Více času na podstatné
Skrytá cena evropské spotřeby: Co odhalila studie o odlesňování?
Nařízení Evropské unie o produktech bez odlesňování, známé pod zkratkou EUDR (EU Deforestation Regulation), představuje jeden z nejambicióznějších právních rámců v oblasti ochrany světových lesů. Jeho cílem je omezit dovoz komodit, které přispívají k ničení lesních ekosystémů, a zajistit, aby výrobky prodávané na evropském trhu pocházely z půdy bez nedávného odlesňování či degradace lesů. Nařízení se vztahuje na sedm komodit – hovězí maso, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo a kaučuk – včetně výrobků z nich.
To, že se plocha lesů v řadě států EU za poslední desetiletí rozšířila, je jistě pozitivní zpráva. Neznamená to však, že se snížil celkový dopad evropské spotřeby na globální úroveň odlesňování. Právě naopak – přibližně 30 % celosvětového odlesňování za posledních 20 let souviselo s mezinárodním obchodem, tedy s tím, že odlesnění proběhlo v jedné zemi, ale produkty byly spotřebovány v jiné. Až 40 % této obchodně vázané deforestace je spojeno s dovozy do vyspělých ekonomik.
Z toho významnou část představuje Evropská unie – odhaduje se, že 20–25 % veškerých lesních produktů spotřebovaných v EU pochází ze zemí globálního Jihu, zejména z tropických oblastí jihovýchodní Asie, Afriky a Latinské Ameriky. K těmto produktům patří nejen suroviny jako dřevo, kakao nebo káva, ale i průmyslově zpracované výrobky. Významným faktorem, který zvyšuje environmentální stopu, je také lodní doprava – až 90 % mezinárodního obchodu probíhá po moři, přičemž námořní přeprava komodit ze zámoří je zodpovědná za přibližně 3 % globálních emisí CO2.
Evropské nařízení o odlesňování (European Union Deforestation Regulation, EUDR) je součástí širšího úsilí Evropské unie o ochranu lesů a udržitelný rozvoj. Toto nařízení vzniklo jako odpověď na rostoucí obavy z globálního odlesňování, které je významným faktorem změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti. Cílem EUDR je zabránit dovozu komodit spojených s nelegálním nebo neudržitelným kácením lesů na evropský trh a podpořit transparentnost a odpovědnost dodavatelských řetězců. EUDR stanovuje povinnost podnikům ověřovat původ některých klíčových surovin, jako jsou například dřevo, sója, maso, palmový olej a další, aby bylo zajištěno, že tyto produkty nepocházejí z oblastí postižených odlesňováním.
Aby však firmy stihly splnit nově zaváděné povinnosti včas, poskytla EU 12měsíční odklad účinnosti. Pro velké podniky bude EUDR závazné od 30. prosince 2025, pro malé a střední podniky pak od 30. června 2026. I přesto však řada států, včetně České republiky, upozorňuje na vysokou administrativní zátěž, nedostatečnou připravenost a potřebu metodické podpory ze strany Evropské komise.
Studie SYRI a environmentální kontext
Nová studie „Outsourcing odlesňování: Posouzení role České republiky a EU“ (Nicolás Blampied, Mazlum Karatas, SYRI, červenec 2025) zkoumá, jaký vliv má evropská – a konkrétně česká – spotřeba na globální odlesňování. Využívá rozsáhlá data z mezinárodního obchodu a environmentální Kuznetsovy křivky (EKC), aby porovnala produkční a spotřební zátěž jednotlivých zemí EU.
Environmentální Kuznetsova křivka (EKC) je teoretický model popisující vztah mezi environmentální zátěží a ekonomickým rozvojem. Předpokládá, že v počátečních fázích ekonomického růstu dochází ke zhoršování životního prostředí (například vyšším emisím nebo odlesňování), ale po dosažení určité úrovně příjmů se trend obrací. Země s vyšším HDP na obyvatele pak investují do čistších technologií a přísnějších environmentálních politik, což vede k poklesu zátěže. V případě odlesňování to znamená, že bohatší státy snižují odlesňování na svém území, ale mohou ho zároveň nepřímo zvyšovat prostřednictvím dovozu produktů spojených s odlesněním z jiných částí světa.
Outsourcované odlesňování a česká spotřeba
Studie ukazuje, že evropské státy ve snaze chránit vlastní ekosystémy a zlepšovat domácí environmentální bilanci čím dál více „outsourcují“ odlesňování do zemí mimo EU. To znamená, že i když se může zdát, že se v Evropě stav lesů zlepšuje, negativní ekologická zátěž se přesouvá do rozvojových oblastí, kde se komodity produkují.
Růst lesů v ČR versus globální dopad
Přestože například lesní pokryv v České republice roste, země se významně podílí na globálním odlesňování prostřednictvím své spotřeby. Produkty jako palmový olej, kakao nebo dřevo, které se do ČR dovážejí, často pocházejí z oblastí, kde jejich pěstování nebo těžba vedla k ničení lesních porostů.
