Evropští odpadáři požadují nižší DPH na recyklované materiály a férovější podmínky

Evropská cirkulární ekonomika naráží na ekonomický problém, který samotné recyklační technologie ani rostoucí kapacity zpracovatelských zařízení nevyřeší. Recyklované suroviny totiž často cenově prohrávají se surovinami primárními, přestože jejich výroba a využití přinášejí environmentální přínosy. Evropská asociace odpadového hospodářství FEAD proto přichází s návrhem, jak využít daňový systém k podpoře recyklace.

Evropská komise připravuje modernizaci pravidel pro daň z přidané hodnoty s cílem podpořit přechod k cirkulární ekonomice. FEAD, která zastupuje soukromý sektor evropského odpadového a surovinového hospodářství, však v dokumentu zveřejněném 4. listopadu 2026 upozorňuje, že dosavadní záměr Komise je příliš úzce zaměřený. Podle asociace přehlíží jednu z podstatných podmínek fungující cirkulární ekonomiky, tedy ekonomickou konkurenceschopnost recyklovaných materiálů a služeb, které umožňují jejich získávání.

Současný daňový systém totiž podle FEAD stále zvýhodňuje využívání primárních surovin. Recyklované materiály musí cenově soutěžit s novými surovinami, jejichž tržní cena přitom nezohledňuje veškeré environmentální náklady spojené s jejich těžbou, zpracováním a výrobou. Výsledkem je situace, kdy výrobce může ekonomicky upřednostnit primární materiál, přestože má k dispozici odpovídající recyklovanou alternativu.

Ekonomické bariéry oběhového hospodářství

FEAD proto navrhuje propojit připravovaný evropský rámec pro DPH s cíli budoucího Aktu o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act). Daňová politika by podle ní měla podporovat celý hodnotový řetězec, od sběru a třídění odpadu přes jeho zpracování až po výrobu a prodej produktů s recyklovaným obsahem.

Jedním z hlavních požadavků je zavedení povinných a harmonizovaných snížených sazeb DPH na všechny činnosti odpadového hospodářství. Dosavadní evropská směrnice o DPH již členským státům umožňuje uplatňovat snížené sazby na některé odpadové služby, konkrétní rozsah a výše zvýhodnění se však mezi jednotlivými zeměmi liší. FEAD požaduje, aby se snížená sazba vztahovala na sběr, třídění, přípravu k opětovnému použití, recyklaci, využití i konečné zpracování všech druhů odpadů.

Takový přístup by podle asociace pomohl snížit náklady na služby, které vytvářejí předpoklady pro další využívání materiálů. Současně by sjednotil daňové podmínky na evropském trhu a omezil rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Nerovné podmínky mezi veřejným a soukromým sektorem

Významnou součástí návrhu je také otázka konkurenčního postavení soukromých a veřejných společností. FEAD upozorňuje, že současná evropská pravidla umožňují, aby veřejnoprávní subjekty při poskytování některých odpadových služeb nebyly považovány za plátce DPH. Soukromí provozovatelé přitom daň odvádět musí. V některých zemích tak vzniká cenová výhoda veřejných provozovatelů, která podle asociace narušuje hospodářskou soutěž.

Rozdíly se projevují také při rozhodování o investicích. Obec, která sama zajišťuje svoz a třídění odpadu a není v této činnosti plátcem DPH, si nemůže odečíst daň z nákupu vozidel, třídicích zařízení ani další techniky. Tyto investice jsou pro ni proto dražší o neodpočitatelnou DPH. Soukromá společnost naproti tomu může při splnění zákonných podmínek uplatnit odpočet daně z nakoupeného vybavení, zároveň však musí obci fakturovat své služby včetně DPH. Rozdílný daňový režim tak ovlivňuje náklady obou typů provozovatelů a může narušovat jejich konkurenční postavení.

FEAD proto požaduje úpravu směrnice o DPH, která by zajistila, že veřejné subjekty budou při poskytování odpadových služeb podléhat stejnému daňovému režimu jako soukromé společnosti. V kombinaci se sníženou sazbou by tak podle asociace vznikly srovnatelnější podmínky pro oba typy provozovatelů.

Jak velký může být rozdíl, ukazuje příklad obce, která nemá možnost získat zpět zaplacenou DPH. Za službu v hodnotě 100 eur zaplatí soukromému dodavateli při standardní sazbě 21 % celkem 121 eur. Pokud stejnou službu zajistí vlastní veřejnou organizací mimo režim DPH, zaplatí 100 eur. FEAD upozorňuje, že skutečný cenový rozdíl bývá po zohlednění nákladů veřejného provozovatele nižší, obvykle kolem 12 %, stále však představuje významnou konkurenční výhodu. Při sjednocení daňového režimu a zavedení 6% sazby by se podle asociace tento rozdíl odstranil.

