Poslanci: Za vynětí půdy pro stavbu rodinných domů se má platit méně

Za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů budou individuální stavebníci platit zřejmě méně peněz, než platili dosud. Rozhodla o tom sněmovna, když schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Poslanci odhlasovali novelu v podobě, v jaké ji doporučil zemědělský výbor, tedy že se poplatky sníží. Poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, kteří ji předkládali, naproti tomu chtěli poplatky za vynětí u stavby rodinných domů zrušit zcela. Novela nyní zamíří do Senátu.

Předkladatelé poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Chtěli proto, aby se za vynětí pozemků, kde výstavbu umožňuje územní plán, neplatilo vůbec. "Přijatá novela sice nesplnila naše očekávání, nicméně je to kompromis, který stavebníkům rodinných domů může ušetřit až 200 tisíc korun," řekla spolupředkladatelka Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). Mrzí ji však, že obce budou muset platit vysoké částky za vynětí půdy pro veřejně prospěšné stavby, což obsahoval původní poslanecký návrh.

Zemědělský výbor však doporučil schválit poslaneckou novelu ve znění svého komplexního pozměňovacího návrhu. Stavebníci podle něj budou platit poplatek určený jen podle bonity půdy a neměla by se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečných maximálně 36 tisíc korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) řekl, že tento pozměňovací návrh má plnou podporu jeho ministerstva.

Poslanci neschválili návrh bývalého ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), který chtěl, aby se v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů a veřejně prospěšných staveb nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu.

Sněmovna odmítla změnit poměr, v jakém se rozdělují výnosy z poplatků za vynětí půdy. Navrhl to místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové). Podíl státu měl klesnout ve prospěch obcí a Státního fondu životního prostředí. Stát měl místo 55 procent dostávat jen 40 procent, obce si měly polepšit z 30 na 40 procent a fond z 15 na 20 procent.