Více času na podstatné

Podíl obnovitelných zdrojů v Česku poprvé po letech klesl. Fotovoltaika roste, doprava i vytápění ztrácejí

18.11.2026 16:19

Česká republika v roce 2025 nedokázala navázat na dosavadní růst využívání obnovitelných zdrojů energie. Jejich podíl na hrubé konečné spotřebě se snížil z 19,21 na 18,76 %. Za poklesem stojí především nižší příspěvek obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení a také další zhoršení výsledků v dopravě. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů přitom pokračovala v růstu a její podíl dosáhl 19,20 %.

Než se podíváme na samotná čísla, je důležité vysvětlit pojem hrubá konečná spotřeba energie, protože právě z něj vychází evropské hodnocení využívání obnovitelných zdrojů. Nejde o prostý součet elektřiny, plynu a dalších energií, které odeberou domácnosti a podniky. Podle evropské metodiky zahrnuje tři hlavní oblasti. Elektřinu spotřebovanou v ekonomice, energii využívanou pro vytápění a chlazení a energii spotřebovanou v dopravě.

Ukazatel tedy vyjadřuje, jakou část takto vymezené konečné spotřeby pokrývají obnovitelné zdroje. Jeho výpočet zajišťuje evropská metodika EUROSTAT SHARES, která umožňuje srovnávání jednotlivých členských států a současně slouží k vyhodnocování plnění evropských energetických a klimatických cílů.

Zlom po letech nepřetržitého růstu

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své listopadové statistické zprávě Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie 2010 až 2025 uvádí, že český podíl OZE v roce 2025 dosáhl 18,76 %. Oproti předchozímu roku, kdy činil 19,21 %, jde o pokles o 0,45 procentního bodu. Přerušil se tak dosavadní růst, který byl patrný zejména od roku 2018. Tehdy dosahoval podíl obnovitelných zdrojů 15,14 %, v roce 2020 už 17,37 % a v roce 2023 překročil hranici 18 %.

Za patnáct let se přitom český výsledek výrazně zlepšil. V roce 2010 činil podíl OZE pouze 10,51 %. Současných 18,76 % tedy představuje téměř dvojnásobnou hodnotu. Vývoj posledního roku však ukazuje, že růst není rovnoměrný a že jednotlivé oblasti energetiky se vydávají odlišným směrem.

Výmluvný je také pohled na absolutní množství energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2024 činila jejich konečná spotřeba podle výpočtu SHARES přibližně 198 PJ, zatímco v roce 2025 to bylo 196,4 PJ. Současně se zvýšila celková hrubá konečná spotřeba energie z přibližně 1 030,9 na 1 046,8 PJ. Nižší množství obnovitelné energie a vyšší celková spotřeba tak společně přispěly k poklesu výsledného podílu.

Elektroenergetiku táhne vzhůru především solární energie

Nejpozitivnější vývoj přinesla výroba elektřiny. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny vzrostl ze 17,93 % v roce 2024 na 19,20 % v roce 2025. Zásadní příspěvek k tomu měla fotovoltaika, jejíž započítávaná výroba podle metodiky SHARES dosáhla 15 749 TJ. O rok dříve to bylo 12 934 TJ, což představuje meziroční nárůst téměř o 22 %.

Fotovoltaika tak pokračuje v rychlém růstu a její význam v české elektroenergetice se postupně zvyšuje. Ještě v roce 2015 činila její hodnota v této statistice 8 150 TJ. Za deset let se tedy téměř zdvojnásobila. Výrazněji přispěla také biomasa, jejíž započítávaná výroba elektřiny vzrostla z 9 555 na 11 005 TJ.

Vodní elektrárny naopak zaznamenaly pokles z 8 012 na 7 697 TJ. U tohoto zdroje je však potřeba zohlednit zvláštnost evropské metodiky. Do výpočtu podílu OZE se totiž nezahrnuje pouze skutečná výroba v daném roce, ale používá se patnáctiletá normalizace. U větrných elektráren se obdobně pracuje s pětiletým průměrem. Výsledná statistika tak omezuje vliv meziročních výkyvů způsobených počasím.

