Souběh událostí vyvolal rozsáhlý výpadek elektřiny v ČR

Masivní výpadek elektřiny 4. července 2025 v části Prahy a čtyř krajů vznikl unikátním souběhem pádu fázového vodiče na vedení V411 a náhlého snížení výkonu elektráren v severozápadních Čechách. Přestože žádná z událostí sama o sobě bezpečnost soustavy neohrožovala, jejich kombinace vytvořila bezprecedentní dispečerskou situaci, která odhalila potřebu posílení odolnosti sítě a zrychlené implementace preventivních opatření. Unikátní souběh těchto událostí v krátkém časovém úseku jedné hodiny odpovídá pravděpodobnosti přibližně 1:3 milionům. 

Vyplývá to ze zprávy shrnující vyšetřování této mimořádné události, kterou zpracovala a zveřejnila společnost ČEPS. Před výpadkem vedení V411 nebylo podle zprávy ČEPS přetíženo žádné zařízení přenosové soustavy a bylo plněno kritérium N-1, které stanoví, že po výpadku jakéhokoli prvku přenosové soustavy nedojde k přetížení jiného zařízení. Toto ve své zprávě Factual Report potvrdila také Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E.

Výsledky vyšetřování velkého výpadku, které provozovatel přenosové soustavy zveřejnil ve zprávě „Rozbor závažné provozní a poruchové události (PaPU) v ČR: Výpadek vedení V411 a následné bezproudí v části soustavy“, definují jako hlavní příčinu této události technické poruchy v těsné časové souslednosti, které spolu rozhodujícím způsobem nesouvisely. Konkrétně se jednalo o pád fázového vodiče na vedení V411 a snížení činného výkonu a výpadek zdrojů o celkovém výkonu cca 470 MW v oblasti severozápadních Čech. Mezi nepříznivé okolnosti, které průběh mimořádné události ovlivnily, patří také na letní poměry vysoké zatížení a skutečnost, že k poruchám došlo v době nejvyšší spotřeby daného dne.

Z pohledu výpadku vedení V411 byla mechanická porucha na jednom z vodičů, konkrétně se jednalo o fyzické přerušení v tahové spojce lana. Za posledních 20 let eviduje ČEPS jen čtyři případy tohoto typu poruchy. Testy provedené v defektoskopické laboratoři ukázaly, že příčinou přerušení lana byla chybně provedená montáž tahové spojky. Šlo o skrytou vadu, kde k degradaci zařízení docházelo postupně. Montáž byla zrealizována dodavatelskou firmou ve dnech 1.–3. prosince 2024. Jednalo se o zahraniční firmu. Po obdržení výsledků šetření ČEPS zahájila s dodavatelem příslušné právní kroky pro uhrazení nákladů.

Žádná z jednotlivých událostí, které vedly k výpadku 4. července, by sama o sobě nebyla schopna ohrozit bezpečnost přenosové soustavy. Problém nastal až při jejich souběhu, jehož pravděpodobnost v rámci jedné hodiny byla na základě historických dat o poruchovosti zařízení odhadnuta na jednu ku třem milionům. Přestože náhoda sehrála rozhodující roli, k situaci přispěly i nepříznivé ekonomické podmínky na trhu s elektřinou. Poruchy nastaly během denního maxima spotřeby a při nízké výrobě regulovatelných zdrojů, což zhoršilo celkovou odolnost soustavy. 

Po výpadku vedení V411 v 11:51:08 a těsně po něm následujícím snížení činného výkonu a výpadku výroby zdrojů o celkovém výkonu cca 470 MW v oblasti měli dispečeři pouze necelých sedm minut na přípravu řešení bezprecedentní síťové situace a po získání všech relevantních informací již jen několik desítek vteřin na samotnou reakci. Série událostí vedla k přetížení linky V208 a dispečeři se rozhodli pro její odpojení. Po odpojení vedení V208 nastaly výpadky dalších prvků soustavy a vznik energetického ostrova (odpojení části soustavy od zbytku sítě), který již nebyl schopen provozu.

V okamžiku výpadku se dispečerům aktivovalo stovky systémových alarmů a toky na vedeních i výsledky výpočtů se měnily z minuty na minutu. U přetížené linky V208 existovalo reálné riziko přehřátí, prověšení nebo dokonce prasknutí vodiče, který vede mimo jiné přes jihovýchodní část Prahy. V zájmu ochrany životů, majetku a energetické infrastruktury bylo nezbytné toto vedení odpojit. Zásahy prováděl tým dispečerů, kteří pracují na dispečinku ČEPS deset a více let. Na rozdíl od kompletního blackoutu ve Španělsku a Portugalsku se v českém případě podařilo udržet téměř tři čtvrtiny soustavy v provozu, a bylo tedy možné obnovit dodávky podáním napětí z oblastí, které nebyly výpadkem postiženy. 

Řízení elektrizační soustavy má podobně jako řízení letového provozu jeden z nejefektivnějších systémů hodnocení a následné optimalizace vlastní činnosti. Proto je každý incident zdrojem poučení nejen pro dotčeného národního provozovatele, ale i pro další provozovatele evropských propojených soustav. Na základě události ze 4. července přijala ČEPS řadu opatření zaměřených na posílení odolnosti přenosové soustavy nad rámec požadovaných bezpečnostních standardů. Jedná se například o zpřísnění standardů spolehlivosti v oblasti plánování a přípravy provozu, revizi nastavení ochran u intermitentních zdrojů nebo zavedení mimořádné diagnostiky po každé opravě spoje vedení nad rámec běžných termovizních kontrol.

Na implementaci některých opatření začal tuzemský provozovatel přenosové soustavy již pracovat po události ze 4. července. Část z nich bude realizována do konce roku 2025, většina však bude zavedena postupně v roce 2026, protože se jedná o složitější úpravy IT systémů či vývoj nových informačních a predikčních softwarů. Několik zbývajících opatření bude realizováno v rozmezí let 2027–2029.

Zpráva „Rozbor závažné provozní a poruchové události (PaPU) v ČR: Výpadek vedení V411 a následné bezproudí v části soustavy“ je ke stažení na webu ČEPS ZDE.

Mohlo by vás zajímat:

Evropská komise spouští veřejnou konzultaci k revizi nařízení o správě Energetické unie