Více času na podstatné
Pohled na kuchyňský sporák je v Evropě zcela všední. V některých částech Afriky působí jako zázrak
Pro většinu lidí je příprava jídla samozřejmostí. Stačí zapnout sporák a během několika minut je hotovo. Přibližně miliarda obyvatel Afriky však stále vaří na otevřeném ohni nebo s využitím dřeva, dřevěného uhlí či zvířecího trusu. Tento každodenní úkon představuje vážné zdravotní riziko, přispívá k odlesňování, zhoršuje postavení žen a brzdí hospodářský rozvoj. Mezinárodní iniciativa zaměřená na čisté vaření proto začíná měnit situaci v rozsahu, který byl ještě před několika lety jen obtížně představitelný.
Přístup k čistému způsobu vaření patří mezi nejvíce opomíjené oblasti světové energetiky. Zatímco pozornost bývá soustředěna na výrobu elektřiny nebo rozvoj obnovitelných zdrojů, možnost připravit jídlo bez kouře a škodlivých emisí zůstává pro stovky milionů domácností nedostupná. V subsaharské Africe dnes přibližně čtyři z pěti domácností využívají tradiční paliva, která při spalování uvolňují vysoké koncentrace jemných prachových částic a dalších zdraví nebezpečných látek. Znečištěné ovzduší v domácnostech je příčinou více než 800 tisíc předčasných úmrtí ročně, přičemž nejvíce ohrožené jsou ženy a malé děti trávící u ohniště nejvíce času.
Vedle zdravotních dopadů představuje tradiční vaření také významnou ekonomickou překážku. Miliony žen a dívek denně věnují mnoho hodin sběru palivového dřeva místo vzdělávání nebo placené práci. Domácnosti často vydávají značnou část svých příjmů na nákup dřevěného uhlí, které je navíc spojeno s pokračujícím odlesňováním a degradací krajiny. Omezený přístup k moderním technologiím tak vytváří začarovaný kruh chudoby, zdravotních problémů a nízké produktivity.
Právě proto uspořádala Mezinárodní agentura pro energii v roce 2024 historicky první vrcholné setkání věnované čistému vaření v Africe. Na summitu se sešli představitelé téměř šedesáti států, mezinárodních finančních institucí, rozvojových organizací i soukromých společností. Výsledkem byly finanční přísliby v celkové hodnotě 2,2 miliardy amerických dolarů určené na rozvoj moderních technologií, infrastruktury, distribuce paliv i podpory národních programů zaměřených na čisté vaření.
Nejdůležitější však není samotná výše přislíbených prostředků, ale skutečnost, že peníze začínají reálně proudit do jednotlivých projektů. Podle nejnovějšího hodnocení Mezinárodní agentury pro energii bylo již více než 470 milionů dolarů nasazeno do projektů ve dvaadvaceti afrických zemích. Tempo čerpání prostředků dokonce převyšuje úroveň potřebnou pro splnění původních závazků do roku 2030. Finance směřují na podporu moderních sporáků, rozvoj distribučních sítí pro zkapalněný ropný plyn, elektrické vaření tam, kde je dostupná spolehlivá elektřina, i na rozvoj dalších čistých technologií odpovídajících místním podmínkám.
Významný pokrok je patrný také v oblasti veřejných politik. Deset z dvanácti afrických států, které na summitu přijaly konkrétní závazky, již připravilo nebo zavedlo nové strategie podporující dostupnost čistého vaření. Díky tomu dnes více než sedmdesát procent Afričanů bez přístupu k moderním způsobům přípravy jídla žije v zemích, které od roku 2024 posílily svou legislativní a institucionální podporu této oblasti. Mezi státy s nejrozvinutějšími programy patří například Keňa, Tanzanie, Nigérie, Ghana nebo Uganda.
Moderní způsoby vaření přitom nepřinášejí pouze zdravotní přínosy. Snižují spotřebu biomasy, zpomalují odlesňování, omezují emise skleníkových plynů a zvyšují energetickou bezpečnost domácností. Mezinárodní agentura pro energii odhaduje, že nedostatek čistého vaření je celosvětově spojen s emisemi odpovídajícími přibližně 1,2 gigatunám oxidu uhličitého ročně. Současně jde o oblast, kde lze relativně malými investicemi dosáhnout velmi výrazných sociálních i environmentálních přínosů.
Podle nové strategie agentury je možné zajistit univerzální přístup k čistému vaření v celé subsaharské Africe do roku 2040. Předpokladem je pokračování investic, rozvoj domácích trhů, dostupné financování pro domácnosti a dlouhodobá podpora ze strany afrických vlád i mezinárodních partnerů. Zkušenosti z posledních dvou let ukazují, že pokud jsou finanční prostředky spojeny s promyšlenou národní politikou a místními podnikatelskými iniciativami, lze dosahovat rychlého a měřitelného pokroku.
Projekty čistého vaření dnes patří mezi významné zdroje dobrovolných uhlíkových kreditů a současně představují jednu z forem uhlíkových offsetů. Firmy, které chtějí doplnit vlastní dekarbonizační opatření o kvalitní klimatické projekty, tak mohou podpořit nejen snižování emisí, ale také zlepšení zdravotních podmínek, omezení odlesňování a vyšší kvalitu života milionů lidí. Iniciativa Science Based Targets však zdůrazňuje, že uhlíkové kredity nemají nahrazovat vlastní snižování emisí (tzv. Scope 1, 2 a 3). Podle standardu Net-Zero musíte nejprve snížit emise v celém dodavatelském řetězci minimálně o 90 až 95 %, následně pro zbývajících 5 až 10 % emisí lze využít uhlíkové kompenzace.
Současně ale SBTi firmy výslovně povzbuzuje, aby již nyní investovaly do klimatických projektů mimo svůj vlastní hodnotový řetězec. V rámci takzvaných mitigačních opatření mimo vlastní hodnotový řetězec, známých jako Beyond Value Chain Mitigation (BVCM), mohou společnosti podporovat projekty, které přinášejí ověřitelné snížení nebo odstranění emisí a současně přispívají k udržitelnému rozvoji v regionech, kde jsou klimatické i sociální přínosy nejvýraznější.
Dokument ke stažení: