Více času na podstatné
Soud zrušil část územního plánu, která bránila modernizaci spalovny v Rybitví
Nejvyšší správní soud zrušil část územního plánu obce Rybitví, která znemožňovala modernizaci a obnovení provozu tamní spalovny odpadů. Vyhověl tak kasační stížnosti společnosti AVE CZ odpadové hospodářství. Rozhodnutí ale samo o sobě neznamená povolení provozu. Soud především konstatoval, že obec své omezení neodůvodnila způsobem, který by obstál při přezkumu územního plánu.
Příběh spalovny v Rybitví se začal psát už před desítkami let. Zařízení fungovalo do roku 2004, kdy byl jeho provoz ukončen. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství se následně začala zabývat jeho modernizací a možností obnovení provozu. Záměr se ale dostal do sporu s obcí Rybitví, která v rámci změny územního plánu přijala regulaci, jež takové využití areálu prakticky vyloučila.
Nová úprava územního plánu stanovila, že na území obce nejsou přípustná zařízení s nadregionálním významem pro energetické využití odpadu ani zařízení pro využití nebo odstranění ostatních a nebezpečných odpadů. Regulace se tak dotkla i areálu, v němž byla spalovna v minulosti provozována a jehož další využití chtěla společnost AVE CZ spojit právě s její modernizací.
Společnost se proti této části územního plánu bránila u soudu. Krajský soud v Hradci Králové letos v dubnu většinu územního plánu ponechal v platnosti. AVE CZ proto podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten nyní její argumentaci zčásti přijal, dubnový rozsudek krajského soudu v napadené části zrušil a současně zrušil příslušné části změny územního plánu obce Rybitví.
Odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu
Podstatou rozhodnutí není závěr, že spalovna musí být provozována, ani že její modernizace automaticky splňuje všechny požadavky na ochranu životního prostředí. Soud řešil především to, zda obec mohla prostřednictvím územního plánu takový záměr vyloučit a zda pro své rozhodnutí uvedla dostatečné důvody.
Právstě zde NSS našel zásadní problém. Obec podle soudu své rozhodnutí dostatečně neodůvodnila a opírala je mimo jiné o podklady, které nebyly dostatečně aktuální. Samotné obecné poukazy na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví podle soudu nestačí k tomu, aby bylo možné tak výrazně omezit využití konkrétního území. Pokud územní plán zasahuje do práv vlastníka a současně znemožňuje konkrétní způsob využití existujícího areálu, musí být zřejmé, proč je takové omezení nezbytné a z jakých aktuálních podkladů vychází.
Tento požadavek není bez významu právě u zařízení, které už v daném místě existuje. Nejde zde o situaci, kdy by obec nově rozhodovala, zda na dosud nezastavěném pozemku připustí výstavbu průmyslového zařízení. Spalovna v Rybitví byla v minulosti povolena, zkolaudována a provozována. Spor se proto týká také toho, zda může nová územně plánovací regulace zásadně změnit možnosti využití existujícího areálu a fakticky znemožnit jeho modernizaci.
Nejvyšší správní soud při svém rozhodování připomněl také starší spor týkající se stejného areálu. Už v roce 2011 řešil otázku omezení vlastnických práv a tehdy zdůraznil potřebu řádného odůvodnění takového zásahu. Podle nynějšího rozsudku obec tyto závěry při přípravě nové regulace dostatečně nezohlednila.
Hierarchie nakládání s odpady a limity obcí
Zajímavá je také argumentace související s hierarchií nakládání s odpady. Ta stanovuje pořadí, v němž mají být jednotlivé způsoby nakládání s odpady využívány, od předcházení vzniku odpadu přes opětovné použití a recyklaci až po další způsoby využití a odstranění. Energetické využití tedy nestojí na začátku této hierarchie, zároveň ale není z odpadové politiky vyloučeno.
Nejvyšší správní soud proto nenašel v relevantních koncepčních dokumentech oporu pro závěr, že by modernizované zařízení pro energetické využití odpadu mělo být v Rybitví automaticky nepřípustné. Naopak připomněl význam moderních technologií a využívání existujících zařízení při splnění současných technických a environmentálních požadavků.
To však neznamená, že ochrana životního prostředí a veřejného zdraví ustupuje vlastnickým právům. Obec může tyto zájmy při územním plánování chránit a může stanovit také poměrně výrazná omezení. Musí ale prokázat, že pro ně existují konkrétní důvody a že zvolená regulace odpovídá skutečné situaci v území. Územní plán nemůže být založen pouze na obecném předpokladu, že určitý typ zařízení představuje riziko.
Právstě v tom je potřeba současné rozhodnutí NSS číst. Soud nehodnotil, zda je modernizovaná spalovna v Rybitví ekologicky přijatelná, ani nestanovil, že její provoz má být obnoven. Rozhodl o zákonnosti konkrétního způsobu, kterým obec její možné využití v územním plánu vyloučila.
Rozsudek NSS tedy přináší především jasnější hranici pro územní plánování. Pokud obec prostřednictvím územního plánu znemožní konkrétní způsob využití existujícího areálu, musí být schopna přesvědčivě vysvětlit, proč je takové omezení potřebné a o jaké aktuální skutečnosti se opírá. V případě Rybitví podle Nejvyššího správního soudu takové odůvodnění dostatečné nebylo.
Dokument ke stažení: