Více času na podstatné
Prezident podepsal novelu zákona o ochraně ovzduší a novelu usnadňující ukládání inženýrských sítí
Prezident republiky Miloš Zeman podepsal dnes v úterý několik zákonů mj. zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dále prezident podepsal zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Novela zákona o ochraně ovzduší
Novelu zákona o ochraně ovzduší schválil Senát dne 19. října ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Poslanci schválili pozměňovací návrhy, které se týkají například pachů - ministerstvo životního prostředí tak bude stanovovat specifické emisní limity pro látky obtěžující zápachem, záložních zdrojů z pohledu zjišťování a vyhodnocení úrovně znečišťování (úprava počtu hodin), vyhlašování smogových situacích, vydávání závazných stanovisek ČIŽP, povinného připojování na soustavy pro zásobování teplem (nově energetický posudek k prokázání ekonomické přijatelnosti), přílohy č. 10 (nadpisy) a biopalivům.
Novela zákona zavádí povinnost provozovatelů spalovacích zdrojů v domácnostech umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji, k jeho příslušenství a používaným palivům ke kontrole dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je opakované podezření úřadu, že tepelný zdroj provozuje daná domácnost v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě prvního podezření úřad provozovatele písemně upozorní na podezření z porušování povinností, poučí jej o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje a o důsledcích opakovaného podezření možností provedení přímé kontroly u zdroje. Při druhém důvodném podezření bude mít úředník oprávnění provést kontrolu. Při ní bude postupovat podle jasných pravidel daných kontrolním řádem a zákonem o ochraně ovzduší.
Nový návrh také upravuje podmínky pro vyhlašování a odhlašování smogové situace a regulace. Cílem je jejich včasné vyhlašování a ukončování tak, aby byly brány v potaz lokální a krátkodobé nárůsty koncentrací. Pro částice PM10 bude vyhlašování smogových situací a regulací posuzováno na základě 12hodinových klouzavých průměrů, které mají zajistit co nejmenší prodlevu mezi vyhlášenou situací a naměřenou koncentrací.
Návrh dále obsahuje blok věcných a legislativně technických úprav (úprava přílohy č. 2 vyjmenované stacionární zdroje a pravidel pro sčítání zdrojů...) zákona prováděných v návaznosti na zkušenosti s téměř tříletou aplikační praxí zákona o ochraně ovzduší. V návaznosti na vypořádání připomínkového řízení byly do návrhu doplněny změny přílohy č. 10 upravující požadavky na uvádění kotlů na trh. Na základě připomínky Ministerstva financí se návrhem vypouští možnost zohlednění čistých a vysokoprocentních biopaliv do minimálního podílu biopaliv podle § 19 odst. 2 zákona.
Stejně jako v ostatních státech Evropské unie novela zavádí přísnější imisní limit pro prachové částice PM2,5. Ze současných 25 mikrogramů.m-3 novela snižuje imisní limit na 20 mikrogramů.m-3 od roku 2020, a uvádí tak legislativu ČR do souladu s právem EU. Prachové částice PM2,5 produkují zejména doprava a lokální topeniště.
Novela umožní vzájemné uznávání emisních plaket potřebných pro vjezd do nízkoemisních zón mezi Českou republikou a státy, kde jsou nastaveny obdobné podmínky pro jejich vyhlašování. V současné době se počítá s uznáváním německých plaket. Na území České republiky se nízkoemisní zóny teprve připravují.
Návrh novely zákona o ochraně ovzduší počítal s účinností již od 1. června 2016 s výjimkami. Dle schváleného pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně se účinnost posouvá na 1. ledna 2017 s výjimkou, a to pro ponížený imisní limit pro částice PM2,5 s účinností od 1. ledna 2020.
Pokládání infrastruktury
Senát také schválil novelu zákona o pozemních komunikací, která má zajistit opětovnou možnost pokládat vodovody, kanalizace a další podobnou infrastrukturu podélně pod krajskými i státními silnicemi obcím. Poslanci schválili novelu v prvním čtení v polovině září. Nynější úprava zákona o pozemních komunikacích podle předkladatelů přináší obcím potíže, když umožňuje pokládat technickou infrastrukturu jen do místních komunikací. Účinnost zákona se navrhuje stanovit 30. dnem po dni jeho vyhlášení. V roce 2015 došlo chybnou novelizací zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ke zrušení možnosti ukládání vodovodů a kanalizací jako inženýrských sítí v obcích a městech mimo místní komunikace. Tento krok vedl k zastavení řady připravených vodohospodářských investičních akcí v řádech stovek milionů korun a ohrožoval naplnění rozšiřování či obnovy inženýrských sítí investovaných obcemi a městy často v rámci dotačních projektů.
Stát dostane od příštího roku možnost zakázat v Česku pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO), které jsou v Evropské unii povolené. Tuto možnost členským státům dala evropská směrnice, Česká republika ji ale zatím nemohla využít. Mění to až novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Novela také ruší povinnost oznamování každého nového geneticky modifikovaného organismu, který je hodnocen jako nejméně nebezpečný, na uzavřených pracovištích. Jde například o vysoké školy, nemocnice a biotechnologické firmy, tedy o použití v laboratořích pro výzkumné účely. Norma zjednodušuje postupy pro práci s GMO v nejnižší kategorii rizika, aby byla odstraněna nadbytečná administrativa při vědecké práci. Bude tak stačit jedno oznámení, pouze u první práce s GMO.