Více času na podstatné
Průmysl nedoporučuje přijmout navrhovanou vyhlášku k ukládání odpadů na skládky
Svaz průmyslu a dopravy ČR nedoporučuje přijmout navrhovanou novelu vyhlášky o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Podle svazu navrhovaný předpis znamená návrat k podpoře skládkování a rovněž znamená zvýšenou administrativní zátěž pro podniky.
SP ČR v rámci mezirezortního připomínkového řízení zaslal stanovisko k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Podle svazu předložený návrh naprosto komplikuje a omezuje využívání odpadů (omezení druhů odpadů, požadované další rozbory apod.).
Přestože Česká republika novelou zákona o odpadech směřuje k odklonu od skládkování, je předložení úprav prováděcí vyhlášky k vybraným typům odpadů návratem zpět k podpoře skládkování. Veškeré dosud provedené kroky vedoucí k odklonu od skládkování v souladu s hierarchií nakládání s odpady jsou návrhem vyhlášky absolutně zpochybněny. Návrh rovněž znamená zvýšenou administrativní zátěž pro podniky, zvýšené finanční náklady, aniž by znamenaly faktické přínosy v ochraně životního prostředí.
Zásadní obecné připomínky SPČR:
1) Předložený návrh sice používá obvyklou argumentaci potřeby transpozice evropských předpisů do české legislativy, lze však konstatovat, že v mnohých aspektech jde nad jejich rámec, přičemž se v těchto aspektech podrobněji nevěnuje zdůvodnění, proč je tak navrhováno. Jedná se zejména o stanovení parametrů pro využití odpadů na povrchu terénu - nejvyšších přípustných koncentrací v sušině, ve výluhu odpadů či určení ekotoxicity. V těchto aspektech neexistuje žádný evropský předpis, který by tato kritéria vyžadoval jako závazná pro zohlednění při transpozici, natož který by stanovoval konkrétní výši hodnot. Skutečnost, že zákonem došlo ke zrušení vyloučení z působnosti zákona o odpadech pro sedimenty vytěžené z vodních koryt a nádrží, nezakládá důvody pro změny koncepce využívání odpadů na povrchu terénu v rozsahu, jak navrženo. Považujeme návrh v tomto směru za nežádoucí „gold plating“.
2) Návrh v předložené podobě významně zasahuje do způsobu nakládání s odpadem, který může být využíván k ukládání na povrchu terénu, přičemž nedůvodně snižuje potenciál využití odpadů, které mají inertní povahu s minimálním zásahem do životního prostředí. Proto návrh důrazně odmítáme a požadujeme jeho komplexní přepracování s dopracováním zdůvodnění nastavení limitních hodnot. V této souvislosti je nutné rovněž podrobně vysvětlit, proč jsou takto zásadně upravovány požadavky na využívání odpadů na povrchu terénu, rozšíření působnosti zákona o odpadech na sedimenty z koryt vodních toků a vodních nádrží, nejsou relevantním důvodem.
3) Pokud se předpokládá významné navýšení tohoto druhu odpadu a jsou pro jeho využití stanoveny takto přísné požadavky, nabízí se dotaz, kam budou tyto odpady ukládány, pokud nebudou tyto hodnoty plnit. Limity vodného výluhu pro využití na povrchu terénu jsou stanoveny na úrovni limitů vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu, v některých ukazatelích jsou limity ještě tvrdší, proto lze důvodně předpokládat, že ve většině případů odpadů aktuálně využívaných na povrchu terénu nebudou nové podmínky pro využití naplněny. Tento aspekt však není vyhodnocen.
4) Vzhledem k tomu, že Česká republika novelou zákona o odpadech směřuje k odklonu od skládkování, je předložení takovýchto úprav prováděcí vyhlášky k vybraným typům odpadů návratem zpět k podpoře skládkování. Veškeré dosud provedené kroky vedoucí k odklonu od skládkování v souladu s hierarchií nakládání s odpady jsou návrhem vyhlášky absolutně zpochybněny. Předkládaná vyhláška totiž nesměřuje k tomuto cíli, neboť de facto ponechává stávající praxi, kdy jsou sice vyhláškou kladeny některé požadavky na ukládání komunálního odpadu na skládky, tyto však nejsou v praxi aplikované, protože chybí jasné povinnosti a způsoby k jejich prokázání. Vyhláška by měla pro tyto požadavky stanovit jasná a nepřekročitelná pravidla k jejich ověřování, tak tomu bohužel není. Velkou pochybnost je třeba vyjádřit nad zdroji dat využitých pro zpracování RIA a spolupracujícími osobami, jejichž činnost předmětu vyhlášky závislá. Tato skutečnost velmi zpochybňuje nezávislost zpracování navrhovaných úprav. Zejména pokud v ČR existují veřejné výzkumné instituce, jejichž odbornost a nezávislost je nezpochybnitelná a využití jejich odborného zázemí by tak garantovalo nezávislost zpracování vyhlášky. Právě absence odborného názoru universitního prostředí lze považovat za zásadní negativum předloženého návrhu vyhlášky.
5) Je zcela zřejmé, že předložený návrh naprosto komplikuje a omezuje využívání odpadů (omezení druhů odpadů, požadované další rozbory apod.)! Odpady budou končit na skládkách! Návrh znamená zvýšenou administrativní zátěž pro podniky, zvýšené finanční náklady, aniž by znamenaly faktické přínosy v ochraně životního prostředí.
Dokument ke stažení: