Poušť, vítr a slunce. Saúdská Arábie přepisuje svou ropnou identitu a staví nový energetický řetězec zeleného vodíku

Ještě před několika lety by představa, že se Saúdská Arábie stane jedním z lídrů bezemisní energetiky, zněla jako provokace. Země, jejíž bohatství, geopolitický vliv i infrastruktura byly po desetiletí postaveny na ropě, dnes buduje v severozápadní části království zařízení, které má ambici změnit globální mapu výroby energie. V rámci futuristického projektu NEOM totiž finišuje výstavba největšího závodu na výrobu zeleného vodíku na světě. Nejde přitom o technologickou demonstraci ani o pilotní projekt, ale o průmyslové zařízení v měřítku, které dosud nemá obdoby.

Základní princip celého projektu je na první pohled jednoduchý, v praxi však mimořádně náročný. Elektřina vyrobená ze slunce a větru se využívá k rozkladu vody na kyslík a vodík pomocí elektrolyzérů. Pokud je elektřina skutečně stoprocentně obnovitelná, hovoříme o takzvaném zeleném vodíku, tedy vodíku vyrobeném bez přímých emisí oxidu uhličitého. Právě v tom spočívá jeho strategická hodnota. Vodík totiž dokáže nahradit fosilní paliva tam, kde samotná elektřina nestačí, například v chemickém průmyslu, při výrobě oceli, v námořní dopravě nebo v sezónním ukládání energie.

Projekt NEOM Green Hydrogen Company vzniká v oblasti Oxagon u Rudého moře a je navržen jako plně integrovaný energetický ekosystém. Na ploše přesahující tři sta kilometrů čtverečních se budují rozsáhlé solární a větrné parky s celkovým instalovaným výkonem okolo čtyř gigawattů. Pro představu, jde o výkon srovnatelný s několika velkými jadernými bloky. Tato energie nebude vstupovat do veřejné sítě, ale bude přímo spotřebována na místě pro výrobu vodíku, čímž se minimalizují ztráty a zvyšuje se celková účinnost systému.

NGHC je společným podnikem ACWA Power (saúdskoarabský developer a investor v oblasti energie), Air Products (americká nadnárodní společnost specializovaná na průmyslové plyny a hlavní EPC kontraktor) a NEOM (obří vizionářský urbanistický a technologický projekt podporovaný saúdskoarabským státem). OECD Celková investice projektu činí 8,4 miliardy USD, přičemž 6,1 miliardy USD pochází z neúčelového (non-recourse) financování od 23 lokálních, regionálních a mezinárodních bank a finančních institucí, což představuje jedno z největších zelených financování ve své kategorii.

Samotná výroba vodíku však naráží na jeden zásadní problém, který je klíčový i pro pochopení celého projektu. Vodík je extrémně lehký plyn s velmi nízkou hustotou. Jeho skladování a přeprava na velké vzdálenosti jsou technicky složité a ekonomicky nákladné. Právě proto se v NEOMu neuvažuje o vývozu vodíku v čisté plynné podobě. Vyrobený vodík se bude chemicky vázat s dusíkem ze vzduchu a přeměňovat na amoniak.

Amoniak je látka, kterou lidstvo zná více než sto let. Dnes se ve velkém používá zejména při výrobě hnojiv a globální infrastruktura pro jeho skladování a přepravu už existuje. V případě projektu NEOM slouží amoniak jako nosič energie. Lze jej relativně snadno zkapalnit, převážet loděmi a v cílovém místě buď přímo využít jako palivo, například v námořní dopravě, nebo z něj znovu získat vodík. Právě tento krok dělá z projektu skutečně globální energetický uzel, nikoli jen lokální zdroj čisté energie.

Zásadní roli v ekonomice celého projektu hraje také dlouhodobě zajištěný odbyt. Veškerá produkce zeleného amoniaku má na příštích třicet let předem domluveného odběratele, kterým je společnost Air Products. Ta se postará nejen o nákup, ale i o další zpracování, logistiku a distribuci této bezemisní energie na světové trhy. Právě tento stabilní a dlouhodobý kontrakt dává projektu finanční jistotu a zajišťuje, že celý řetězec od výroby přes přepravu až po konečné využití dává ekonomický smysl i v dlouhém horizontu.

Plánovaná kapacita závodu odpovídá zhruba šesti stům tun zeleného vodíku denně, což v ročním vyjádření znamená přibližně dvě stě dvacet tisíc tun vodíku. Po jeho přeměně vznikne až 1,2 milionu tun zeleného amoniaku ročně. Takové množství energie by při nahrazení fosilních paliv mohlo snížit globální emise oxidu uhličitého o zhruba pět milionů tun ročně. To je objem emisí odpovídající středně velké evropské průmyslové oblasti.

Ekonomický rozměr projektu je stejně impozantní jako jeho technické parametry. Celková investice přesahuje osm miliard dolarů a významná část financování je zajištěna formou dlouhodobých úvěrů od mezinárodních bank. Klíčovým prvkem finanční stability je dlouhodobý kontrakt na odběr produkce, který zajišťuje, že veškerý vyrobený zelený amoniak bude mít předem zajištěného kupce. Tento model výrazně snižuje investiční rizika a je jedním z důvodů, proč je projekt považován za referenční příklad pro budoucí vodíkové investice.

Z širšího pohledu je však NEOM především strategickým signálem. Saúdská Arábie tímto projektem otevřeně přiznává, že éra ropy jako dominantního zdroje globální energie má své limity. Vodík se stává nástrojem, jak si udržet pozici významného exportéra energie i ve světě, který směřuje k dekarbonizaci. Místo surové ropy má být vývozním artiklem molekula bez uhlíku.

Tento vývoj má přímý význam i pro Evropu. Evropská unie považuje zelený vodík za jeden z pilířů své klimatické a průmyslové strategie. Do roku 2030 si stanovila cíl vyrábět deset milionů tun obnovitelného vodíku ročně a stejné množství dovážet ze zahraničí. Realita evropského prostoru však naráží na omezené možnosti rychlé výstavby obnovitelných zdrojů, složité povolovací procesy a vysoké investiční náklady. Právě proto se stále otevřeněji počítá s dovozem zeleného vodíku nebo jeho derivátů z regionů, které mají lepší přírodní podmínky.

Projekt NEOM tak v evropském kontextu nepředstavuje konkurenci, ale spíše chybějící dílek skládačky. Ukazuje, že globální trh se zeleným vodíkem může fungovat podobně jako dnešní trh s LNG, s dlouhodobými kontrakty, specializovanou infrastrukturou a mezinárodními přepravními trasami. Zároveň ale klade nepříjemné otázky. Pokud Evropa nebude schopna své vodíkové ambice podpořit dostatečně rychlou výstavbou infrastruktury, jasnými pravidly a dlouhodobými signály pro investory, riskuje, že se z lídra energetické transformace stane pouhým odběratelem technologií a molekul vyrobených jinde.

NEOM v tomto smyslu není jen futuristickým městem v poušti. Je testem, zda se zelený vodík dokáže posunout z politických strategií a konferenčních prezentací do reálné průmyslové praxe. Pokud se projekt podaří uvést do plného provozu podle plánů, stane se důkazem, že dekarbonizace těžké energetiky není otázkou vize, ale měřítka, kapitálu a odvahy přijmout nové modely fungování globální ekonomiky.