Polovina Evropanů tápe v klimatických informacích. Média ztrácejí srozumitelnost

Téměř každý druhý obyvatel Evropské unie má problém rozlišit na sociálních sítích důvěryhodné informace o změně klimatu od dezinformací. Více než polovina Evropanů navíc míní, že tradiční média nedokážou klimatickou změnu, její příčiny a dopady vysvětlovat srozumitelně. Přitom 84 % občanů EU spojuje změnu klimatu s lidskou činností. Průzkum Eurobarometru tak odhaluje zásadní rozpor mezi vysokou mírou uznání problému a schopností orientovat se v informacích, které o něm veřejnost dostává.

Eurobarometr v roce 2025 se zaměřil na změnu klimatu přinesl vedle údajů o postojích evropské veřejnosti také výsledky, které se týkají kvality informací. Celkem 49 % obyvatel Evropské unie uvádí, že je pro ně obtížné rozlišit na sociálních sítích spolehlivé informace o změně klimatu od dezinformací. Dalších 52 % respondentů se domnívá, že tradiční média v jejich zemi neposkytují srozumitelné informace o změně klimatu, jejích příčinách a dopadech.

Průzkum se uskutečnil od 18. února do 10. března 2025 a zahrnul 26 319 respondentů ve všech 27 členských státech EU. Výsledky tak nabízejí rozsáhlý pohled na postoje evropské veřejnosti. Ukazují přitom na slabé místo současné environmentální komunikace. Lidé jsou obklopeni velkým množstvím informací, jejich spolehlivost a srozumitelnost však zůstávají problémem. Na tato zjištění nyní upozorňuje nová zpráva Fóra pro informace a demokracii, která se zabývá šířením zavádějících tvrzení o klimatu a možnostmi, jak posílit důvěryhodnost informací ve veřejném prostoru.

Změna klimatu patří mezi témata, u nichž se odborné poznatky bezprostředně propojují s politickými rozhodnutími, technologickým vývojem a ekonomickými zájmy. Ve veřejném prostoru se vedle vědeckých závěrů objevují zjednodušená tvrzení, zavádějící interpretace dat i obsah, který záměrně vyvolává nedůvěru. Pro běžného uživatele přitom nemusí být snadné rozpoznat, kdy příspěvek pracuje s ověřitelnými fakty a kdy vybírá pouze takové údaje, které podporují předem připravený závěr.

Státy mají vůli, konkrétní opatření ale zaostávají

Nová zpráva Fóra pro informace a demokracii, zveřejněná 9. října 2026, posouvá problém od postojů veřejnosti ke konkrétním nedostatkům v přístupu států a digitálních platforem. Zmapovala situaci ve 23 zemích a Evropské unii a zjistila, že většina sledovaných zemí dosud nemá národní strategický plán pro boj proti klimatickým dezinformacím a jejich popírání. Přestože politická podpora a povědomí o problému rostou, konkrétní opatření za tímto vývojem zaostávají.

Zpráva upozorňuje také na mezery v regulaci digitálních platforem. Jejich pravidla se obvykle zaměřují na bezpečnost dětí a další formy škodlivého obsahu, zatímco specifické řešení klimatických dezinformací v regulaci z velké části chybí. Nedostatečně se daří také bránit tomu, aby šíření zavádějících informací přinášelo finanční výnosy z reklamy. S tím souvisí i greenwashing, tedy vytváření klamavého obrazu o environmentálních vlastnostech výrobků, služeb nebo podniků.

Další oblastí je ochrana environmentálních novinářů. Podle zprávy čelí finanční nejistotě, výhrůžkám i fyzickým útokům a v některých případech jsou za svou práci zabíjeni. Opatření na jejich ochranu a dlouhodobou podporu kvalitní nezávislé žurnalistiky podle autorů neodpovídají rozsahu problému. Zpráva proto doporučuje začlenit důvěryhodné informace přímo do klimatické a environmentální politiky, posílit odpovědnost digitálních platforem, omezit financování dezinformací prostřednictvím reklamního trhu a zajistit dlouhodobou podporu kvalitní environmentální žurnalistice.

