Po jaké plodině voní Mléčná dráha? Vědci našli v hlubinách vesmíru cukr, který mohl pomoci nastartovat život

Když se díváme na noční oblohu, vidíme miliardy hvězd, vzdálené galaxie a nekonečný prostor, který působí chladně a nehostinně. Nový objev však ukazuje zcela jiný obraz vesmíru. V obrovském oblaku plynu a prachu poblíž středu Mléčné dráhy astronomové nalezli molekulu cukru, která patří mezi látky důležité pro vznik biologických procesů.

Představa, že život na Zemi mohl mít část svých kořenů hluboko ve vesmíru, patří k nejzajímavějším otázkám současné astrobiologie. Nová studie publikovaná v časopise Nature Astronomy přinesla mimořádný důkaz, že ve vesmíru skutečně vznikají složité organické molekuly, které mají přímou souvislost s chemií života. Vědci poprvé zaznamenali přítomnost cukru zvaného erythrulóza v mezihvězdném prostoru, tedy v prostředí mezi hvězdami, kde se zdálo téměř nemožné najít tak složitou látku.

Objev pochází z rozsáhlého oblaku plynu a prachu označeného G+0.693−0.027, který se nachází poblíž středu naší galaxie. Tento oblak je pro astronomy mimořádně zajímavý, protože obsahuje velké množství různých organických molekul a představuje jakousi chemickou kroniku procesů, které probíhají ještě před vznikem nových hvězd a planet. Pomocí citlivých radioteleskopů Yebes 40 metrů a IRAM 30 metrů ve Španělsku vědci zachytili charakteristické signály odpovídající molekule erythrulózy. Její přítomnost potvrdili porovnáním naměřených spektrálních stop s laboratorními měřeními.

Erythrulóza je jednoduchý čtyřuhlíkatý cukr, který patří mezi ketózy. Na Zemi se s ní můžeme setkat například v některých druzích ovoce, například v malinách, ale také v kosmetických přípravcích využívajících její vlastnosti při samoopalování. V kosmickém prostoru však její význam spočívá v něčem mnohem zásadnějším. Cukry nejsou pouze zdrojem energie pro živé organismy. Jsou také součástí složitějších biologických struktur a hrají důležitou roli při vzniku molekul, které umožňují ukládání genetické informace.

Jedna z největších záhad vzniku života spočívá v otázce, jak se na mladé Zemi objevily první složité organické látky. Podmínky na rané planetě podle laboratorních experimentů nemusely být dostatečné k vytvoření potřebného množství některých cukrů. Astronomové proto dlouhodobě zkoumají možnost, že část těchto látek mohla být vytvořena mimo Zemi a později dopravena na naši planetu prostřednictvím asteroidů, meteoritů nebo komet. Nález cukru přímo v mezihvězdném prostoru tuto možnost výrazně posiluje.

Výzkum ukazuje, že erythrulóza pravděpodobně nevznikla náhodou. Podle chemických modelů se může vytvářet na povrchu drobných prachových částic, které se nacházejí v mezihvězdných oblacích. Na těchto ledových zrnkách mohou jednodušší molekuly pod vlivem kosmického záření a dalších procesů postupně reagovat a vytvářet stále složitější organické sloučeniny. Vesmírný prach tak není pouze zbytkovým materiálem po vzniku hvězd, ale aktivním prostředím, kde se připravují molekuly schopné jednou vytvořit základ života.

Zajímavé je také množství nalezeného cukru. Vědci zjistili, že erythrulóza je v tomto oblaku nejméně osmkrát častější než podobné tříuhlíkaté cukry, které se při velmi citlivých měřeních nepodařilo zachytit. To naznačuje, že některé chemické cesty vedoucí ke vzniku biologicky významných molekul mohou být ve vesmíru mnohem účinnější, než odborníci předpokládali.

Tento objev neznamená, že vědci našli život mimo Zemi. Ukazuje však něco možná ještě podstatnějšího. Materiál potřebný pro vznik života nemusí být vzácnou výjimkou omezenou pouze na jednu planetu. Základní chemické ingredience mohou vznikat přirozeně v obrovských oblastech vesmíru a následně se stávat součástí nových planetárních systémů.

Když tedy příště pohlédneme na pás Mléčné dráhy na noční obloze, můžeme si představit nejen záplavu hvězd, ale také obrovské kosmické laboratoře plné molekul, které čekají na vhodné podmínky. Možná právě v podobném oblaku prachu a plynu kdysi vznikaly látky, které se později staly součástí oceánů, buněk a života na Zemi.

Otázka, zda jsme ve vesmíru sami, tak dostává nový rozměr. Možná totiž nejde pouze o to, kde život existuje, ale také o to, kolikrát se vesmír pokusil vytvořit jeho základní stavební kameny. A podle nejnovějších poznatků to vypadá, že kosmos měl ingredience pro život připravené dávno předtím, než se na naší planetě objevily první buňky.

A po jaké plodině tedy podle vědců pomyslně voní Mléčná dráha? Po malinách. Právě v malinách se totiž přirozeně nachází podobná organická látka, jakou astronomové nyní zachytili v hlubinách vesmíru. Nejde samozřejmě o skutečnou vůni v prázdném prostoru, ale o nádherné připomenutí, že mezi chemií vzdálených hvězd a chemií života na Zemi existuje překvapivě blízké spojení.