Polské ropné ložisko u Svinoústí může změnit energetickou mapu střední Evropy

V době, kdy Evropa směřuje k dekarbonizaci, obnovitelným zdrojům a snižování spotřeby fosilních paliv, přichází Polsko s překvapivou zprávou. Nedaleko přístavního města Svinoústí, jen několik desítek kilometrů od německých hranic, bylo objeveno významné ložisko ropy a zemního plynu. Tento objev, ač zdánlivě v rozporu s evropskou Zelenou dohodou, vyvolal v regionu silný zájem a může zásadně proměnit energetickou i geopolitickou dynamiku střední Evropy.

Polská státní společnost PGNiG (součást koncernu ORLEN) potvrdila nadějné výsledky geologického průzkumu v oblasti, kde dosud nebyla těžba fosilních paliv považována za perspektivní. První zkušební vrty ukazují na přítomnost hluboko uložených pískovcových vrstev nasycených ropou a plynem, přičemž hloubka ložiska dosahuje více než 3 000 metrů. Ačkoliv se zatím jedná o předběžné odhady, odborníci nevylučují, že v případě komerčně využitelných zásob by těžba mohla začít již během několika let.

Ložisko s pracovním názvem Wolin East bylo nalezeno v mělkých vodách – v hloubce pouhých 9,5 metru pod hladinou Baltského moře – přičemž samotný vrt sahá až do hloubky 2 715 metrů. Podle dosavadních průzkumů obsahuje naleziště minimálně 22 milionů tun ropy, tedy přibližně 160 milionů barelů, a více než 5 miliard m³ zemního plynu. Pro srovnání – celosvětová denní spotřeba ropy v roce 2025 činí přibližně 104–105 milionů barelů. Teoreticky by tedy nové polské ložisko dokázalo pokrýt necelé dvoudenní potřeby celé planety. Z hlediska Polska je však význam mnohem zásadnější – objev prakticky zdvojnásobuje současné domácí ropné rezervy, které v roce 2023 činily zhruba 20 milionů tun.

Polská geologická agentura navíc upozorňuje, že celkové zásoby v širší oblasti ložiska by mohly dosáhnout až 33 milionů tun kapalných uhlovodíků (tj. ropy a kondenzátů) a až 27 miliard m³ zemního plynu. Pokud by se tyto předpoklady potvrdily, region Svinoústí by se mohl stát novým energetickým uzlem střední Evropy, s potenciálem zásobovat nejen domácí trh, ale i exportní odběratele.

Z ekonomického hlediska je objev rovněž velmi zajímavý. V červenci 2025 se cena severomořského Brentu pohybuje kolem 68–69 USD za barel, americká WTI pak na úrovni 66–67 USD. Tržní hodnota nalezené ropy by tak mohla dosáhnout až 11 miliard dolarů, v závislosti na přesné kvalitě suroviny a dalším vývoji na trzích. Americká EIA přitom předpokládá, že ceny ropy během příštích dvou let mírně klesnou pod hranici 60 USD za barel, což může učinit domácí těžbu atraktivnější v porovnání s dovozy z geopoliticky nestabilních oblastí.

Objev přichází ve chvíli, kdy se růst světové poptávky po ropě zpomaluje – podle OPEC a Mezinárodní energetické agentury činí letošní růst pouze 700 až 1 290 tisíc barelů denně, což je nejpomalejší tempo od finanční krize v roce 2009. Polské ložisko tedy vstupuje na trh, který sice zůstává stabilní, ale zároveň čelí přebytkům a tlaku obnovitelných zdrojů.

Z pohledu energetické bezpečnosti jde pro Polsko o mimořádně důležitý strategický moment. Země se už řadu let snaží diverzifikovat své zdroje energií, snižovat závislost na ruském plynu a ropě a investuje do rozvoje LNG infrastruktury. Přístav ve Svinoústí už dnes slouží jako hlavní vstupní bod pro zkapalněný zemní plyn z Kataru, USA či Norska, a nový objev v jeho bezprostřední blízkosti může významně posílit jak soběstačnost Polska, tak jeho postavení jako regionálního dodavatele energií.

Z ekonomického hlediska může těžba znamenat významné investice do regionu, vytvoření stovek pracovních míst a nové příjmy pro veřejné rozpočty. Podle odhadů může Polsko získat jen na těžebních daních a licenčních poplatcích stovky milionů zlotých ročně. Pokud bude projekt realizován s využitím stávající infrastruktury, zvýší se i jeho ekonomická efektivita.

Na druhé straně se objevují environmentální obavy. Baltské moře je ekologicky citlivá oblast a jakákoli průmyslová činnost – zvláště těžba fosilních paliv – může představovat hrozbu pro biodiverzitu, čistotu vody i turistický ruch. Kritici navíc upozorňují, že nová těžba jde proti závazkům EU snižovat emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Polsko však dlouhodobě prosazuje pragmatický přístup, který kombinuje přechod k nízkoemisní energetice se zachováním strategických domácích zdrojů – a tento objev může jeho postoj ještě posílit.

Z geopolitického hlediska má nález potenciál rozvířit vody nejen v rámci EU, ale i ve vztazích se sousedním Německem. Přímé sousedství ložiska s německými hranicemi může otevřít otázky přeshraničních dopadů, sdílení rizik nebo možné spolupráce na využití nových kapacit. V kontextu války na Ukrajině a napjatých vztahů s Ruskem se každý nový nezávislý zdroj stává nejen ekonomickým, ale i bezpečnostním faktorem evropské energetiky.

Z českého pohledu je tento vývoj rovněž mimořádně zajímavý. Vzhledem k faktickému omezení dodávek z Ruska a ukončení provozu některých větví plynovodní sítě, které dříve zajišťovaly tranzit ruského plynu přes Ukrajinu, by se česká energetická politika měla intenzivněji zabývat možnostmi spolupráce s Polskem. Napojení na polskou síť, která dnes disponuje výkonným LNG terminálem a do budoucna může těžit i vlastní plyn, by mohlo být klíčovým prvkem zajištění dlouhodobé energetické stability a bezpečnosti České republiky.

Polské ložisko u Svinoústí se tak může stát symbolem nové rovnováhy mezi bezpečností, suverenitou a odpovědností. Ačkoli jde o návrat k tradičním surovinám, kontext je zcela nový – Evropa dnes více než kdy jindy hledá cestu, jak se vymanit ze závislosti na autokratických režimech a přitom zajistit plynulý přechod ke klimaticky šetrné budoucnosti. Odpověď možná leží pod polskou půdou.

Mohlo by vás zajímat:

Neviditelné zlato, křehkost včel a moc ropy v jednom příběhu