Sociální klimatický plán v kostce: Fakta, struktura a investiční logika dokumentu

Česká republika vstoupila do fáze, kdy se bude muset vyrovnat s dopady rozšíření systému EU ETS na budovy a silniční dopravu. Návrh Sociálního klimatického plánu, který je aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení, představuje rámec pro využití prostředků ze Sociálního klimatického fondu. Dokument popisuje, jak budou financována opatření určená zranitelným domácnostem v oblasti bydlení, mobility a technického zajištění implementace. Dokument stanovuje rozsah investic, strukturu výdajů a jejich účely a zároveň popisuje základní charakteristiky cílových skupin i stávajících politických strategií, na které plán navazuje.

Sociální klimatický plán vychází z potřeby reagovat na očekávané dopady ETS2 u domácností, přičemž dokument zdůrazňuje jak strukturální charakter českého bytového fondu, tak vysoký podíl domácností vytápějících uhlím, jejichž počet odhaduje na zhruba 300 000, což je jedna z nejzranitelnějších skupin vzhledem k předpokládanému růstu cen paliv po spuštění systému obchodování s emisemi pro sektor budov. Analytické části plánu zároveň ukazují souvislost mezi výdaji domácností na energie, charakteristikou obydlí a tím, jak se tyto skupiny budou vyrovnávat s rostoucími náklady. Plán rovněž popisuje vazbu na evropské a národní dokumenty v oblasti dopravy, energetiky a klimatické politiky, jako jsou NKEP, Politika ochrany klimatu nebo národní koncepce aktivní mobility, které vytvářejí širší kontext.

Základním rámcem plánu je finanční tabulka, která jednoznačně vymezuje objem investic. Pro oblast budov je vyčleněno 1,640 miliardy eur, z toho 1,230 miliardy eur má být hrazeno ze Sociálního klimatického fondu a 410 milionů eur z národních zdrojů. Pro odvětví silniční dopravy je určeno 400 milionů eur, přičemž 300 milionů eur představují prostředky ze Sociálního klimatického fondu a 100 milionů eur národní spolufinancování. Technická pomoc, která tvoří třetí pilíř plánu, má dle dokumentu celkový objem 39,37 milionu eur, z toho 29,53 milionu eur pochází ze Sociálního klimatického fondu a 9,84 milionu eur tvoří národní zdroje. Tyto tři bloky dohromady vytvářejí celkový rámec Plánu v hodnotě 2,079 miliardy eur.

Ústředním pilířem plánu je investiční struktura zaměřená na budovy, která tvoří bezkonkurenčně největší část alokace. Dokument popisuje pět typů opatření: renovace rodinných domů vlastněných a obývaných zranitelnými domácnostmi, výstavbu a obnovu dostupného nájemního bydlení, transformaci ubytoven obývaných zranitelnými skupinami, renovace bytových domů a rozsáhlý systém poradenství pro domácnosti včetně školení odborníků. Celkové náklady jednotlivých opatření zahrnují jak stavební zásahy, tak administraci, přípravu projektů a speciální aktivity zaměřené na zranitelné domácnosti.

Dokument uvádí, že například opatření zaměřené na dostupné nájemní bydlení má celkové náklady 470,22 milionu eur, transformace ubytoven 67,17 milionu eur a poradenský systém dalších 67,17 milionu eur, přičemž každé opatření má definovaný harmonogram do roku 2032 a přesné milníky, jako je počet dokončených rekonstrukcí, počet vytvořených renovačních pasů či počet podpořených domácností v dlouhodobém poradenství. Dokument také obsahuje detailní výčet cílů — například cílem je podpořit vznik 2 910 nízkoenergetických bytů v rámci výstavby dostupného nájemního bydlení do roku 2032 nebo dosáhnout vytvoření stovek renovačních pasů a poskytnutí tisíců hodin energetického poradenství v rámci komplexního systému podpory.

Podstatnou součástí budov je také opatření zaměřené na transformaci objektů na tzv. paralelním nebo segregovaném trhu bydlení, kde dokument uvádí konkrétní milníky pro vykoupení 30 objektů, zahájení rekonstrukce 10 objektů, demolici 20 objektů a výstavbu nových energeticky úsporných bytových objektů v počtu 10 budov do roku 2032, což je vše součástí strukturovaného investičního rámce. Tato opatření mají podle dokumentu zvýšit energetickou efektivitu bytového fondu, zlepšit životní podmínky zranitelných skupin a zároveň podpořit integraci domácností do běžného trhu bydlení. Významnou roli zde hraje také Agentura pro sociální začleňování, která má poskytovat komplexní podporu obcím podávajícím projekty v této oblasti, a jejíž činnost je v dokumentu popsána v podobě konkrétních indikátorů a očekávaných výstupů do roku 2032.

Další velký tematický blok plánu se týká dopravy, kde dokument jednoznačně odkazuje na potřebu řešit dopravní chudobu a dostupnost veřejné dopravy v regionech s nízkou obslužností. Základ tvoří dvě investice: integrované projekty poptávkové dopravy a nákup bezemisních vozidel veřejné dopravy. Celkové náklady těchto opatření dosahují 335,87 milionu eur, z čehož 302,28 milionu eur připadá na poptávkovou dopravu a 33,58 milionu eur na nákup vozidel, přičemž dokument uvádí detailní rozpis nákladů po jednotlivých letech od roku 2026 do roku 2032.

Poptávková doprava je popsána jako systém doplňující stávající linky tam, kde klasická veřejná doprava neobsluhuje území dostatečně, s cílem snížit závislost domácností na individuální automobilové dopravě. Dokument výslovně popisuje, že investice mají podpořit rozvoj „přístupné, finančně dostupné a flexibilní veřejné dopravy“, což má zlepšit dostupnost práce, škol a základních služeb pro obyvatele těch regionů, které jsou charakteristické vysokou mírou dopravní zranitelnosti.

V rámci dopravní složky plán obsahuje také závazek postupného pořizování bezemisních vozidel. Dokument stanovuje konkrétní cíle: nákup 100 vozidel do roku 2029, 300 vozidel do roku 2030, 650 vozidel do roku 2031 a celkově 1 000 bezemisních vozidel do roku 2032, což tvoří jeden z jasně měřitelných indikátorů úspěšnosti celého dopravního pilíře. Každé z opatření má stanovené milníky pro vyhlašování výzev, nákup vozidel a harmonogram implementace, přičemž dokument nepřetržitě odkazuje na princip adicionality — tedy že veškeré prostředky ze Sociálního klimatického fondu musí být nadstavbou nad existující programy a nemohou nahrazovat národní financování stávající dopravní infrastruktury.

Třetím blokem plánu je technická pomoc, která má podle dokumentu zajistit účinnou administraci, monitoring a kontrolu Sociálního klimatického fondu. Dokument jasně uvádí, že technická pomoc zahrnuje dvě hlavní akce: posílení lidských kapacit a technické zajištění, zahrnující informační systémy, analytické nástroje, organizaci monitorovacího výboru, pracovních skupin a koordinaci veškerých implementačních aktivit . V rámci lidských kapacit dokument popisuje potřebu posílit koordinační útvar, implementační orgány, jejich zprostředkující subjekty a auditní orgán. Tyto kapacity mají být budovány postupně, přičemž nejvyšší potřeba administrativních kapacit se očekává během hlavní implementační fáze plánu v letech 2026–2027 a postupné snižování před rokem 2032, kdy bude klesat počet projektů a administrativní zátěž.

Součástí technické pomoci je i zajištění monitorovacího výboru a souvisejících procesů, stejně jako tvorba metodických a analytických nástrojů nutných pro monitoring cílů, mezi něž patří například počet podpořených domácností, dosažené snížení energetické náročnosti budov nebo množství pořízených bezemisních vozidel. Dokument také zahrnuje aktivity k zajištění informovanosti a aktivního zapojení veřejnosti a zavádí systém školení energetických poradců, který má do roku 2027 vychovat 200 specialistů a do roku 2029 celkem 600 odborníků schopných poskytovat poradenství cílovým skupinám. Tento systém zahrnuje také vznik mobilní aplikace nebo chatbota určeného sociálním službám a zranitelným domácnostem.

Dokument ke stažení:

První verze Sociálního klimatického plánu (PDF, 1.89 MB)