (23 kg na obyvatele) pochází ze zpracovatelského a výrobního sektoru.

Restaurace a stravovací služby se podílejí na potravinovém odpadu 12 % (15 kg na obyvatele) a maloobchod a distribuce potravin dalšími 8 % (10 kg na obyvatele).

V roce 2022 byly zeměmi EU, které vyprodukovaly největší množství potravinového odpadu na obyvatele, Kypr, Dánsko a Řecko. Zeměmi, které vyprodukovaly nejméně potravinového odpadu, byly Španělsko, Slovinsko a Chorvatsko.

Proč je plýtvání potravinami problém?

Mnoho lidí považuje plýtvání potravinami za eticky nesprávné. Jeho dopad je však mnohem větší, protože plýtvání potravinami škodí životnímu prostředí, ekonomice i společnosti.

Dopad na životní prostředí

Plýtvání potravinami představuje přibližně 16 % všech skleníkových plynů pocházejících z potravinového systému EU. Snížení plýtvání potravinami by znamenalo méně emisí a podpořilo by opatření proti změně klimatu.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) Spojených národů představuje výroba a přeprava potravin, které jsou později zbytečně vyhozeny, 8 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

Plýtvání potravinami také spotřebovává přírodní zdroje, které jsou již tak vzácné. Například voda použitá k výrobě potravin, které jsou vyhozeny, představuje 12 % celkové vody použité k výrobě a spotřebě potravin v EU.

Ekonomické náklady

Plýtvání potravinami je také ekonomickým problémem. Domácnosti platí za potraviny, které nikdy nespotřebují, a zemědělci a podniky přicházejí o peníze v každé fázi dodavatelského řetězce potravin, protože část potravin skončí jako odpad.

Náklady spojené s plýtváním potravinami se odhadují na přibližně 132 miliard eur v tržní hodnotě.

Kromě toho průzkumy citované Evropskou komisí v jejím posouzení dopadů odhadují přibližně 9,3 miliardy eur dodatečných nákladů souvisejících se sběrem a nakládáním s potravinovým odpadem.

Sociální důsledky

Plýtvání potravinami má významné sociální dopady. Plýtvá se tak zdroji, které by mohly být využity lépe. Podle Eurostatu lidé v EU utratí přibližně 13 % svých peněz za potraviny.

Vyhazováním poživatelných potravin namísto jejich distribuce prostřednictvím darů se ztrácí důležitá příležitost ke zlepšení potravinové bezpečnosti a pomoci lidem, kteří mají potíže se získáním kvalitních jídel.

Jaké jsou příčiny plýtvání potravinami?

Na vzniku potravinového odpadu se podílejí různí aktéři v potravinovém řetězci.

Na úrovni spotřebitelů jsou jen některé z důvodů plýtvání potravinami v domácnostech impulzivní nákupy v důsledku maloobchodních akcí, nevhodná velikost balení, nedostupnost ledničky nebo mrazničky, nedostatečné plánování nákupů a jídel nebo neochota kupovat „ošklivé“ ovoce a zeleninu.

Problémem může být také označování potravin datem spotřeby. V EU se na potravinách používají různá označení datem spotřeby. Označení „minimální trvanlivost do“ na potravinách, jako jsou těstoviny, rýže, konzervy, mražené potraviny a snacky, znamená, že po uplynutí uvedeného data může potravina ztratit část své chuti nebo čerstvosti, ale je stále bezpečná ke konzumaci. Označení „spotřebujte do“ (na mase, rybách, salátech nebo mléce) znamená, že potravina by neměla být konzumována po uplynutí uvedeného data.

Někteří spotřebitelé mohou být označením data spotřeby potravin zmateni a vyhazují potraviny, které jsou ještě vhodné ke konzumaci. Studie provedená Evropskou komisí v roce 2018 ukazuje, že až 10 % ročního plýtvání potravinami může být způsobeno nesprávnou interpretací označení.

Výrobci potravin plýtvají potravinami, když vyrobí více, než je potřeba, když není dodavatelský řetězec efektivní nebo když jsou potraviny špatně skladovány nebo manipulovány. K plýtvání dochází také v případě, že obchody změní své objednávky nebo požadují pouze velmi čerstvé produkty.

Standardizované porce a nadhodnocování počtu hostů patří mezi důvody plýtvání potravinami v restauracích a stravovacích službách.

Jak lze snížit plýtvání potravinami? Řešení EU

Snížení plýtvání potravinami a ztrát potravin jsou dva z hlavních cílů EU v rámci dosažení oběhového hospodářství do roku 2050.

Závazné cíle pro snížení plýtvání pro jednotlivé země

Komise předložila v červenci 2023 návrh na revizi rámcové směrnice o odpadech, aby se více přispělo ke snížení plýtvání potravinami a textilním odpadem. Mezi změnami navrhla závazné cíle pro snížení plýtvání na národní úrovni do konce roku 2030.

Evropský parlament a vlády EU dosáhly dohody o legislativních změnách v únoru 2025. Ty byly poté přijaty Parlamentem v září 2025.

Do roku 2030 by mělo dojít ke snížení odpadu o 10 % v oblasti zpracování a výroby potravin a o 30 % v maloobchodě, restauracích, stravovacích službách a domácnostech ve srovnání s průměrným ročním množstvím potravinového odpadu v letech 2021 až 2023.

Zřetelnější označování data

Evropská komise provedla průzkum mezi spotřebiteli s cílem identifikovat možné nové způsoby označování data a vytvořila různé profily spotřebitelů s ohledem na plýtvání potravinami.

Usnadnění darování potravin

Darování potravin je dalším způsobem, jak omezit zbytečné plýtvání potravinami. Pokyny EU pro darování potravin byly přijaty v roce 2017 s cílem usnadnit využití a redistribuci bezpečných, poživatelných potravin těm, kteří je potřebují.

Při jednáních o aktualizaci rámcové směrnice o odpadech v roce 2025 zajistili poslanci Evropského parlamentu opatření, která by usnadnila darování neprodaných potravin, které jsou bezpečné pro lidskou spotřebu.

Vytvořit společnou metodu měření plýtvání potravinami

Kromě toho byla v roce 2019 přijata společná metodika EU pro měření plýtvání potravinami v každé fázi potravinového řetězce. Společná metodika usnadňuje monitorování a vykazování plýtvání potravinami v celé EU.

Zdroj: Evropský parlament