Příležitost století. Evropa dává vědcům miliardy, aby vymysleli čistou budoucnost

Evropská unie otevírá jednu z největších příležitostí pro vědu, výzkum a průmyslové inovace posledních let. Až 800 milionů eur, tedy téměř 20 miliard korun, má do roku 2034 zamířit do projektů, které mají pomoci vytvořit čistší výrobu oceli, modernizovat evropský průmysl a nabídnout novou perspektivu regionům spojeným s těžbou uhlí. Brusel tím vysílá jasný signál, že cesta ke klimaticky šetrné ekonomice povede především přes výzkum, nové technologie a špičkovou evropskou vědu.

Rada Evropské unie 29. června definitivně schválila reformu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, jednoho z nejstarších evropských programů zaměřených na podporu průmyslového výzkumu. Schválená pravidla prodlužují fungování programu až do roku 2034 a výrazně navyšují objem prostředků, které budou každoročně k dispozici. Výzkumníci, univerzity, inovační firmy i průmyslové podniky si nově rozdělí až 120 milionů eur ročně. Celková hodnota programu tak dosáhne přibližně 800 milionů eur.

Zásadní novinkou je také výrazně štědřejší systém financování. Zatímco dosud museli účastníci projektů zajišťovat značnou část prostředků z vlastních zdrojů, nová pravidla sjednocují podmínky s prestižním evropským programem Horizon Europe. Průmyslové podniky budou moci získat až 70 procent nákladů projektu z evropských fondů. Malé a střední podniky, začínající technologické firmy, univerzity a výzkumné organizace budou mít v řadě případů nárok dokonce na stoprocentní financování. Evropské instituce očekávají, že právě tato úprava přiláká do programu výrazně více inovativních projektů než v minulosti.

Fond se přitom zaměří na oblasti, které budou určovat budoucí podobu evropského průmyslu. Prioritou se stává výroba nízkoemisní oceli, využívání vodíku v hutnictví, zvyšování energetické účinnosti, recyklace kovů, digitalizace výroby, využívání umělé inteligence v průmyslu a technologie umožňující výrazné snižování emisí oxidu uhličitého. Významná část prostředků bude směřovat také do regionů, jejichž ekonomika byla po desetiletí závislá na těžbě uhlí a které nyní hledají nové zdroje prosperity a zaměstnanosti.

Samotný Výzkumný fond pro uhlí a ocel má mimořádně zajímavou historii. Vznikl v roce 2002 po vypršení platnosti Smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli, která byla podepsána již v roce 1951 a bývá považována za jeden z úplných základů dnešní Evropské unie. Financování programu nepochází z běžného rozpočtu EU. Fond využívá výnosy z finančních aktiv někdejšího Evropského společenství uhlí a oceli, která byla po zániku organizace zachována právě pro podporu výzkumu a inovací. Program tak funguje zcela odděleně od víceletého finančního rámce Evropské unie.

Evropská komise i členské státy současně připravují postupné propojení fondu s dalšími strategickými nástroji, především s programem Horizon Europe a Inovačním fondem. Cílem je lépe koordinovat investice do výzkumu, urychlit zavádění nových technologií do průmyslové praxe a posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu vůči Spojeným státům a Číně. Reforma je zároveň součástí širší evropské strategie Clean Industrial Deal a navazuje na Akční plán pro evropskou ocel a kovy.

Podporu nové podobě fondu vyjádřil také Evropský parlament. V květnovém hlasování schválili europoslanci pokračování programu výraznou většinou 537 hlasů, proti bylo pouze 17 poslanců a 83 se zdrželo. Tak široká podpora ukazuje, že modernizace průmyslu a podpora výzkumu patří mezi priority, na nichž dnes v Evropě panuje mimořádně silná shoda.