Připomínky ČAOH k věcnému záměru zákona o odpadech

Česká asociace odpadového hospodářství, jakožto sdružení firem zajišťujících po celé ČR svoz, recyklaci a další způsoby nakládání s odpady v míře cca 65 % trhu, aktuálně zveřejňuje své připomínky k návrhu věcného záměru zákona o odpadech, tedy hlavního zákona, který bude na dalších několik let stanovovat podmínky pro nakládání s odpady v České republice. K věcnému záměru připravila ČAOH celkem 36 připomínek, včetně jejich odůvodnění a návrhu řešení. Klíčové připomínky se dají shrnout do 7 bodů:

Nová kompetence obcí k zamezení vzniku nových zařízení ke sběru na území obce

Povolujícím orgánem pro veškerá zařízení k nakládání s odpady byl doposud krajský úřad (KÚ), kde je zaručena dostatečná míra nestrannosti. Obecně se s touto kompetencí KÚ počítá i do nového zákona, avšak s jedním zásadním nesystémovým omezením. Obce byly doposud vždy účastníkem řízení k vydání souhlasu. Stanovisko obce a veškeré další podklady posoudil KÚ a následně vydal své rozhodnutí. Nově však má být stanovisko obce závazné i pro krajský úřad. Tímto opatřením vzniká jakýsi protiústavní přesmyk v kompetencích, kdy rozhodnutí státní správy (KÚ) by mělo být nově závislé na rozhodnutí samosprávy (obce), což je v rámci ústavního pořádku v ČR nepřípustné. Řešení: zachovat dosavadní možnost obce být účastníkem řízení, avšak bez toho, aby bylo stanovisko obce závazné.

Nově stanoveny odpadové povinnosti i pro materiály a výrobky v rámci těles skládek

Zákon má nově stanovovat podmínky stejné jako pro odpady i pro materiály využívané v rámci tělesa skládky. Toto je z hlediska působnosti zákona o odpadech irelevantní, neboť legislativa odpadů nemůže stanovovat povinnosti na výrobky a stavební prvky užívané v rámci stavby (kterou je i skládka). Zákon může definovat podmínky pro nakládání s odpady, nikoli však pro nakládání např. se stavebními výrobky a výrobky jako takovými. Řešení: vypuštění povinností pro výrobky ze zákona o odpadech.

Chyba v definování omezení skládkování

Návrh věcného záměru zákona obsahuje zákaz skládkování k roku 2024, tedy ještě o rok dříve, než nezávazně nově navrhuje Evropská unie, která chce ke svému návrhu roku 2025 vést ještě diskuzi s členskými státy (závazně toto není v právu EU doposud nikde stanoveno).

MŽP navíc navrhuje úplný zákaz skládkování veškerého směsného komunálního odpadu (SKO) (tedy v důsledku např. i popela a dalších nevyužitelných složek v něm obsažených). Takto chybně formulovaný text znamená zásadní riziko zcela zbytečného zdražení poplatků zejména občanům, obcím, ale i firmám. Je poměrně klíčové uvědomit si, že poplatky neplatí provozovatel skládky, ale vždy právě původci odpadů, tedy obce a firmy.

Je třeba se dále objektivně zamyslet nad současnou chybnou formulací MŽP. Má jít přeci o to, odklonit od skládkování odpady využitelné. Odklonění celé směsi jako celku nahrává spíše cestě nových spaloven, které potřebují co největší množství neupravené a nevytříděné směsi. MŽP by mělo s ohledem na doporučení EU prosazovat zejména takové řešení, které povede k potřebě směsné odpady dále upravovat s cílem co nejvyššího třídění, recyklace a jiných způsobů využití upravených odpadů.

Řešení: Do definice je třeba přidat slovo "neupraveného" SKO a dále v zákoně stanovit parametr k posouzení využitelnosti odpadů. Odborná shoda je pro parametr výhřevnost (neboť recyklovatelné odpady se nesmí do skládek ukládat již několik let – viz vyhl. č. 294/2005 Sb.). Odklonit je tedy třeba zejména energeticky bohatou část směsného komunálního odpadu (BRKO je již řešeno povinností třídění), a proto, aby bylo možné jí ze směsi získat, je nutné SKO upravit ve speciálních třídících zařízeních. Tato cesta nevyžaduje citelné navýšení poplatků. Citelné navýšení poplatků je naopak klíčové pro cestu nových spaloven, které jsou prakticky nejnákladnějším způsobem, jak s odpadem naložit.

Nové citelné administrativní zatížení obcí

Obec bude dle návrhu nově povinna každý rok informovat občany o obecním systému nakládání s odpady a dokonce o rozsahu sběru, využití a odstranění komunálních odpadů (KO) a také o způsobech nakládání s jednotlivými složkami KO. Obec bude mít nově také povinnost vyhotovit a zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce. Není zřejmé, proč MŽP chce k mnoha dosavadním vysoce administrativně zatěžujícím povinnostem obce (průběžná evidence o odpadech, plán odpadového hospodářství obce, apod.) přidávat ještě další a další povinnosti. Obce již nyní poskytují státu úplnou informaci o tom, jak je s odpady obce nakládáno (povinné roční hlášení § 39). Obce, které tyto informace občanům sdělují již nyní a dobrovolně, to mohou činit dále, ale stanovovat pro všech 6200 obcí další zbytečnou administrativu je iracionální a zbytečné. Řešení: Ponechat obcím pouze stávající povinnost průběžné evidence a plánu OH obce.