Evropská stopa a české postavení
Evropská unie patří k největším spotřebitelům komodit spojených s odlesňováním. Spotřební odlesňování EU převyšuje úroveň v nejchudších zemích a dokonce i průměr nejbohatších států světa, což ukazuje na strukturální problém v nastavení globálního obchodu a odpovědnosti. Česko se v rámci EU nachází v pásmu střední zátěže, ale překračuje predikce. Jeho ekologická intenzita je vyšší než u řady chudších států, což ukazuje na prostor pro zlepšení nejen v regulaci, ale i ve spotřebitelském chování a firemní politice.
Pandemie a nárůst nelegální těžby
Během pandemie došlo ke zrychlení nelegální těžby a zvýšené míře odlesňování v regionech, odkud EU dováží klíčové komodity, včetně tropických oblastí. Tato situace byla důsledkem oslabeného institucionálního dohledu a zvýšeného tlaku na místní ekonomiky. Po pandemii COVID-19 došlo v Česku k prudkému nárůstu spotřebního odlesňování, a to jak na obyvatele, tak v přepočtu na HDP. Tento jev souvisí s vyšší spotřebou některých komodit, ale i s globálním narušením dohledu a kontrolních mechanismů v zemích původu.
Bohatství versus tlak na přírodu
Studie potvrzuje existenci environmentální Kuznetsovy křivky – s růstem příjmů dochází nejprve k růstu odlesňování, ale po určitém bodě tlak na přírodu klesá. To se projevuje zejména u států, které si mohou dovolit investovat do environmentálních politik a technologií. To se projevuje tak, že vyspělé státy mají lepší domácí bilanci, ale jejich spotřeba vyvolává negativní dopady jinde – produkčně jsou „čisté“, spotřebně však „špinavé“. Jinými slovy, ekologické škody způsobují mimo vlastní území, což oslabuje globální účinnost jejich environmentálních snah.
Institucionální výzvy v Česku
Ministerstvo zemědělství ČR již požádalo Evropskou komisi o odklad implementace EUDR kvůli absenci jasných pokynů a vysoké administrativní zátěži. Tento krok odráží obavy z nepřipravenosti státní správy i podnikatelské sféry. Nejzranitelnější skupinou jsou malé a střední podniky, zejména v dřevozpracujícím průmyslu, nakladatelstvích a maloobchodu, pro které může být nové nařízení likvidační. Tyto podniky často nemají dostatečné kapacity pro zavádění sledovatelnosti původu komodit.
Doporučení studie a výzva k přípravě
Studie proto doporučuje zřídit specializovaný útvar na Ministerstvu zemědělství, který by pomáhal firmám a sledoval vývoj EUDR. Takový útvar by mohl fungovat jako kontaktní bod pro metodickou podporu a komunikaci s EU. Dále vyzývá k tomu, aby ČR aktivně vyvíjela tlak na Evropskou komisi a žádala konkrétní návody a metodickou podporu. Jasné a srozumitelné směrnice jsou klíčové pro to, aby implementace nevedla ke zbytečným chybám a sankcím.
Informovaný spotřebitel jako součást řešení
Závěry studie SYRI i legislativní snahy EU v podobě EUDR ukazují, že ochrana světových lesů nemůže být zajištěna pouze regulačním tlakem na producenty a dovozce. Klíčovou roli hrají také samotní spotřebitelé. Právě jejich každodenní rozhodování – co kupují, odkud produkty pocházejí a zda dávají přednost certifikovaným výrobkům – má přímý dopad na podobu dodavatelských řetězců. V současnosti však většina lidí netuší, že i běžné zboží, jako je čokoláda, káva, nábytek nebo papírové obaly, může být spojeno s ničením tropických lesů. Zvýšení transparentnosti, ekologického značení a vzdělávání veřejnosti je tak nezbytným doplňkem legislativních opatření. Pouze kombinace odpovědné politiky, férového podnikání a uvědomělého spotřebitelského chování může vytvořit tlak na systémovou změnu.
EUDR jako příležitost, ne hrozba
Studie uzavírá, že EUDR je nástrojem, který může zásadně změnit evropskou odpovědnost za globální lesy – ale pouze tehdy, pokud jej budeme schopni naplnit obsahem a konkrétními kroky. Přístup Česka může ovlivnit nejen domácí sektor, ale i celkovou důvěryhodnost EU jako aktéra v oblasti udržitelného obchodu. Studie uzavírá, že EUDR je nástrojem, který může zásadně změnit evropskou odpovědnost za globální lesy – ale pouze tehdy, pokud jej budeme schopni naplnit obsahem a konkrétními kroky.
Závěrem lze říci, že Česko má příležitost stát se příkladem zodpovědného přístupu – nikoli pouze tím, že chrání vlastní lesy, ale že se aktivně podílí na férovém a udržitelném nastavení globálního trhu. Odklad účinnosti EUDR by tedy neměl být vnímán jako prostor pro pasivitu, ale jako příležitost k aktivní přípravě a tedy čas využít pro nastavení podpůrné infrastruktury, digitalizaci procesů či pilotní ověřování systémů.
Související:
Prezident podepsal novelu, která má zabránit odlesňování půdy
Česko a další státy žádají EU o další odklad pravidel proti odlesňování