PPWR: Česká výzva k jasnějším pravidlům pro obaly míří do Bruselu

Nová evropská pravidla pro obaly začínají naplno vstupovat do praxe a s nimi přichází otázka, která může být pro řadu firem zásadní. Kdo je vlastně výrobcem obalu a kdo odpovídá za to, že splní všechny evropské požadavky, pokud jeho konečná podoba vzniká až v průběhu dodavatelského řetězce? Právě nejasnosti kolem určení odpovědnosti mohou přinést firmám nové povinnosti i administrativní zátěž. Na problém nyní upozorňuje Obalový institut SYBA ve výzvě adresované Evropské komisi a Radě Evropské unie.

PPWR neboli Packaging and Packaging Waste Regulation, tedy nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2025/40 o obalech a obalových odpadech. Nařízení vstoupilo v platnost 11. února 2025 a jeho pravidla se začala uplatňovat od 12. srpna 2026. Evropská komise mezi jeho hlavní cíle řadí zastavení růstu množství obalových odpadů, zlepšení fungování vnitřního trhu, zvýšení efektivity hodnotového řetězce odpadového hospodářství a podporu oběhového hospodářství. PPWR současně zavádí společný evropský rámec pro celý životní cyklus obalů a postupně přináší požadavky například na recyklovatelnost obalů, jejich opětovné využití nebo využívání recyklovaných materiálů.

Právě po zahájení uplatňování PPWR se ukazuje, že některé otázky neleží pouze v samotném znění požadavků, ale také v jejich výkladu. Evropská komise v souvislosti s implementací nařízení obdržela od členských států, jejich úřadů a dalších zainteresovaných subjektů řadu dotazů k interpretaci jednotlivých ustanovení a připravila proto také metodické pokyny a odpovědi na často kladené otázky.

Výzva SYBA se zaměřuje na jednu konkrétní oblast. Jde o výklad definice výrobce v případě přepravních obalů. Nejde tedy o požadavek na změnu environmentálních cílů PPWR jako takových. SYBA naopak výslovně uvádí, že podporuje ochranu výrobků i environmentální cíle nařízení. Problém spatřuje v tom, jak je v praxi určován subjekt, který má za výsledný přepravní obal odpovídat.

Komponenty versus hotové balení

Podstatou problému je rozdíl mezi jednotlivou součástí obalu a hotovou přepravní obalovou jednotkou. Jednotliví dodavatelé dodávají různé komponenty, samotné komponenty však ještě nemusí určovat, jak bude výsledné balení vypadat. To vzniká až ve chvíli, kdy je konkrétní výrobek zabalen pro přepravu.

U paletového balení může například vzniknout sestava tvořená paletou, krabicemi, proložkami, ochrannými rohy, vázacími pásky a ovinovací fólií. Její výsledné vlastnosti přitom závisí na hmotnosti a rozměrech výrobku, jeho vlastnostech, způsobu fixace, množství použité fólie a dalších prvcích i na předpokládaných podmínkách přepravy.

A právě tady podle SYBA vzniká zásadní praktický problém. Výrobce jednotlivé komponenty nemusí znát konečnou konfiguraci balení, konkrétní balený výrobek ani kombinaci své součásti s dalšími materiály. Bez těchto informací a možnosti ovlivnit výsledné balení podle SYBA nemůže spolehlivě posoudit a prohlásit shodu celé přepravní obalové jednotky. Doklady o jednotlivých komponentech totiž samy o sobě neověřují splnění požadavků vztahujících se k výslednému balení.

Hrozba administrativní zátěže a ztráty konkurenceschopnosti

Výzva tento problém ilustruje také na požadavku článku 10 PPWR týkajícím se minimalizace obalu. Pokud by byl za výrobce výsledného obalu považován například dodavatel fólie, potřeboval by podle SYBA znát informace o baleném výrobku, způsobu jeho balení a předpokládané logistice. Tyto informace by musel získávat od každého odběratele a v řadě případů samostatně pro každý balený výrobek.

Podle SYBA by takový přístup znamenal značnou administrativní zátěž a současně předávání citlivých obchodních informací v celém hodnotovém řetězci. Výzva upozorňuje také na dopad na konkurenci mezi dodavateli. Pokud by při každé změně dodavatele bylo nutné celý administrativní proces opakovat, změna dodavatele by znamenala další náklady a administrativu.

Logické rozdělení odpovědnosti v řetězci

Odpovědnost za výsledné balení by dle názoru SYBA měl nést ekonomický operátor, který rozhoduje o jeho konečné podobě a používá jej k zabalení konkrétního výrobku. Dodavatelé jednotlivých komponentů by měli poskytovat ověřitelné informace o vlastních dodávkách, neměli by však garantovat kombinace a způsoby použití, které neznají a nemohou ovlivnit. Tím podle výzvy nejsou dotčeny jejich povinnosti v případě samostatných hotových obalů, které sami uvádějí na trh.

Výzva je přímo adresována Evropské komisi a Radě Evropské unie. SYBA požaduje, aby zajistily prakticky proveditelné posuzování shody přepravních obalů podle nařízení 2025/40. Navrhuje zejména posuzovat zkompletovanou přepravní obalovou jednotku, přiřadit odpovědnost podle kontroly nad výsledným balením a omezit opakované vypracovávání a předávání prohlášení tam, kde lze stejný účel splnit standardizovanými dodavatelskými podklady a posouzením výsledné jednotky.

Požadavek na úpravu metodických pokynů

SYBA zároveň požaduje, aby Evropská komise přezkoumala příslušné FAQ a pokyny a zveřejnila harmonogram nápravy. Pokud by navrhované řešení přesahovalo možnosti výkladu současného nařízení, požaduje potřebnou změnu PPWR a její urychlené projednání Radou a Evropským parlamentem. Podle SYBA by však taková legislativní změna nemusela být nutná, protože obdobný přístup je podle jejího názoru Komisí uplatňován u prodejních a skupinových obalů, zatímco u přepravních obalů je stejná definice vykládána odlišně.

Výzva přitom zdůrazňuje, že jejím cílem není oslabovat environmentální ambice evropské legislativy. SYBA uvádí, že podporuje ochranu výrobků i environmentální cíle PPWR a navrhovanou nápravou chce především snížit administrativní náklady a současně umožnit kontrolním orgánům skutečně ověřovat shodu výsledného balení s požadavky nařízení. K výzvě se mohou připojit evropské i národní asociace a výrobní podniky.

Dokument ke stažení:

Výzva k nápravě výkladu definice výrobce v případě přepravních obalů podle PPWR (PDF)