Více času na podstatné
Spalovna u Temelína: Kde má Česko řešit nebezpečné odpady, pokud ne tady?
Projekt spalovny nebezpečných odpadů v areálu Hůrka u Temelína s plánovanou kapacitou 20 tisíc tun ročně a investicí až dvě miliardy korun vyvolal odpor obcí i obyvatel. O záměru, který nyní prochází procesem EIA, mají rozhodnout také lidé v místním referendu. Současně projekt otevírá širší otázku, jak má Česká republika řešit dlouhodobý nedostatek kapacit pro nakládání s nebezpečnými odpady.
Záměr připravuje společnost Quail ze skupiny FCC a počítá s vybudováním jedné spalovací linky určené pro průmyslové, komunální i zdravotnické odpady. Podle zveřejněné dokumentace má zařízení pracovat přibližně 7 500 hodin ročně a dosáhnout kapacity až 20 000 tun odpadů za rok. Projekt je koncipován jako zařízení pro energetické využití odpadů, tedy nikoli pouze pro jejich odstranění, ale i pro produkci využitelné energie. Technologické řešení vychází z běžných evropských standardů pro tento typ zařízení. Parametry projektu jej řadí mezi menší spalovny v rámci České republiky.
Projekt má být umístěn do stávajícího průmyslového areálu Hůrka, kde už dnes probíhá nakládání s odpady v různých formách. V areálu se realizuje například stabilizace, solidifikace nebo biodegradace odpadů a jeho celková kapacita dosahuje přibližně 170 000 tun ročně. Lokalita je tedy dlouhodobě využívána pro odpadové hospodářství a disponuje odpovídajícím technickým zázemím. Umístění spalovny do tohoto prostoru je z pohledu investora logickým rozšířením existujících aktivit. Součástí záměru je i napojení na stávající infrastrukturu areálu.
Záměr se v současnosti nachází ve fázi posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona EIA. Jihočeský kraj zahájil zjišťovací řízení, které určí rozsah a podrobnost dokumentace pro další fázi posuzování. V této fázi se shromažďují stanoviska dotčených orgánů, obcí i veřejnosti. Výstupem bude rozhodnutí, zda projekt postoupí do tzv. velké EIA, tedy plného posouzení dopadů. Tento proces je klíčový pro další postup projektu z hlediska jeho povolování.
Na úrovni samospráv se projekt setkal s odmítavými stanovisky. Zastupitelé obce Temelín záměr jednomyslně odmítli a podobná stanoviska přijaly i další obce v regionu, například Týn nad Vltavou, Olešník nebo Všemyslice. Obce ve svých vyjádřeních upozorňují na potřebu podrobnějšího vyhodnocení dopadů projektu. Požadují zejména doplnění odborných studií a detailnější analýzu vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Stanoviska obcí jsou součástí podkladů pro další rozhodování v procesu EIA.
V reakci na zveřejněný záměr vznikla petice, kterou podepsaly více než dva tisíce obyvatel. Petiční výbor ji předal krajskému úřadu jako součást připomínek v probíhajícím řízení. Petice představuje jeden z formálních nástrojů zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu. Její obsah se zaměřuje na požadavek důkladného posouzení všech relevantních dopadů projektu. Počet podpisů ukazuje na výrazný zájem veřejnosti o projednávaný záměr.
Obce ve svých připomínkách požadují konkrétní doplnění dokumentace. Jedná se například o aktualizaci rozptylové studie, vyhodnocení vlivu dopravy spojené s provozem zařízení nebo posouzení kumulativních vlivů s dalšími záměry v území. Důraz je kladen také na hodnocení dopadů na ovzduší, vodní režim a veřejné zdraví. Tyto požadavky odpovídají standardní praxi v rámci procesu EIA. Jejich zapracování bude předmětem další fáze posuzování.
Podle dostupných informací má spalovna vzniknout v blízkosti Jaderné elektrárny Temelín, tedy v lokalitě s koncentrací významných energetických a průmyslových zařízení. Umístění projektu v tomto prostoru je jedním z aspektů, které jsou v rámci řízení posuzovány. Hodnocení se zaměřuje mimo jiné na možné souběžné působení více zdrojů zatížení v území. Tento přístup je součástí standardního posuzování kumulativních vlivů. Výsledky těchto analýz budou součástí dokumentace EIA.
Zastupitelé obce Temelín schválili vyhlášení místního referenda, ve kterém se obyvatelé vyjádří k realizaci projektu. Referendum představuje zákonný nástroj přímé demokracie na úrovni obce. Jeho výsledek bude pro zastupitelstvo závazný při splnění podmínek stanovených zákonem. Hlasování doplní standardní správní procesy, které se k projektu vážou. Termín konání referenda bude stanoven samostatným rozhodnutím obce.
V případě kladného výsledku procesu EIA a získání potřebných povolení počítá investor s realizací projektu v následujících letech. Zahájení výstavby je vázáno na dokončení všech povolovacích procesů. Uvedení zařízení do provozu je podle dostupných informací předpokládáno kolem roku 2030. Harmonogram projektu se může v závislosti na průběhu řízení dále měnit. Další vývoj bude záviset na výsledcích posuzování i na rozhodnutích příslušných orgánů.
Odborné analýzy dlouhodobě upozorňují, že Česká republika nemá dostatečné kapacity pro bezpečné a environmentálně odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady. Termické zpracování a stabilizace těchto materiálů kapacitně neodpovídají objemům, které vznikají v průmyslu, zdravotnictví i dalších sektorech. Výsledkem je buď jejich přeprava na velké vzdálenosti, nebo setrvávání v méně vhodných způsobech nakládání, které zvyšují ekologická i ekonomická rizika. Tento deficit nelze obejít politickým prohlášením ani odkladem problému na další volební období.
Jasným signálem reality je i přechodné období pro zákaz skládkování vybraných spalitelných nebezpečných odpadů podle novely vyhlášky č. 273/2021 Sb., které bylo prodlouženo z konce roku 2025 až do konce roku 2027. Nebezpečné odpady tak budou i nadále končit na skládkách nikoli proto, že by se stát vzdal environmentálních ambicí, ale proto, že chybí technické a kapacitní předpoklady pro jejich jiné řešení. Tento krok je tak přiznáním reality na poli nebezpečných odpadů. Svým způsobem z pohledu státu jde o infrastrukturu, která má plnit důležitou roli v odpadovém hospodářství a snižovat závislost na skládkování.
Související: