Stav životního prostředí minulý rok stagnoval

Uvádí návrh zprávy o životním prostředí České republiky za rok 2015. A to i přes ekonomický růst a s ním související růst průmyslové a stavební výroby, zvyšování celkové spotřeby energie a přepravních výkonů v osobní a nákladní dopravě. Růst veřejných výdajů na ochranu životního prostředí překročil 1 % HDP.

Vývoj teplotních a srážkových podmínek vedl k rozvoji půdního a hydrologického sucha, které mělo vliv na všechny složky životního prostředí. Na území ČR spadlo pouze 79 % normálu srážek, sucho se tak výrazně projevilo na podnormálním stavu podzemních vod a ovlivnilo zemědělství i výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, zásobování obyvatelstva vodou však nebylo výrazněji narušeno.

V oblasti vodního hospodářství mělo sucho vliv především na odběry vody, které se výrazně zvýšily v zemědělství a naopak byly omezeny v oblasti energetiky. Jakost vody se sice z dlouhodobého hlediska zlepšuje, ale meziroční změny již nejsou příliš výrazné. Problémem zůstává znečištění dusičnany, způsobené především nárůstem spotřeby statkových a minerálních hnojiv v zemědělství, který byl zapříčiněn snahou o minimalizaci škod extrémního sucha v roce 2015. Následkem byla také zvýšená eutrofizace vod.

Přestože nadále pokračuje trend snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, nebyla kvalita ovzduší v ČR v roce 2015 vyhovující. Stále dochází k překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon. Zásadními faktory, které dlouhodobě ovlivňují kvalitu ovzduší v ČR, je průmyslová a energetická výroba, vytápění domácností (a to zejména v inverzních polohách) a doprava. Kvalitu ovzduší v roce 2015 navíc nepříznivě ovlivnil průběh meteorologických podmínek. Dlouhodobě je nejzávažnější situace v Moravskoslezském kraji, a to především v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Důsledkem intenzivního imisního zatížení v uplynulých desetiletích je mimo jiné špatný zdravotní stav lesních porostů, vyjádřený procentem defoliace. Pozitivně se však projevuje trend pomalého přibližování se k přirozenější struktuře lesních porostů, a to především dlouhodobým pozvolným zvyšováním podílu listnáčů na celkové ploše lesa. I přesto, že v ČR dochází k nárůstu podílu ekologicky obhospodařované půdy, převládá v krajině stále nevhodný způsob hospodaření, spojený s masivním scelováním pozemků a absencí zatravněných pásů, což zvyšuje potenciální riziko ohrožení půdy vodní a větrnou erozí. Krajina je rovněž i nadále ovlivňována nárůstem umělých ploch spojených s rozvojem silniční infrastruktury, která způsobuje vysokou míru fragmentace krajiny. Ta se odráží i na stavu biodiverzity, jež je reprezentována dlouhodobým poklesem početnosti populací všech běžných druhů ptáků.

Vzhledem k tomu, že průmyslová produkce v roce 2015 meziročně vzrostla, došlo také ke zvýšení konečné spotřeby energie, na které má průmysl mezi ostatními sektory největší podíl. Naopak výroba elektřiny klesla, a to i přesto, že se její domácí spotřeba zvýšila. Tato nerovnováha je kompenzována výrazným poklesem exportu elektrické energie do zahraničí. V dopravním sektoru došlo k výraznému růstu přepravních výkonů osobní i nákladní dopravy, výrazně stoupla i individuální automobilová doprava. Díky modernizaci vozového parku silničních vozidel však nárůst dopravy nevedl k nárůstu emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší.

Produkce odpadů v ČR dlouhodobě stagnuje. Jako pozitivní se jeví fakt, že v nakládání s odpady dominuje jejich využití, především materiálové, a to i u obalových odpadů. V případě komunálních odpadů však i nadále převažuje skládkování, i když postupně dochází k jeho snižování. Problém představují i nadále staré ekologické zátěže, které mohou životní prostředí značně ohrožovat, a proto je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména jejich sanaci.

V roce 2015 pokračoval růst veřejných výdajů na ochranu životního prostředí, které jak v případě centrálních zdrojů, tak i územních rozpočtů překročily 1 % HDP. V rámci financování ze zdrojů EU pokračovalo úspěšné čerpání prostředků z OPŽP, v roce 2015 se tak podařilo vyčerpat téměř celou finanční alokaci (99,7 %) OPŽP pro programové období 2007–2013. Byl rovněž schválen navazující OPŽP pro programové období 2014–2020, v rámci něhož již byly vyhlášeny nové výzvy.

Další podrobnosti a zpráva ke stažení - ZDE