Proč požáry odpadů přibývají?

Na tuto otázku budou společně hledat odpověď Hasiči a Česká inspekce životního prostředí. Spustili totiž rozsáhlou kontrolní akci zaměřenou na rizikové skládky a sklady odpadů, které by mohly představovat reálné nebezpečí. Společné týmy hasičů a inspektorů v létě 2025 navštíví více než 80 provozoven, kde se skladuje odpad náchylný ke vznícení – například plasty, elektroodpad nebo pneumatiky. Cílem není pouze najít provozy, kde dochází k porušování pravidel, ale především předcházet požárům, které jsou čím dál častější a mají čím dál ničivější dopady.

V posledních pěti letech došlo v Česku k více než dvěma tisícovkám požárů v zařízeních spojených s odpady. Jen v letošním roce zasahovali hasiči u několika mimořádně rozsáhlých požárů, které si vyžádaly nasazení stovek profesionálních i dobrovolných jednotek, letecké techniky i chemických laboratoří. 

Koncem února 2025 zachvátil rozsáhlý požár areál zpracování kovového odpadu ve Vysokém Mýtě. Oheň, který propukl odpoledne 28. února, si vyžádal zásah osmnácti jednotek hasičů s celkem 92 zasahujícími. Díky rychlé reakci a koordinaci sil, včetně použití dronů a kyvadlové dopravy vody, se podařilo požár lokalizovat ještě před půlnocí. Přesto byly škody odhadnuty na dva miliony korun, přičemž se hasičům podařilo uchránit majetek za přibližně 25 milionů. Podle předběžných závěrů mohl požár vzniknout kvůli zbytkům hořlavin ve zpracovávaném kovovém odpadu.

Nejvážnější situace nastala letos v dubnu v Rynholci na Rakovnicku, kde vzplanula skládka plastového odpadu o rozloze přibližně 200 × 200 metrů. Požár byl tak rozsáhlý, že na místo dorazilo přes 250 hasičů z více než padesáti jednotek, byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu a do akce byla nasazena těžká technika i chemická jednotka. Kouř z požáru byl viditelný na kilometry daleko a obyvatelům okolních obcí bylo doporučeno nevětrat. Zásah trval několik dní a vyšetřovatelé nevylučují ani úmyslné založení ohně.

V květnu došlo k dalšímu rozsáhlému požáru v Benátkách nad Jizerou, kde shořela nejen odpadová hromada, ale také skladovací technika, včetně drtiče a bagru. Škody byly odhadnuty na více než 20 milionů korun. Do akce byly nasazeny desítky cisteren, dron a vrtulník s bambivakem, zásah pokračoval celou noc. Také zde hrála roli obtížná dostupnost vody a rozsah uloženého odpadu.

V červnu pak hořela skládka autovraků v České Lípě. Požár se rozšířil na plochu 80 × 100 metrů v průmyslové zóně, plameny zachvátily nahromaděné vraky a černý dým byl opět viditelný na kilometry daleko. Hasiči použili speciální kontejnery se smáčedly a nasadili téměř dvacet profesionálních vozidel. V červenci následoval požár skládky v Klášteře Hradišti nad Jizerou, kde byl vyhlášen druhý stupeň poplachu. I zde šlo o náročný zásah s dlouhým dohašováním.

Co stojí za nárůstem těchto událostí? Odborníci se shodují, že jde o kombinaci několika faktorů. Především hromadění odpadu ve vyšších objemech, než umožňují povolení, často bez dostatečného zabezpečení proti samovznícení. Skládky jsou mnohdy přeplněné, přístup pro hasiče bývá omezený a voda na hašení nedostupná. K tomu se přidává extrémní počasí – vysoké teploty, sucho, silný vítr. Rizikovým faktorem je i samotné složení odpadu, zejména v případě plastů, pryže a směsných odpadů, které při hoření uvolňují toxické látky jako dioxiny, VOC nebo těžké kovy. Tyto látky mohou zasáhnout nejen ovzduší, ale i okolní vodní toky a půdu.

Společné kontroly, jejichž cílem je přispět k efektivnímu zajištění preventivních protipožárních opatření, se zaměří na provozy, kde již v minulosti došlo k požáru, a dále na zařízení, která nakládají s hořlavými materiály, jako je elektroodpad, pneumatiky, papír, nebezpečné odpady či zmíněné plasty, ve velkém objemu. Zkontrolováno bude v průběhu tří měsíců více než 80 zařízení po celé ČR. Výsledky kontrol budou sloužit také jako podklad pro další preventivní a legislativní kroky v této oblasti.

Tato společná iniciativa Hasičského záchranného sboru ČR a České inspekce životního prostředí zasluhuje velké uznání. Nejde totiž jen o kontrolní kampaň, ale o systémový krok směrem k vyšší bezpečnosti, ochraně zdraví obyvatel a prevenci ekologických škod. V situaci, kdy se požáry v odpadovém hospodářství stávají jedním z největších environmentálních i bezpečnostních rizik, je taková koordinovaná činnost příkladem odpovědného přístupu veřejné správy.

Nelze však přehlížet ani temnější rovinu tohoto problému. V některých případech může být požár odpadu výsledkem cílené sabotáže či organizovaného zločinu. V Polsku bylo v minulých letech odhaleno několik případů, kdy byly skládky zakládány pouze za účelem levného zbavení se odpadu – a následné úmyslné zapálení mělo zahladit stopy. Takové praktiky se mohou objevit i u nás, zejména tam, kde chybí dostatečná kontrola původu odpadu, jeho pohybu a konečného zpracování. Ačkoli současná kontrolní akce HZS a ČIŽP je velmi důležitým krokem vpřed, pro odhalování sofistikovanějších forem trestné činnosti bude třeba zapojení dalších nástrojů, orgánů a institucí.