Zrušení jedné z možností výběru poplatků od občanů

MŽP navrhuje zcela zrušit možnost výběru tzv. poplatku za komunální odpad. Zachovány mají být pouze dvě další možnosti zpoplatnění ve formě smlouvy a místní poplatek. Toto bude pro některé obce a zejména velká města velmi problematické a nese to s sebou nemalé zvýšení nákladů. Řešení: Ponechat stávající formy zpoplatnění a možnost obcí si vybrat.

Zvýšení rizika environmentálních dopadů skládek a vzniku černých skládek. MŽP navrhuje snížení množství materiálů, kterými jsou skládky zabezpečovány

MŽP navrhuje omezení možností využití odpadů a dokonce i stavebních materiálů na technické zabezpečení skládek, a to z dosavadních 25% objemu (tedy cca 40-45% hmotnosti) na pouhých 20% hmotnosti odpadů ročně uložených na skládce. Vše, co je nad tuto míru, má být zpoplatněno stejně jako odpady, které jsou do tělesa skládky odstraňovány, což je logický nesmysl. Není možné zpoplatnit materiály a odpady využívané na tak klíčovou věc, jako je zabezpečení skládky, stejně jako odpady do skládky ukládané (odstraňované).

I zde je zásadním aspektem to, že poplatky vždy platí pouze původci odpadů a nikoli samotný provozovatel skládky. Toto opatření by se tedy zásadně promítlo do nákladů původců odpadů (zejména nebezpečných - NO), pro ty by byla nová cena za příjem jejich odpadů na skládku neakceptovatelná. Zcela reálně tak hrozí riziko nemalého růstu počtu černých skládek, kdy odpad, který doposud končil na řízených skládkách odpadů, by nově s ohledem na již neakceptovatelné náklady pro jeho původce, končil mimo povolená zařízení.

Navrhovaná míra 20% hmotnosti je ze stavebně technického hlediska zásadním způsobem riziková pro samotný proces řízeného skládkování a stabilitu těles skládek. MŽP navíc opatření navrhuje bez jakékoli analýzy ekonomických odpadů. Ty budou mimo jiné zásadní rovněž pro stát samotný, a to v oblasti řešení sanací starých ekologických zátěží. Možné negativní dopady této legislativní změny na státní rozpočet tak mohou být v řádech miliard korun.

Řešení: Za účelem zlepšení výběru a kontrolovatelnosti poplatku pro SFŽP změnit stávající procenta objemová na hmotnostní na míru 35%. Toto je realistickým a ve vztahu k ceně pro původce odpadů stále akceptovatelným snížením ze stávajících 25% objemu (tedy cca 40-45% hmotnosti). I z hlediska zabezpečení těles skládek je toto akceptovatelná míra.

Riziko až 100% navýšení poplatků za skládkování – navýšení nákladů zobcí a firem

Ač návrh věcného záměru nakonec neobsahuje tabulku zdražení, je zde riziko, že MŽP stále počítá s ve sněmovně již odmítnutým návrhem na až 100% zdražení poplatků (tzv. Oklešťkova novela – červen 2014). MŽP toto již prezentovalo. Taková míra zdražení je zcela zbytečná a MŽP pro právě takto radikální míru zdražení nemá rozumné ekonomické zdůvodnění. Sektor odpadového hospodářství přitom reálně prakticky žádné zdražení nepotřebuje – trendy vývoje omezení skládkování jsou pozitivní a dosavadní míra výše poplatku vztažená k HDP je v ČR ve srovnání s EU dokonce nadprůměrná (data byla MŽP opakovaně doložena).

Pokud bude politická vůle po zdražení, pak pro ještě vyšší urychlení rozvoje recyklace zcela, dle zkušeností recyklačních firem, postačuje postupné zdražení na max. 700 Kč v roce 2020. Naopak zvažované dokonce až 100% zdražení na 1000 Kč v roce 2020 a dále na 1500 Kč v roce 2024 či 2025, je zcela nezbytné pro nové spalovny odpadů. Tuto cestu však již ani EU nedoporučuje a požaduje větší orientaci na úpravy odpadů, jejich třídění a energetické využití upravených, nikoli směsných komunálních odpadů.

Řešení: Zrušení návrhu na zavedení nové - účelové složky poplatku, ponechání stávajích forem zpoplatnění a případné zdražení skládkování neupravených směsných komunálních odpadů v míře max. 700 Kč v roce 2020.

Dokument ke stažení:

ČAOH_pripominky_vecny_zamer_zákona o odpadech

Zdroj: ČAOH