Průmysl táhne růst příjmů uhlíkových daní v EU

Příjmy z uhlíkových daní v Evropské unii v posledních letech výrazně rostou a potvrzují stále důležitější roli environmentálního zdanění nejen pro klimatické cíle, ale i pro veřejné rozpočty. Mezi lety 2017 a 2023 se objem daní uvalených na uhlíkový obsah fosilních paliv více než ztrojnásobil z patnácti miliard eur na více než padesát miliard eur. Tento nárůst zároveň posílil význam uhlíkových daní v rámci celkových daní z energie a jejich podíl vzrostl z necelých šesti procent na téměř dvacet procent, což odráží rostoucí důraz EU na snižování emisí CO₂, tedy dekarbonizaci.

Největší část příjmů plynula z energeticky náročných činností a průmyslové výroby. V roce 2023 připadla zhruba třetina celkových příjmů na dodávku elektřiny, plynu a tepla a téměř stejná část byla generována průmyslovými podniky. Domácnosti přispěly zhruba pětinou, zatímco doprava, služby a stavebnictví představovaly menší podíl. Tento rozložení jasně ukazuje, že energeticky intenzivní odvětví a výrobní sektor jsou hlavními plátci uhlíkových daní a nesou největší fiskální i environmentální zátěž.

Růst příjmů z uhlíkových daní má více úrovní významu. Na jedné straně poskytuje členským státům stabilní zdroj financí, který lze využít k podpoře energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů nebo technologických inovací s nižší emisní náročností. Na druhé straně ukazuje, že některé segmenty evropské ekonomiky zůstávají silně závislé na fosilních palivech a jejich transformace k nízkouhlíkovému hospodářství je stále výzvou.