Podpora nepřinesla očekávané snížení spotřeby energie u státních budov. Nízký zájem o dotace zmařil ambiciózní plány

Miliardy korun měly pomoci snížit spotřebu energie, posílit využívání obnovitelných zdrojů a urychlit modernizaci českého hospodářství. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu však ukazuje, že skutečné výsledky zůstaly za očekáváním. Zatímco některé projekty přinesly konkrétní přínosy, u řady dotačních programů se projevil nízký zájem žadatelů, opožděná realizace i nevhodně nastavené podmínky. Největší riziko se přitom týká státních budov, kde podle kontrolorů hrozí, že plánované energetické úspory nebudou ve stanoveném termínu dosaženy.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil způsob, jakým Ministerstvo průmyslu a obchodu v období od roku 2018 poskytovalo finanční prostředky určené na zvyšování energetické účinnosti a podporu obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a Národního plánu obnovy. Kontrola zahrnovala podporu v celkovém objemu 26,4 miliardy korun a hodnotila nejen hospodárnost a zákonnost čerpání prostředků, ale především jejich skutečný přínos pro snižování spotřeby energie a rozvoj obnovitelných zdrojů.

Kontrolní závěr ukazuje, že očekávání byla v řadě případů podstatně vyšší než skutečně dosažené výsledky. Nejvýrazněji se tento rozdíl projevil u programu Úspory energie financovaného z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Přestože bylo podnikům formou dotací poskytnuto téměř 13,9 miliardy korun, výsledná úspora energie představovala pouze přibližně jedno procento celkové čisté konečné spotřeby energie v průmyslu a službách v České republice. Podle kontrolorů tak šlo z celostátního pohledu pouze o velmi omezený přínos.

Jedním z hlavních důvodů byl překvapivě malý zájem podniků o nabízenou podporu. Ministerstvo proto v průběhu programu zmírnilo podmínky pro získání dotace a snížilo bodovou hranici potřebnou pro schválení projektů. Tento krok sice vedl k podpoře většího počtu žadatelů, současně však umožnil financování projektů s nižším potenciálem energetických úspor. Výsledkem bylo, že se podařilo rozdělit více prostředků, avšak jejich celkový přínos pro snižování spotřeby energie zůstal podstatně nižší, než se původně předpokládalo.

Kontrola současně připomíná, že Česká republika již do roku 2020 nesplnila svůj evropský závazek v oblasti úspor energie. Program OP PIK měl být jedním z hlavních nástrojů, který měl ke splnění tohoto cíle významně přispět. Ve skutečnosti však dosáhl pouze zlomku plánovaného efektu. Původně se očekávalo, že zajistí téměř dvě pětiny požadovaných úspor, později byl tento předpoklad výrazně snížen a konečný výsledek představoval jen malou část již upraveného cíle.

Odlišný obraz přinesla podpora obnovitelných zdrojů energie v rámci stejného programu. Stanoveného cíle instalovaného výkonu se podařilo dosáhnout a podpořené projekty vytvořily novou výrobní kapacitu přesahující šedesát megawattů. Přesto však kontrola upozorňuje, že v celkovém měřítku české energetiky představoval tento přírůstek pouze přibližně jedno procento všech instalovaných obnovitelných zdrojů v zemi. Pozitivní výsledek programu tak zůstává z pohledu celé energetické soustavy poměrně omezený.

Nejkritičtější zjištění se týká Národního plánu obnovy a podpory energetických úspor ve státních budovách. Na tuto oblast bylo vyčleněno téměř 2,9 miliardy korun, avšak po třech letech bylo využito pouze devět procent prostředků. Dosažené úspory představovaly jen necelou sedminu plánované hodnoty. Kontrola upozorňuje, že organizační složky státu o podporu nejevily dostatečný zájem především proto, že podmínky programu dostatečně nezohlednily krátký čas určený pro realizaci projektů ani omezené investiční možnosti jednotlivých institucí. Ani následné zmírnění podmínek podle NKÚ nepřineslo zásadní změnu a stále existuje významné riziko, že stanovený cíl nebude splněn.

Kontroloři se zabývali také novým Operačním programem Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, který má pomoci plnit energetické cíle České republiky do roku 2030. Ani zde však nejsou první výsledky příliš přesvědčivé. Podle aktuálních plánů má program přispět pouze nepatrným podílem k celkovým požadovaným úsporám energie. Ještě problematičtější je oblast podpory obnovitelných zdrojů, kde se kvůli změnám evropské legislativy opozdilo vyhlašování výzev a do konce roku 2024 nebyl uveden do provozu ani jediný podpořený projekt. Přestože se situace v roce 2025 začala postupně zlepšovat a zájem investorů výrazně vzrostl, počáteční skluz představuje významné riziko pro splnění stanovených cílů.

NKÚ upozornil také na metodickou stránku hodnocení programů. Ministerstvo podle kontrolorů využívalo ukazatele, které nedokázaly jednoznačně zachytit skutečný přínos podpořených projektů, protože vycházely z údajů za celé české hospodářství a jejich vývoj ovlivňovala řada dalších faktorů. Samotné výsledky dotačních programů tak nebylo možné od širšího ekonomického vývoje spolehlivě oddělit. To ztěžuje objektivní vyhodnocení účinnosti vynaložených veřejných prostředků i plánování dalších opatření.

Součástí kontroly bylo také ověření vybraných projektů u příjemců dotací. U čtyř z šestnácti kontrolovaných subjektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně v celkové výši 2,7 milionu korun. V jednom případě příjemce realizoval projekt v rozporu s podmínkami poskytnuté dotace a předložil doklady, které podle kontrolorů neodpovídaly skutečnému průběhu realizace.

Kontrolní závěr nepřináší obraz selhání celé podpory energetických úspor ani obnovitelných zdrojů. Ukazuje však, že samotná existence dotačních programů automaticky nezaručuje dosažení očekávaných výsledků. Pokud jsou podmínky nastaveny způsobem, který neodpovídá možnostem žadatelů, nebo pokud podpora přichází pozdě, mohou i miliardové investice přinést pouze omezený efekt. Energetická účinnost zůstává jednou z klíčových podmínek konkurenceschopnosti české ekonomiky i plnění evropských závazků. O to důležitější bude, aby budoucí programy dokázaly spojit dostatečný zájem žadatelů s podporou projektů, které přinesou skutečně měřitelné a dlouhodobé úspory energie.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 24/24 (pdf, 578 kB)