Více času na podstatné
Půda bez ztrát: nová pravidla pro boj proti erozi
Ochrana zemědělské půdy patří mezi klíčové výzvy současného zemědělství a udržitelného rozvoje. Česká krajina čelí ztrátám půdy způsobeným vodní i větrnou erozí, které ohrožují kvalitu půdy, stabilitu krajiny i potažmo samotné zemědělství. V reakci na tyto výzvy připravilo Ministerstvo zemědělství návrh novely vyhlášky č. 240/2021 Sb., která stanovuje pravidla ochrany půdy před erozí a reaguje na dosavadní aplikační zkušenosti.
Novela navazuje na rozšíření pravomocí podle zákona č. 183/2024 Sb. a cílem je zvýšit předvídatelnost a vymahatelnost pravidel ochrany zemědělského půdního fondu, odstranit identifikované nejasnosti a propojit vyhlášku s aktuální metodikou a standardy DZES (Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy), aniž by se zbytečně navyšovala administrativní zátěž pro zemědělské subjekty.
Jednou z hlavních změn je zavedení jednotného hodnocení erozního ohrožení pro vodní i větrnou erozi. U vodní eroze zůstává přípustná míra stanovena v tunách na hektar za rok, což odráží množství půdy, které může být ročně odplaveno bez ohrožení dlouhodobé produktivity. U větrné eroze se nově hodnotí ohrožení kombinací půdních vlastností, klimatických podmínek a větrných charakteristik, přičemž důležitou roli hrají vegetační bariéry, jako jsou větrolamy a stromořadí, působící jako přirozená ochrana proti odnosu půdy větrem. Výsledkem je kódové označení stupně ohroženosti, které umožňuje přesně identifikovat ohrožené plochy a stanovit, kde je nutné přijmout opatření – povinnost aplikace nastává až při opakované erozní události na plochách zařazených mezi ohrožené.
Novela rovněž upřesňuje a sjednocuje základní pojmy. Z vyhlášky je odstraněna duplicita definice „protierozní kalkulačky“, která je již obsažena v zákoně, a zavádějí se pojmy „větrná bariéra“ a „vegetační bariéra“ pro potřeby hodnocení větrné eroze. Pro identifikaci ploch nevhodných k rozorání je nově definována „dráha soustředěného odtoku“, tedy přirozená údolnice, kde se soustřeďuje povrchový odtok a vzniká riziko erozních rýh. Pojem „opakovaná erozní událost“ se upřesňuje tak, aby zahrnoval pouze události stejného druhu – dvakrát vodní nebo dvakrát větrná eroze – kombinace různých druhů eroze se za opakování nepovažuje.
Důležitou součástí novely je úprava plánů opatření proti vodní erozi. Ty budou zpracovávány minimálně na pět let prostřednictvím protierozní kalkulačky, nově však bez omezení maximální výměry, což má umožnit plánovat ochranu na souvislých celcích. Zavádí se také mechanismus oznamování trvalých změn parametrů posuzované plochy. Pokud dojde k trvalému snížení ohrožení, například realizací technických opatření, vegetačních bariér či ochranného zatravnění, může se zemědělský subjekt vyvázat z povinnosti aplikovat opatření podle plánu, čímž se podporuje flexibilita a motivace k dlouhodobým preventivním opatřením.
Katalog opatření byl rovněž aktualizován. U vodní eroze se terminologie agrotechnických a technických opatření sjednocuje s odbornou metodikou, zatímco u větrné eroze jsou explicitně zahrnuty vegetační bariéry, jako jsou větrolamy, stromořadí a ochranné lesní pásy. Vymezení půd nevhodných pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu bylo doplněno o extrémně mělké půdy, již realizovaná technická opatření, dráhy soustředěného odtoku a ochranné zatravnění, čímž se klade důraz na cílenou ochranu nejohroženějších ploch a posiluje prevence erozi tam, kde je největší riziko.
Dokument ke stažení: