Praha odhalila, kde mizí naše jídlo, výsledky vás překvapí!

Plýtvání potravinami patří mezi zásadní problémy nejen ekonomické, ale i environmentální. Projekt Prague Food Waste přinesl vůbec první ucelená data o potravinovém odpadu v pražských domácnostech, školních jídelnách, nemocnicích a domovech pro seniory. Výzkum odhalil nejen množství vyhozeného jídla, ale i jeho konkrétní příčiny a možnosti, jak mu předcházet.

V pražských domácnostech vychází z analýzy směsného komunálního odpadu, že průměrný obyvatel Praha vyhodí ročně 26 kilogramů potravin, což odpovídá přibližně půl kilogramu týdně. Nejčastěji se do koše dostávají ovoce, zelenina a pečivo, přičemž více než dvě třetiny lidí své plýtvání podceňují. Sociální a ekonomické faktory rovněž ovlivňují, co se vyhazuje. Nižší příjmové domácnosti plánují nákupy pečlivěji a hlídají trvanlivost potravin více než domácnosti s vyššími příjmy, což může být cennou inspirací pro cílené osvětové kampaně.

Domovy pro seniory vykazují podle dat značné množství odpadu – na 100 kilogramů připravených pokrmů připadá až 30 kilogramů potravinového odpadu z přípravy, talířů a nevydaných porcí. U večeří je míra odpadu mírně nižší, 28,6 kilogramu, přičemž část jídla si klienti nechávají a vyhazují později. Nižší množství odpadu vzniká tam, kde mohou zaměstnanci upravovat velikost porcí přímo na patrech, což potvrzuje význam individuálního přístupu a adaptivního servírování.

Výzkum v nemocnicích ukázal, že velikost a vybavení zařízení mají velký vliv na množství odpadu. Menší nemocnice produkovala až 220 gramů odpadu na porci, zatímco větší zařízení, kde kuchaři aktivně využívali zchlazování a znovuvyužití pokrmů, jen 36 gramů. Největší část odpadu vzniká přímo na talířích pacientů, a to v důsledku změn počtu hospitalizovaných, zdravotního stavu či chuťových preferencí. Už drobná opatření, například možnost výběru jídla nebo úprava velikosti porcí, mohou množství odpadu výrazně snížit.

Ve školních jídelnách tvoří téměř polovina potravinového odpadu zbytky na talířích žáků, dále významnou část představují nevydané pokrmy a menší část zbytky z přípravy, jako jsou slupky, skořápky či kosti. Plýtvání je ovlivněno kombinací faktorů – nevyzvednuté obědy, zapomenuté odhlášky nebo prostě chuťové preference dětí, což ukazuje, že řešení musí být komplexní. Snahu o snížení odpadu podporuje od září 2025 i novela vyhlášky o školním stravování, která klade větší důraz na pestrost jídelníčku, snižuje obsah soli a cukru a umožňuje dětem přinést si vlastní pokrm, pokud to školní jídelna umožní. Tyto změny mají nejen zlepšit výživovou hodnotu jídel, ale také podporovat udržitelné stravovací návyky od útlého věku a minimalizovat množství vyhozeného jídla.

Bioodpad dnes v Česku tvoří významnou část směsného komunálního odpadu, v některých analýzách až 40 % obsahu černých nádob. Gastroodpad, tedy zbytky jídel a kuchyňské odpady, může tvořit až třetinu obsahu. Tento odpad by měl být odděleně sbírán a zpracováván, aby se snížil jeho dopad na životní prostředí a efektivněji využívaly organické materiály, například prostřednictvím kompostáren nebo bioplynových stanic, kde se přeměňuje na zelenou energii ve formě biometanu. V řadě měst je dnes již možné si na tento druh odpadu objednat specializovanou nádobu. Z údajů všech třech tuzemských distributorů vyplývá, že za loňský rok se dodalo v Česku do distribuční sítě téměř 7 milionů m³ biometanu. Měsíční dodávky biometanu do české plynárenské sítě pak aktuálně dosahují zhruba 1,2 milionu m³. To ale představuje jen zlomek tuzemského potenciálu. Biometan by podle nově schváleného vládního akčního plánu měl nahradit i více než 10 % současné spotřeby fosilního zemního plynu, dnes to však není ani 1 %. 

V evropském kontextu se Evropská unie dlouhodobě angažuje v boji proti plýtvání potravinami a stanovuje konkrétní cíle pro snížení potravinového odpadu. V souladu s cílem OSN snížit do roku 2030 plýtvání potravinami na úrovni maloobchodu a spotřebitelů na polovinu přijala EU opatření k dosažení tohoto cíle. Revize Směrnice o odpadech stanovuje závazné cíle pro snížení potravinového odpadu do konce roku 2030, včetně snížení odpadu v potravinářském zpracování a výrobě o 10 % a snížení odpadu na osobu v maloobchodu, restauracích, stravovacích službách a domácnostech o 30 %, přičemž výchozím obdobím pro měření je průměr let 2021–2023. Tato opatření jsou součástí širšího rámce Evropské zelené dohody a strategie „Farm to Fork“, která usiluje o vytvoření udržitelného potravinového systému v EU.

Výsledky projektu Prague Food Waste byly shrnuty do praktických manuálů určených pro domácnosti, školní jídelny, nemocnice a domovy pro seniory. Obsahují konkrétní tipy a doporučené postupy, jak snížit množství vyhozeného jídla, od plánování nákupů až po optimalizaci servírování. Projekt tak poskytuje nejen data, ale i praktické nástroje pro přeměnu zjištění na konkrétní opatření a podporu udržitelné spotřeby a efektivního využívání zdrojů ve městech.

V širším kontextu si nelze nevzpomenout na filmového Štěpánka z legendární česká filmová série Básníci a radu „Nakupuj ve velkém množství a plať pozdě faktury“. Pokud by se natáčel nový díl v duchu dnešní doby a akcentu na udržitelnost, tak by heslo pravděpodobně znělo „Nakupuj s rozmyslem, plať spravedlivě a eticky“, které propojuje plánování nákupů, minimalizaci vzniku odpadu, podporu férové odměny práce a zodpovědný přístup k životnímu prostředí. Tento jednoduchý a účinný princip určitě může inspirovat domácnosti, instituce i města k tomu, aby jejich stravovací a nákupní rozhodnutí byla zároveň praktická, ekologická, ekonomická a v neposlední řadě i sociálně odpovědná.