Více času na podstatné

Aktuálně z jednání poslanecké sněmovny

10.12.2015 13:00

36. schůze - SLEDUJEME Dne úterý 24. listopadu byla ve 14 hodin zahájena další schůze poslanecké sněmovny. Poslanci mají na programu druhé čtení novely energetického a horního zákona. V pátek 27. listopadu měla přijít na řadu i novela zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí (IRZ) a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) v prvním čtení. Nicméně kvůli obstrukcím opozice novela zatím nebyla projednána. Ve čtvrtek jsou standardně na pořadu interpelace. Jednání sněmovny budeme sledovat a přinášet aktuální informace.

 

 

Aktuality:

16.12.:

  • plán: III. čtení novely energetického zákona (ST 548)

 

11.12.:

  • novela atomového zákona prošla prvním čtením

 

10.12.:

  • ukončeno druhé čtení novely horního zákona

 

27.11.:

  • jednání přerušeno do úterý 8. prosince do 14 hodin
  • IRZ a ISPOP: první čtení neproběhlo
  • Ochrana přírody a krajiny: první čtení neproběhlo

 

26.11.:

  • Energetický zákon: ukončené druhé čtení, třetí čtení lze očekávat přibližně do týdne, uvedl ministr Jan Mládek na svém twitterovém účtu
  • Veřejné zakázky: Poslanci dnes také schválili v prvním čtení nový zákon o zadávání veřejných zakázek

 

24.11.:

  • IRZ a ISPOP: první čtení pátek 27.11. jako 3. bod
  • Ochrana přírody a krajiny: první čtení pátek 27.11. jako 2. bod
  • Veřejné zakázky: St 25. 11., 2. a 3. bod
  • Horní zákon: druhé čtení - Út 24. 11., 10. bod - neprojednáno
  • Energetický zákon: druhé čtení - Út 24. 11., 11. bod - neprojednáno

 

Anotace předpisů:

IRZ a ISPOP

Novela zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí se zejména zaměřuje na problematiku detailnějšího vymezení ohlašujících subjektů a určitých zjednodušení by se měl dočkat i ISPOP.

Cílem novely je především snížení počtu provozovatelů, kteří mají evidenční a případně též ohlašovací povinnosti ve vztahu k IRZ. Nově bude příloha zákona obsahovat taxativní výčet průmyslových činností včetně prahových hodnot. Výchozím podkladem pro stanovení činností byla klasifikace CZ-NACE. V seznamu nejsou uváděny činnosti, které jsou plně pokryty evropským nařízením. Redukce by se měla dotknout asi 1/3 současných ohlašovatelů, což představuje přibližně 1700 provozoven z celkových 5 tis. Jejich úspory ministerstvo odhaduje na částku 29 mil. Kč za rok.

Spolu s výše popsanou změnou je navrženo několik dalších změn zákona. Zejména se jedná o zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). Druhou změnou v oblasti ISPOP je zrušení možnosti zasílání plné moci k zastupování povinného subjektu prostřednictvím datové schránky ministerstva. Nově doplňovaným ustanovením se upřesňuje formulace povinnosti vést evidenci údajů pro ohlašování do IRZ a rovněž dochází k upřesnění kompetencí MŽP.

Předkládaný návrh zákona představuje podle ministerstva kompromisní řešení, které vychází z výsledků jednání pracovní skupiny složené ze zástupců MŽP, MPO, Ministerstva zemědělství (MZe), průmyslových svazů a nevládních ekologických organizací. Pracovní skupina tak nalezla shodu, která na jedné straně znamená snížení administrativní zátěže ohlašovatelů do IRZ, zejména malých a středních podnikatelských subjektů, a na straně druhé nesnižuje pozitivní přínos IRZ z pohledu ochrany životního prostředí.


Energetický zákon:
V Poslanecké sněmovně došlo u novely energetického zákona (sněmovní tisk č. 351), k posunutí účinnosti ustanovení nového znění § 17b o změnách organizace Energetického regulačního úřadu. Vznik a působnost Rady Energetického regulačního úřadu byla odsunuta na 1. 8. 2017. Nedošlo k odsunutí účinnost novely zákona o státní službě, a souvisejících zákonů, které nabydou účinnosti již 1. 1. 2016.