Větrná energetika přesto zůstává v českém energetickém mixu relativně malým zdrojem. Její normalizovaná výroba dosáhla v roce 2025 přibližně 2 553 TJ, zatímco v roce 2015 to bylo 1 875 TJ. Růst je patrný, jeho tempo je však ve srovnání s fotovoltaikou podstatně pomalejší.

Vytápění a chlazení oslabilo, tepelná čerpadla pokles nevyrovnala

Odlišný obrázek nabízí oblast vytápění a chlazení, které dlouhodobě představují největší oblast využívání obnovitelné energie v České republice. Podíl OZE zde v roce 2024 dosáhl 29,06 %, o rok později však klesl na 27,69 %. V absolutním vyjádření se množství obnovitelné energie snížilo ze 140 286 na 135 491 TJ.

Významnou součástí tohoto sektoru jsou tepelná čerpadla. Jejich příspěvek k obnovitelné energii vzrostl z 20 609 TJ v roce 2024 na 21 669 TJ v roce 2025. Dlouhodobě jde o jednu z nejrychleji rostoucích technologií. V roce 2015 totiž jejich vykazovaný přínos činil pouze 4 522 TJ. Za deset let se tak téměř zpětinásobil.

Růst tepelných čerpadel však nevyrovnal pokles celkového množství obnovitelné energie využívané pro vytápění a chlazení. Výsledek ukazuje, že česká energetika potřebuje vedle rozvoje nových technologií také udržet a rozvíjet další formy obnovitelného tepla, včetně biomasy a energie dodávané prostřednictvím soustav zásobování teplem.

Doprava zůstává nejslabším článkem

Ještě méně příznivá situace panuje v dopravě. Podíl obnovitelných zdrojů zde v roce 2025 klesl na 5,36 %, zatímco v roce 2024 činil 5,74 %. Pro srovnání, v roce 2019 dosahoval 7,84 %. Doprava tak zůstává nejslabší ze tří sledovaných oblastí a její výsledky se v posledních letech od evropských ambicí vzdalují.

Základem obnovitelné energie v české dopravě jsou nadále biopaliva. Jejich fyzická spotřeba dosáhla v roce 2025 celkem 13 929 TJ. Největší část tvořila paliva FAME a HVO s hodnotou 9 802 TJ, bioetanol a bioETBE přispěly 4 104 TJ. Biometan a BioCNG představovaly zatím pouze 23 TJ.

Zajímavý je také pohled na původ surovin pro výrobu biopaliv. Biopaliva vyrobená z potravinářských a krmných plodin představovala v roce 2025 celkem 12 361 TJ. Biopaliva zařazená do kategorie přílohy IX evropské legislativy, která zahrnuje vybrané odpadní a pokročilé suroviny, dosáhla 1 581 TJ. Jejich zastoupení se tak sice postupně rozvíjí, v celkové bilanci však stále výrazně převažují biopaliva z potravinářských a krmných plodin.

Česko zaostává za průměrem Evropské unie

České výsledky je vhodné porovnat také s ostatními evropskými státy. Nejnovější mezinárodní srovnání obsažené ve zprávě MPO se týká roku 2024. Průměr EU27 tehdy dosáhl 25,24 %, zatímco Česká republika vykázala 19,21 %. Rozdíl činil více než šest procentních bodů.

Mezi evropské lídry patřilo Švédsko s 62,85 %, Finsko s 52,12 % a Dánsko se 46,46 %. Výrazně nad evropským průměrem se pohybovaly také Rakousko s 42,95 %, Lotyšsko s 45,54 % a Estonsko s 42,23 %. Česká republika zaostávala rovněž za Německem, které dosáhlo 22,47 %. Slovensko vykázalo 18,09 % a Polsko 17,77 %.

Srovnání zároveň ukazuje, že evropský průměr se od roku 2010 zvýšil ze 14,41 na 25,24 %. Česká republika za stejné období postoupila z 10,51 na 19,21 %. Přestože se její výsledek výrazně zlepšil, odstup od evropského průměru zůstává značný.

 

Dokument ke stažení:

Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie v letech 2010–2025