Více času na podstatné
Stanovisko EU Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku k oběhovému hospodářství
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil níže uvedení návrhy. Evropský výbor pro Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zasedá od 16. - 17. červen 2015, kde kromě bodu Účinné využívání zdrojů: přechod na kruhové hospodářství se bude věnovat energetické unii, klimatické dohodě v Paříži, snížování národních emisí a udržitelné městské mobilitě.
1. připomíná, že Evropa je čistým dovozcem přírodních zdrojů a že ceny přírodních zdrojů v prvním desetiletí 21. století vzrostly o 147 %1, kvůli čemuž se evropská ekonomika stala obzvláště zranitelnou; je přesvědčen o tom, že pro řešení globálních výzev a závislosti EU na zdrojích je nezbytné, aby energetická účinnost a účinné využívání zdrojů tvořily základ evropské průmyslové obnovy, a EU si tak mohla udržet konkurenceschopnost založenou na inovativních odvětvích i do budoucna, posílit výrobní kapacitu a vytvářet nová a udržitelná pracovní místa s důstojnými platy, a to i pro vysoce kvalifikované pracovníky;
2. zdůrazňuje, že aby se s oběhovým hospodářstvím pokročilo, je třeba změnit paradigma tak, aby se neplýtvalo zdroji; domnívá se, že aby došlo k této změně, je zapotřebí dát patřičné signály výrobcům a spotřebitelům, např. prostřednictvím dynamického fiskálního a regulačního rámce, který urychlí přechod k hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích a zmírní možné zpětné účinky; je přesvědčen, že je třeba kombinovat různé přístupy, přičemž by měla být dodržována zásada subsidiarity na různých politických úrovních, včetně mimo jiné:
- internalizace externalit a prosazování zásady kaskádového využívání zdrojů,
- využívání recyklovatelného odpadu jako hlavního, spolehlivého zdroje surovin prostřednictvím oběhu netoxických materiálů,
- zaměřování se na toky hlavních materiálů, hledání řešení u výrobků náročných na zdroje a odměňování průkopníků v oboru,
- vytváření obchodních modelů, které budou podněcovat k uzavírání cyklu materiálů a výrobků,
- navrhování výrobků s dlouhou životností, které lze opravit a jež sestávají z dílů, které lze snadno znovu použít či recyklovat,
- přizpůsobení logistiky tomu, aby výrobky, které již nejsou používány, mohly být snadno a účinně navráceny na začátek řetězce,
- usilování o inteligentní regulaci, zachovávání osvědčených postupů, případně zjednodušení nebo sladění právních předpisů EU a zajištění lepšího provádění;
3. zdůrazňuje, že optimalizace využívání zdrojů prostřednictvím požadavků na lepší plánování a komplexních právních předpisů v oblasti odpadů, které by zajistily posun v hierarchii odpadů (a tím podpořily předcházení vzniku odpadu, jeho opětovné používání, přípravu na opětovné používání a recyklaci), by podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v EU mohly přinést podstatné čisté úspory, jejichž výše se odhaduje na 600 miliard ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2-4 %; zdůrazňuje, že zvýší-li se produktivita zdrojů do roku 2030 o 30 %, HDP by se mohlo zvýšit o téměř 1 % a mohly by vzniknout 2 miliony nových udržitelných pracovních míst1; připomíná, že účinné využívání zdrojů je prvořadým cílem 7. akčního programu pro životní prostředí, který zdůrazňuje, že je nezbytné stimulovat výrobu a spotřebitelskou poptávku po environmentálně udržitelných výrobcích a službách prostřednictvím politik, které prosazují jejich dosažitelnost, finanční dostupnost, funkčnost a atraktivnost; zdůrazňuje, že nedostatek zdrojů vyžaduje úsilí o naprosté oddělení, aby bylo možné udržet využívání zdrojů a zvyšování HDP v biofyzikálních mezích naší planety;
4. zdůrazňuje význam cílů EU pro vytvoření rovných podmínek;
