Přes 22 tisíc plných nákladních vagonů odpadu, tolik obalů Češi loni vytřídili

V roce 2025 vzniklo v České republice 1,324 milionu tun obalového odpadu, z něhož se podařilo 89 procent vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití. Nákladní vlak složený z takového množství odpadu by měřil zhruba 330 kilometrů, tedy přibližně vzdálenost mezi Prahou a Ostravou. Výsledky systému EKO-KOM ukazují nejen rostoucí objem vytříděného odpadu, ale také změnu způsobu, jakým Češi s odpady nakládají. Třídění už se neodehrává pouze doma u kuchyňského koše, ale stále častěji také v práci, na ulicích nebo při volnočasových aktivitách.

V roce 2025 vzniklo na území České republiky celkem 1 324 153 tun obalového odpadu. Z tohoto množství se podařilo 89 procent vytřídit a předat k dalšímu využití. Přes 1,03 milionu tun zamířilo k recyklaci a dalších přibližně 143 tisíc tun bylo energeticky využito. Jinými slovy zhruba devět z deseti obalů dostalo další využití místo toho, aby skončilo bez užitku.

Nejvyšší míru využití tradičně vykázaly papírové obaly. U nich systém eviduje 103procentní využití. Na první pohled paradoxní číslo vysvětlují například obaly přivezené ze zahraničí nebo zásilky z mezinárodních e shopů, jejichž obaly nejsou v českém systému registrovány, lidé je ale po rozbalení standardně vytřídí. Do sběrné sítě navíc často končí i obaly od drobných podnikatelů nebo živnostníků.

Výrazně vysoké hodnoty dosáhly také plastové obaly. Celková míra jejich využití činila 91 procent. Více než polovina plastů byla recyklována a dalších 36 procent energeticky využito. Skleněné obaly dosáhly 87procentní míry využití. U kovových obalů činila recyklace 67 procent, přičemž u železných obalů dosáhla 82 procent a u hliníku 44 procent. Dřevěné obaly vykázaly 43procentní recyklaci a dalších sedm procent bylo energeticky využito.

Za těmito čísly stojí především domácnosti. Každý obyvatel České republiky loni vytřídil do barevných kontejnerů v průměru 69,1 kilogramu papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů. Dalších 19,7 kilogramu kovů a 1,7 kilogramu papíru odevzdal prostřednictvím výkupen. Po započítání vytříděného dřeva dosáhlo celkové množství 100,5 kilogramu odpadu na jednoho obyvatele. To odpovídá přibližně hmotnosti dospělého člověka.

Sběrná síť se zároveň dál rozšiřuje. V roce 2025 bylo v Česku k dispozici více než 1,218 milionu sběrných nádob a kontejnerů. Z toho téměř 880 tisíc připadalo na individuální sběr přímo u domácností a dalších zhruba 338 tisíc kontejnerů bylo rozmístěno ve veřejném prostoru. Průměrná vzdálenost od bydliště ke kontejneru činila 92 metrů, tedy zhruba délku jednoho městského bloku.

Stále výraznější roli hraje také takzvaný multikomoditní sběr. Do jedné nádoby dnes lidé v mnoha obcích netřídí pouze plasty, ale také kovy nebo nápojové kartony. Kovy bylo možné tímto způsobem sbírat už do 314 tisíc nádob a nápojové kartony dokonce do 456 tisíc nádob po celé republice. Některé obce zároveň rozšiřují pytlový sběr, kdy lidé třídí odpad přímo doma do speciálních pytlů.

Změnu potvrzují i data o chování obyvatel mimo domov. V práci třídí odpady už 62 procent lidí a při venkovních volnočasových aktivitách 54 procent obyvatel. Třídění se tak postupně přesouvá z domácností i do kanceláří, parků nebo sportovišť.

Celý systém financují firmy zapojené do systému EKO-KOM, které tím plní zákonnou povinnost zajistit zpětný odběr a využití obalů uvedených na trh. Na samotné zajištění sběru, třídění a využití obalových odpadů směřovalo loni 96,5 procenta všech nákladů systému. Největší položku představovaly přímé náklady odpadových činností, které tvořily 87 procent výdajů.

Více než polovina všech prostředků putovala přímo obcím. Do systému bylo zapojeno 6 208 měst a obcí, které zajišťují provoz sběrné sítě a předání odpadu k dalšímu zpracování. Dalších 31,5 procenta nákladů směřovalo na dotřídění odpadů, sběr průmyslových obalů nebo podporu recyklace. Na evidenci, kontroly a audity připadlo 4,4 procenta nákladů, na osvětu a vzdělávání 5,1 procenta. Administrativa tvořila 1,2 procenta a zákonné odvody státu a poplatky představovaly 0,6 procenta nákladů systému. Od roku 2023 navíc přibyla také úhrada úklidu volně pohozených plastových obalů, která loni tvořila 1,7 procenta celkových nákladů.