Posunutím účinnosti vzniku Rady ERÚ vznikne od 1. ledna 2016 nesoulad mezi účinností energetického zákona, zákona o státní službě a doprovodných zákonů, které se týkají organizace a provádění sociálního zabezpečení, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového zabezpečení, Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv, zaměstnanosti, střetu zájmů a nemocenského pojištění.

Proto byla připravena novela energetického zákona, která tento problém řeší a posouvá účinnosti všech předpisů, které souvisejí s termínem ustavení Rady Energetického regulačního úřadu od 1. 8. 2017. Jelikož se jedná o novelizaci platné a doposud neúčinné novely energetického zákona, je nutné, aby tento návrh nabyl účinnosti před 1. lednem 2016.


Horní zákon:

Cílů novelizace by mělo být dosaženo novým způsobem výpočtu úhrad z vydobytých nerostů, stanovením nové výše sazeb úhrad z vydobytých nerostů a nového poměru rozdělení výnosu z úhrad mezi obce a státní rozpočet. Dále se navrhuje zvýšit sazbu úhrady z dobývacího prostoru.

Doposud byl výpočet úhrad odvozován od tržeb za vydobyté nerosty. Úhrada se počítala na základě složitého vzorce uvedeného v prováděcím právním předpisu. Nyní bude výpočet zjednodušen, což má umožnit efektivnější kontrolu placení úhrad, a prováděn na základě součinu vytěženého množství nerostu a sazby. V případě hnědého uhlí, dobývaného povrchovým způsobem, se výše úhrady určí součinem množství tepla obsaženého ve vydobytém uhlí a sazby. Způsob výpočtu je stanoven přímo zákonem.

Sazby pro jednotlivé nerosty na výhradních ložiskách budou stanoveny nařízením vlády vydaným na základě zákonného zmocnění. Tento postup by měl umožnit pružně reagovat úpravou sazeb na změny ekonomické situace.

Výnos z úhrad za vydobyté nerosty se navrhuje obecně zvýšit 2x. V případě černého uhlí, hnědého uhlí dobývaného hlubinným způsobem, radioaktivních nerostů, ropy a hořlavého zemního plynu zůstává výnos na současné úrovni.

Dosavadní způsob rozdělení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů, kdy 75 % připadalo rozpočtům obcí a 25 % státnímu rozpočtu, se mění. Základní, obecný, poměr rozdělení výnosu je nově navrhován takto – 38 % výnosu připadne obcím a 62 % státnímu rozpočtu, specifické poměry jsou stanoveny v případě nerostů, u kterých se úhrada nezvyšuje a u hnědého uhlí dobývaného povrchových způsobem. Konkrétní způsob rozdělení výnosu je vždy stanoven v zákoně.

Z části výnosu z úhrad z vydobytých nerostů, která připadne státnímu rozpočtu, bude 40 % účelově vázáno pro nápravu škod na životním prostředí způsobených těžbou a další zákonem specifikované činnosti. Tato účelové vázaná část bude rozdělena mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí zákonem stanoveným způsobem. Dále se v této souvislosti navrhuje, aby kompetence Ministerstva životního prostředí týkající se starých důlních děl přešly na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

 

Související legislativa: Návrh nařízení vlády o stanovení sazeb úhrad z vydobytých nerostů - více ZDE


Ochrana přírody a krajiny:

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje jednotnou právní úpravu pravidel pro všechny národní parky, při zachování hierarchie a kontinuity právních předpisů v této oblasti. Podle MŽP jde o řešení systémové, které zároveň zohledňuje vazby na související právní předpisy (zejm. lesní zákon, zákon o myslivosti, stavební zákon). Cílem má být zajištění maximální účelnosti při procesu vyhlašování národních parků, tj. předejít administrativně náročnému procesu vyhlašování národních parků samostatnými zákony.

 

Přehled bodů programu:

  • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 574/ - prvé čtení
  • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 538/ - druhé čtení
  • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 500/ - druhé/třetí čtení
  • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - prvé čtení  
  • Návrh poslanců Martina Kolovratníka, Jana Birkeho, Zbyňka Stanjury, Františka Laudáta a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 628/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 
 

 

 

Štítky:

Zpět