Signatáři energeticky náročného průmyslu vyzývají vládu k okamžitému řešení drahých energií a dekarbonizace

Energeticky náročný český průmysl, včetně ocelářů, chemiků, papíren a dalších klíčových odvětví, čelí vážné krizi. Růst cen energií spolu s náročnými dekarbonizačními požadavky Evropské unie ohrožuje jeho konkurenceschopnost, investice i budoucnost. Zástupci těchto sektorů proto adresovali premiéru Petru Fialovi otevřený dopis, v němž popisují kritickou situaci a žádají urgentní kroky k záchraně průmyslové základny Česka.

V dopise upozorňují, že ceny elektřiny a plynu v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě, což negativně dopadá na fungování a investice v průmyslu. Již dnes kvůli těmto nákladům firmy jako Třinecké železárny, Lovochemie či Unipetrol odkládají či pozastavují klíčové projekty na modernizaci a přechod na nízkouhlíkové technologie. Evropské ambiciózní plány, například Green Deal nebo akční plány pro ocel a chemický průmysl, jsou podle signatářů nastaveny bez dostatečného zohlednění reálných dopadů na český průmysl, přičemž česká vláda schvaluje tyto politiky bez dostatečných konzultací s průmyslovými subjekty.

Mezi zásadní výhrady patří zejména nereálné cíle klimatických a energetických strategií (například SEK, NKEP, SEEPIA), které byly přijaty bez přístupu k důležitým odborným analýzám a datům. Průmyslníci také kritizují nedostatečnou transparentnost, kdy některé klíčové analýzy, například z ČVUT, nejsou veřejně dostupné. Navíc jsou nuceni čelit akčním plánům a požadavkům EU, které často neodpovídají konkrétním podmínkám českého průmyslu a které se snaží řešit bez potřebných průmyslových dat.

Signatáři proto předkládají konkrétní návrhy k řešení situace: požadují zavedení nulové daně na zemní plyn a výrazné snížení síťových poplatků na elektřinu i plyn, které by významně zmírnily náklady na energii. Dále žádají prodloužení bezplatných emisních povolenek CO₂ a zachování kompenzací za nepřímé náklady spojené s emisemi, přičemž by měly být rozšířeny i na další chemické látky, jako je například čpavek. Doporučují také zavedení dočasné státní podpory pro průmyslové uživatele energií a emisních povolenek, dokud ceny zůstanou na vysokých úrovních. Nakonec apelují na vládu, aby při jednáních v Bruselu aktivně hájila zájmy českého průmyslu a zajistila, že klimatické a energetické cíle neohrozí jeho konkurenceschopnost.

Evropská komise v současnosti prosazuje několik velkých strategických plánů cílících ke snížení uhlíkové stopy. Takzvaný Green Deal je strategií EU, která má vést k ekologické transformaci a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Momentálně Evropská komise přišla s návrhem snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Česko s některými dalšími členskými státy navrhovalo tento cíl posunout. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

Specifickou částí Zelené dohody je pak dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal). Jedná se o iniciativu zaměřená na dekarbonizaci evropského průmyslu a podporu konkurenceschopnosti v oblasti tzv. čistých technologií. Klíčovými prvky mají být cenově dostupná energie, podpora poptávky po čistých technologiích, či financování a podpora inovací a rozvoj cirkulární ekonomiky.