Vědecká fakta versus informační chaos

Celkem 84 % Evropanů souhlasí s tím, že změnu klimatu způsobuje lidská činnost. Tento výsledek je důležitý zejména ve spojení s obtížemi, které lidé popisují při posuzování informací na sociálních sítích. Přijetí základního vědeckého vysvětlení totiž automaticky neznamená schopnost ověřovat jednotlivá tvrzení o příčinách oteplování, jeho dopadech nebo účinnosti konkrétních opatření.

Klimatické dezinformace mohou mít mnoho podob. Někdy zpochybňují samotnou existenci klimatické změny, jindy pracují s vytrženými údaji, zavádějícím výběrem časových období nebo nesprávnou interpretací vědeckých výsledků. Častým postupem je také vydávání jednotlivého extrémního počasí za definitivní důkaz pro určité tvrzení, ať už změnu klimatu podporuje, nebo zpochybňuje. Jedna událost přitom sama o sobě nemůže popsat dlouhodobý klimatický trend.

Zvláštní problém představují příspěvky, které působí odborně, ale jejichž autoři neuvádějí ověřitelné zdroje, zaměňují korelaci za příčinnou souvislost nebo záměrně vynechávají podstatnou část kontextu. Takový obsah může být přesvědčivý právě proto, že obsahuje dílčí pravdivé informace. Jejich interpretace však vede k chybnému závěru.

Když média nedokážou vysvětlit podstatu

Zjištění, že 52 % Evropanů nepovažuje informace tradičních médií o změně klimatu za dostatečně srozumitelné, otevírá také otázku kvality novinářské práce. Odborné téma vyžaduje přesnost, současně však potřebuje vysvětlení, kterému porozumí i čtenář bez přírodovědného vzdělání. Pokud média zveřejňují pouze výsledné údaje bez kontextu, vysvětlení metodiky a vymezení nejistot, mohou přispívat k informačnímu zmatku, přestože pracují s korektními zdroji.

Srozumitelnost neznamená zjednodušovat vědecké poznatky až k jejich zkreslení. Znamená vysvětlovat, co naměřená data skutečně vypovídají, jaké jsou jejich limity a jak se odborné závěry vztahují ke konkrétním opatřením. Stejně důležité je rozlišovat mezi vědeckým zjištěním, politickým rozhodnutím a názorem na to, jaké náklady nebo přínosy má konkrétní řešení přinést.

Zvlášť u energetiky a průmyslu se totiž klimatická opatření promítají do investic, cen i konkurenceschopnosti. Čtenář potřebuje rozumět nejen očekávaným environmentálním přínosům, ale také nákladům, časovému horizontu a případným omezením. Věcná komunikace proto musí dát prostor ověřeným údajům a vysvětlit jejich význam, nikoli pouze posilovat předem vytvořený postoj.

Co Evropané skutečně podporují

Výsledky Eurobarometru ukazují, že informační obtíže existují souběžně s poměrně širokou podporou klimatických opatření. Změnu klimatu považuje za vážný problém 85 % obyvatel EU a 81 % podporuje dosažení klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050. Investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti podporuje 88 % respondentů.

Z ekonomického hlediska je zajímavé také hodnocení nákladů. Celkem 77 % Evropanů souhlasí s tím, že škody způsobené změnou klimatu budou stát více než přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Současně 77 % respondentů očekává, že boj proti změně klimatu podpoří inovace, a 84 % chce větší podporu evropským podnikům, aby dokázaly konkurovat na světovém trhu s čistými technologiemi.

Tato čísla ukazují, že klimatická politika se ve vnímání veřejnosti propojuje také s technologickým rozvojem a hospodářskými příležitostmi. Zároveň připomínají, proč záleží na kvalitě informací. Rozhodování o energetice, průmyslových investicích nebo veřejných výdajích vyžaduje schopnost porovnávat údaje, posuzovat jejich původ a rozumět tomu, co z nich skutečně vyplývá.

Dezinformace mají také praktické důsledky

Vnímání klimatické změny se promítá i do každodenního života. Osobně vystaveno environmentálním a klimatickým rizikům se cítí 38 % Evropanů. Tento údaj zachycuje subjektivní vnímání rizika, nikoli přímé měření skutečné expozice jednotlivých lidí. Přesto ukazuje, že pro významnou část veřejnosti má téma konkrétní rozměr.