Daňové zvýhodnění výrobků z recyklovaných materiálů

Druhá část návrhu míří přímo na poptávku po recyklovaných surovinách. FEAD požaduje zavedení snížených sazeb DPH na výrobky, které obsahují stanovený minimální podíl recyklovaných materiálů. Stejné zvýhodnění by se mělo vztahovat také na kompost a digestát vyráběný z odděleně sbíraného biologického odpadu.

Podmínkou by bylo stanovení minimálního podílu recyklovaného obsahu na evropské úrovni, a to podle jednotlivých skupin výrobků. Jeho skutečný obsah by musel být ověřitelný prostřednictvím harmonizovaných evropských standardů a spolehlivých pravidel sledování původu materiálů. FEAD současně požaduje, aby se zvýhodnění vztahovalo na recyklované materiály pocházející z odpadu sebraného a plně zpracovaného v Evropě.

Důležitá je také samotná výše požadovaného recyklovaného obsahu. Asociace chce zabránit tomu, aby daňové zvýhodnění získávaly výrobky s pouze symbolickým množstvím recyklované suroviny. Minimální hranice by proto měly být dostatečně ambiciózní, pravidelně vyhodnocované a přizpůsobované vývoji recyklačních technologií a trhu.

Ekonomický efekt ilustruje příklad výrobku s cenou 10 eur bez DPH. Při standardní sazbě 21 % zaplatí zákazník 12,10 eura. Pokud by výrobek splňoval podmínky pro 6% sazbu, jeho konečná cena by klesla na 10,60 eura. Takový rozdíl už může ovlivnit rozhodování spotřebitelů i veřejných institucí při nákupu a vytvořit silnější odbyt pro výrobky z recyklovaných materiálů.

FEAD ovšem počítá také s výrobci a dalšími podniky, které si mohou DPH odečítat. Pro ně navrhuje zvláštní mechanismus daňového kreditu, tedy dodatečného odpočtu vypočítaného jako stanovené procento pořizovací ceny recyklované suroviny nebo části výrobku odpovídající podílu recyklovaného obsahu.

V navrhovaném příkladu by výrobce nakupoval recyklovaný plast za 1 100 eur za tunu, zatímco primární plast by jej stál 1 000 eur. K běžnému odpočtu DPH by získal ještě dodatečný desetiprocentní daňový kredit z ceny recyklovaného materiálu, tedy 110 eur. Tím by se jeho efektivní pořizovací náklad snížil na 990 eur za tunu a recyklovaný plast by se stal cenově výhodnější alternativou k primární surovině.

Mechanismus by se mohl vztahovat také na výrobky s určitým podílem recyklovaného obsahu. Pokud by například výrobce nakupoval obaly za 100 eur a ty obsahovaly 30 % recyklovaného plastu, základ pro výpočet daňového kreditu by představovalo 30 eur. Zvýhodnění by se přitom mělo uplatnit pouze jednou na stejný recyklovaný obsah v rámci dodavatelského řetězce, aby nedocházelo k opakovanému čerpání podpory.

Podpora pro autovraky a autodíly

Součástí požadavků FEAD je také výslovné zahrnutí použitých náhradních dílů získaných z vozidel s ukončenou životností do režimu, který Komise připravuje pro použité a repasované výrobky. Jde o důležitou oblast automobilového průmyslu, kde mohou mít opětovně využité komponenty značný ekonomický i environmentální přínos. Funkční náhradní díly, které lze bezpečně demontovat, prověřit a znovu uvést na trh, představují alternativu k výrobě nových součástek z primárních materiálů.

Jejich využívání prodlužuje životnost výrobků, snižuje spotřebu surovin a omezuje množství materiálů, které by jinak musely projít recyklací nebo skončily jako odpad. FEAD proto požaduje, aby se na tyto díly vztahovalo odpovídající daňové zacházení jako na jiné použité a repasované výrobky. Také tím chce asociace posílit ekonomické podmínky pro opětovné využívání materiálů a komponentů.

Recyklace jako konkurenceschopné evropské odvětví

Návrh FEAD ukazuje, jak významnou roli může mít daňová politika při budování cirkulární ekonomiky. Samotné stanovení recyklačních cílů a požadavků na recyklovaný obsah nemusí automaticky zajistit, že se druhotné suroviny skutečně prosadí na trhu. Pokud budou výrobky z primárních materiálů nadále cenově výhodnější, mohou výrobci i zákazníci dávat přednost právě jim.

Daňové zvýhodnění recyklovaných materiálů by proto mohlo pomoci propojit environmentální cíle s ekonomickými zájmy průmyslu a spotřebitelů. Současně by podpořilo investice do sběrné, třídicí a recyklační infrastruktury, na níž dostupnost kvalitních druhotných surovin závisí.

Pozici FEAD je třeba vnímat jako stanovisko zájmové organizace zastupující soukromé podniky. FEAD zastupuje soukromý sektor odpadového a surovinového hospodářství prostřednictvím 21 národních asociací, které sdružují více než 3 000 společností. Celé odvětví podle jejích údajů zajišťuje přes 500 000 pracovních míst a každoročně přináší do ekonomiky investice ve výši přibližně pěti miliard eur.