5. upozorňuje na analýzu Komise, v níž se uvádí, že přijetí nových cílů v oblasti odpadu by vytvořilo 180 000 pracovních míst, zvýšilo by konkurenceschopnost EU a snížilo by poptávku po vzácných zdrojích spojených s vyššími náklady2; vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh týkající se odpadů byl stažen, avšak z oznámení místopředsedy Timmermana, které učinil na dílčím zasedání Parlamentu v prosinci 2014, usuzuje, že se rýsuje příležitost pro nový a ambicióznější balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, který musí být předložen do konce roku 2015; vybízí k předložení legislativního návrhu, který bude vycházet z posouzení dopadu a zaměří se nejen na toky odpadu z domácností, ale také na toky odpadu z průmyslových a komerčních objektů a který bude postaven na kvantitativních cílech, které by měly být předloženy do roku 2015 jako součást nového balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství; žádá, aby nový balíček týkající se oběhového hospodářství řešil konkrétní toky odpadů, včetně organického odpadu , odpadu z elektrických a elektronických zařízení (WEEE) a stavebního odpadu;
6. žádá, aby balíček týkající se oběhového hospodářství zahrnoval ustanovení, jimiž by se v souladu s doporučeními Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů4, balíčkem opatření v oblasti klimatu a energetiky a 7. akčním programem Unie pro životní prostředí zavedl komplexní politický rámec, který významně zvýší nezávislost Evropy na zdrojích pomocí konkrétních politických cílů a lepší integrace a účinnějšího využívání stávajících politických nástrojů, např. plným prováděním směrnice o ekodesignu a ekoznačkách a rozšiřováním jejich působnosti na různé druhy produktů a posilováním rozměru účinného využívání zdrojů; trvá na tom, že nástroje a opatření musí zajistit skutečné příležitosti pro malé a střední podniky jako klíčové subjekty, ale také pro podniky sociální ekonomiky a místní orgány v oběhovém hospodářství a jejich aktivní účast v něm; zdůrazňuje, že rámec by měl zahrnovat konkrétní politiky vytváření udržitelných pracovních míst na místní úrovni, vyvarovat se nepřiměřených administrativních požadavků a zůstat dostupným pro domácnosti;
7. vyzývá k tomu, aby balíček týkající se oběhového hospodářství obsahoval také ustanovení o konkrétních opatřeních na podporu malých a středních podniků, jako je například zvyšování povědomí a poskytování technické pomoci, přístupu k financování, informacím a dovednostem; podporuje provádění Zeleného akčního plánu Komise pro malé a střední podniky a vítá zřízení Evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů, které bude poskytovat poradenství a pomoc malým a středním podnikům usilujícím o zlepšení své výkonnosti, pokud jde o účinné využívání zdrojů;
8. zdůrazňuje, že je třeba zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi soukromými a veřejnými společnostmi zabývajícími se odpadem, a to i v případě, že na svoz odpadů má monopol subjekt patřící obci či státu;
9. vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily regulatorní rámec týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce a zvýšení transparentnosti v provádění schémat rozšířené odpovědnosti výrobce; domnívá se, že klíčovými prvky jsou v tomto ohledu jasné definice, jedna společná metoda výpočtu založená na podložených údajích a minimální požadavky na programy rozšířené odpovědnosti výrobce; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit požadavky na design u balení s cílem snížit spotřebu materiálů a zlepšit recyklaci;
10. vyzývá k tomu, aby balíček týkající se oběhového hospodářství obsahoval také ustanovení o zlepšování a posilování stávajících právních předpisů a zavádění politiky udržitelného nakládání s materiály na úrovni EU, která bude zahrnovat všechny příslušné zúčastněné strany a řídit se přístupem založeným na životním cyklu, jehož cílem je ekologicky účinné, dlouhodobé a vůči životnímu prostředí ohleduplné používání materiálů – a to ve fázi těžby, návrhu, výroby, spotřeby, údržby, zpracování odpadu a opětovného použití – a účinné nahrazení nebezpečných látek a materiálů; v případě domácností trvá na tom, že výše uvedená opatření nikdy nesmí překročit meze ekonomické dosažitelnosti;
11. zdůrazňuje, že pro výrobky z biologického materiálu a související služby musí být vyhrazeno v oběhovém hospodářství zvláštní místo; naléhavě žádá Komisi, aby brala v potaz cíle strategie pro biohospodářství na rok 2012 ; má za to, že udržitelné dřevo a materiály z něj lze využívat jako náhrady neobnovitelných materiálů v prvovýrobě, čímž se zvýší udržitelnost oběhového hospodářství v rámci hodnotového řetězce;