Průzkum zaznamenal také jednání domácností. V posledních šesti měsících před dotazováním podniklo nějaký krok ke zmírnění změny klimatu 59 % Evropanů. Z těchto kroků bylo nejčastěji uváděno omezování a třídění odpadu, které zmínilo 64 % respondentů, a omezení spotřeby jednorázových výrobků, které uvedlo 49 %. Při nákupu nového domácího spotřebiče zohledňuje nižší spotřebu energie 34 % dotázaných.

Tyto výsledky přibližují klimatickou politiku běžným rozhodnutím spotřebitelů. Současně ukazují, že veřejnost může jednat ve prospěch úspor energie nebo omezení odpadu, i když se v informačním prostředí obtížně orientuje. Právě u konkrétních opatření je proto důležité nabízet ověřitelné informace o jejich účinnosti a dopadech.

Evropská odpověď na klimatické dezinformace

Na problém reaguje také Evropská komise prostřednictvím iniciativy ClimateFactsMatter, která má veřejnosti pomáhat rozpoznávat zavádějící informace o změně klimatu. Upozorňuje například na účelový výběr dat, falešné odborníky, emocionálně zabarvená sdělení a obrazové materiály vytvořené umělou inteligencí. Spolupracuje přitom s odborníky z Evropského střediska pro sledování digitálních médií a organizace EU DisinfoLab.

Zásadním systémovým krokem EU je pak unijní Akt o digitálních službách (DSA). Tato legislativa poprvé právně zavazuje velké technologické firmy a sociální sítě k tomu, aby aktivně potíraly dezinformace, omezovaly šíření škodlivého obsahu a transparentně regulovaly reklamu, která dezinformační weby často financuje.

Důležitou součástí obrany proti dezinformacím je ověřování původních zdrojů a porovnávání více důvěryhodných informačních kanálů. U statistických údajů je třeba zkoumat, kdo je shromáždil, jakou metodou a v jakém časovém období. U vědeckých studií je podstatné odlišovat samotné výsledky výzkumu od jejich interpretace v médiích nebo na sociálních sítích.

Eurobarometr přitom měří postoje respondentů, nikoli skutečnou schopnost každého z nich odhalit nepravdivé tvrzení v praktickém testu. Údaj o obtížném rozlišování informací proto nelze zaměňovat za podíl lidí, kteří dezinformacím skutečně uvěřili. I tak však průzkum upozorňuje na významný problém, který se týká médií, vzdělávání, vědeckých institucí i veřejné správy.

Kvalitní environmentální komunikace musí být věcná, ověřitelná a srozumitelná zároveň. Bez těchto vlastností se i dobře podložené poznatky obtížně prosazují ve veřejném prostoru. V době, kdy se rozhoduje o energetické infrastruktuře, průmyslových investicích a nákladech na klimatická opatření, je schopnost rozlišovat fakta od manipulace důležitou podmínkou informovaného rozhodování.

Když klimatická hrozba legitimizuje politickou moc

Klimatická změna se v komunikaci evropských institucí neobjevuje pouze jako environmentální problém, ale také jako argument, kterým instituce zdůvodňují vlastní roli a potřebnost svých kroků. Ukazuje to výzkum Moniky Brusenbauch Meislové, která analyzovala 235 tiskových zpráv Evropského parlamentu a 639 příspěvků na sociální síti X. Prvky legitimizace vlastní činnosti našla v 93,2 % tiskových zpráv a v 83,1 % příspěvků.

Studie se zaměřila také na využívání strachu. Identifikovala tři hlavní narativy: naléhavost, ztrátu a nebezpečí. Klimatická změna tak může být v institucionální komunikaci představována nejen jako problém vyžadující řešení, ale také jako hrozba, která podporuje zdůvodnění konkrétních politických kroků a významu samotné instituce.

Výsledky je však třeba interpretovat přesně. Výzkum analyzoval způsob komunikace Evropského parlamentu, nikoli její skutečný dopad na veřejnost. Nezjišťoval tedy, zda takto formulovaná sdělení mění názory občanů, posilují jejich obavy nebo zvyšují podporu konkrétních opatření. Ukazuje ale, že vedle věcných argumentů hrají v komunikaci o klimatu významnou roli také způsoby, jimiž instituce vysvětlují a obhajují vlastní působení.