12. opětovně připomíná, že je nezbytné zajistit vysokou úroveň opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, která bude odpovídat zvláštním rizikům, jimž čelí pracovníci v některých z těchto odvětví;
13. zdůrazňuje možnosti, které nabízí získávání hodnotných látek z komunálního odpadu, pokud jde o opětovné využití odpadního materiálu a snížení závislosti EU na dovozu surovin; vyzývá členské státy, aby prováděly v plném rozsahu právní předpisy v oblasti odpadů, zejména pokud jde o přepravu odpadů a nebezpečných odpadů, a aby zlepšily provádění inspekcí, a zamezily tak nezákonné přepravě odpadu; vyzývá Komisi, aby odstranila nedostatky v nařízení o přepravě odpadů; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit tržní poptávku po recyklaci materiálů podporováním trhu s druhotnými surovinami a vytvořit evropský trh s recyklovanými výrobky;
14. zdůrazňuje potenciál, který má rozšíření opětovného používání a opravování výrobků a příprava na jejich opětovné použití z hlediska vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst na místní úrovni, úspory zdrojů a podpory úlohy sociální ekonomiky, podnikání a malých a středních podniků, včetně sociálních podniků; vyzývá k tomu, aby balíček týkající se oběhového hospodářství obsahoval také ustanovení, která prostřednictvím kvantitativních cílů budou podněcovat k opětovnému používání i přípravě na opětovné použití, zajistí přístup k tokům odpadů prostřednictvím schválených středisek pro opětovné využití a podpoří rozvoj a upevnění infrastruktur a sítí pro opětovné použití a opravy; zdůrazňuje, že je třeba zajistit zlepšení norem v oblasti navrhování výrobků, aby byly výrobky určené pro spotřebitele trvanlivější a bylo možno je snadněji rozmontovat, modernizovat, opravit a recyklovat; žádá Komisi, aby pověřila evropskou normalizační organizaci aktivní spoluprací se zástupci malých a středních podniků a spotřebitelů a organizací občanských společností v zájmu dosažení tohoto cíle;
15. domnívá se, že na unijní úrovni je zapotřebí přijmout opatření pro boj s plánovaným zastaráváním; vyzývá Komisi, aby zvážila např. možnost prodloužení minimální zákonné záruční lhůty u spotřebitelských produktů a zavedení ustanovení o opravách do příslušných právních předpisů a aby od výrobců, na něž se vztahují příslušné směrnice (o odpadech, ekodesignu, odpadních elektrických a elektronických zařízeních, bateriích, právech spotřebitelů), požadovala, aby bezplatně poskytovali příslušné a spolehlivé informace (jako je například životnost, zacházení po konci životnosti, recyklovatelnost, rozmontování, dopady na životní prostředí) provozovatelům zařízení pro opětovné použití, pořizovatelům a spotřebitelům, čímž umožní informovaný nákup, modernizaci a opravy, opětovné použití a recyklaci;
16. vyzývá členské státy, aby podpořily opětovné používání, opravy a poptávku po trvanlivých produktech nástroji na straně poptávky, jako je např. zavedení nulové DPH na opravy a prodej použitých produktů a posílení kritérií pro zelené veřejné zakázky za účelem pořizování produktů, které budou účinnější z hlediska zdrojů, jejichž recyklace bude snazší a které budou vytvářet méně odpadu;
17. vítá skutečnost, že se Komise ve svém sdělení zabývá různými konkrétními otázkami spojenými s odpadem, jako je předcházení vzniků odpadů, odpad znečisťující moře a plýtvání potravinami; poukazuje na přímý hospodářský dopad, který má plýtvání potravinami na podniky a spotřebitele, neboť v důsledku vyhazování prodejných či poživatelných potravin vznikají náklady související s odstraňováním odpadu a dochází k ekonomickým ztrátám (ročně se v EU vyhodí více než 100 milionů tun potravin); připomíná, že jedno euro vynaložené na boj proti plýtvání potravinami by mohlo zabránit vyhození 250 kg potravin v hodnotě 500 EUR; zdůrazňuje potenciál z hlediska životního prostředí a hospodářství, který v sobě skrývá recirkulace živin mezi městem a venkovem a uzavření cyklu mezi městy a zemědělským odvětvím; naléhavě žádá Komisi, aby se zabývala otázkou plýtvání potravin a recirkulace živin v rámci balíčku týkajícího se oběhového hospodářství; vyzývá Komisi, aby zavedla systém tříděného sběru pro potravinové zbytky a organický odpad (případně včetně podomního sběru) a aby upřednostňovala kompostování organického materiálu;
18. zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise a členské státy prosazovaly vytváření programů industriální symbiózy, které podporují industriální synergie v zájmu opětovného použití a recyklace pomáhají společnostem – zejména malým a středním podnikům – uvědomit si, že energie, odpad a vedlejší produkty, které vznikají při jejich činnosti, mohou sloužit jiným jako zdroj; poukazuje na obdobné koncepty jako „od kolébky ke kolébce“ a průmyslová ekologie;
19. vyzývá mateřské výrobní a distribuční společnosti a členské státy EU, které otevřely své trhy pro produkty těchto společností, aby za tržních podmínek zřídily sběrná a vratná místa pro použité stroje a zařízení, aby bylo možné za tržních podmínek přímo opakovaně použít druhotné suroviny získané recyklací;
20. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rámec, který bude v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a bude poskytovat správné signály pro investice do účinného využívání zdrojů, modernizace výrobních postupů a výroby zboží s delší životností, které bude snadněji opravitelné, přičemž by mezi těmito signály mohly být např. nižší daně pro opravárenskou činnost a vyšší daně v případě produktů na jedno použití, které jsou náročné na zdroje a nejsou recyklovatelné); vyzývá členské státy, aby usilovaly o pokrok v této oblasti v rámci procesu evropského semestru ; vyzývá EU a členské státy, aby postupně upouštěly od dotací, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, a aby zavedly přiměřené poplatky na činnosti, které jsou neefektivní z hlediska využívání zdrojů, jako je skládkování a spalování využitelných a recyklovatelných materiálů;
21. zdůrazňuje, že účinné využívání zdrojů by mohlo podnikům v EU pomoci využívat trhy v rychle rostoucích odvětvích ekoprůmyslu, ale poznamenává, že investice do inovativních obchodních modelů nejsou v mnoha případech náležitě poskytovány; vyzývá Komisi, aby stanovila vhodný politický základ pro oběhové hospodářství; vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku k zajištění toho, aby Evropský fond pro strategické investice (EFSI) podporoval cíle účinného využívání zdrojů a energie – včetně lepší energetické účinnosti budov (a to i v případě sociálního bydlení) a rozvoje inovativních a environmentálně udržitelných malých a středních podniků, začínajících podniků a podnikatelů – a posiloval poradní služby zaměřené na účinné využívání zdrojů; vyzývá k tomu, aby se financování v rámci programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), programu Horizont 2020 a evropských strukturálních a investičních fondů zaměřovalo více na rozvoj udržitelných, inovativních a zdrojově účinných řešení a nových podnikatelských modelů (jako jsou například leasingy a systémy zajišťující služby k produktu) a na zlepšování návrhů produktů a materiálové účinnosti v rámci výkonnosti produktu a procesu; vyzývá Komisi, aby přestala vynakládat finanční prostředky EU na skládkování a aby s cílem zamezit plýtvání cennými surovinami, ustrnutí ve vývoji a vzniku nadbytečných kapacit upustila od podpory infrastruktury na přeměnu odpadu na energii;
22. zdůrazňuje, že EU má otevřenou ekonomiku, s dovozem i vývozem probíhajícím v rámci globálního trhu; upozorňuje na to, že je třeba řešit globální otázku vyčerpávání zdrojů na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly činnost Mezinárodního panelu pro zdroje Programu OSN pro životní prostředí, který se věnuje otázkám kritického nedostatku světových zdrojů a vypracovává praktická řešení pro tvůrce politik, průmysl a společnost;
23. vyzývá Komisi, aby více zdůraznila potřebu rozvoje příslušných odborných dovedností, a zdůrazňuje, že balíček týkající se oběhového hospodářství musí obsahovat opatření a způsoby financování pro programy vzdělávání a odborné přípravy pracovníků a nezaměstnaných osob;
24. zdůrazňuje, že zvyšující se energetická účinnost může snížit energetickou závislost EU a energetickou chudobu, kterou je zasaženo přibližně 125 milionů evropských občanů; domnívá se, že se vyplatí považovat energetickou účinnost za samostatný zdroj energie, jejíž růst významně přispívá k rozvoji průmyslu EU, vytváření pracovních míst a ke snížení výdajů obyvatel za energii.
Mohlo by Vás zajímat: