Stavební sezona začíná, staré střechy skrývají azbest a s ním i přísná pravidla

Azbest zůstává skrytým rizikem v tisících budov a rodinných domů a jeho přítomnost znamená nejen zdravotní hrozbu, ale i rozsáhlé právní povinnosti pro vlastníky staveb. Společné aktualizované metodické stanovisko ministerstev přináší jednotný výklad pravidel, která určují, jak s azbestem bezpečně nakládat, jak provádět údržbu staveb a jak se vyhnout sankcím i ohrožení zdraví.

Údržba dokončených staveb představuje zásadní součást odpovědného vlastnictví nemovitostí a její význam se výrazně zvyšuje v případech, kdy stavba obsahuje azbest. Tento materiál, který byl v minulosti běžně využíván například ve střešních krytinách či jiných stavebních prvcích, dnes představuje závažné zdravotní riziko a současně právní závazek pro vlastníky staveb i osoby provádějící jejich údržbu. Společné metodické stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí sjednocuje výklad právních předpisů a vysvětluje, jak správně postupovat při údržbě staveb obsahujících azbest, aby byla zajištěna ochrana zdraví i životního prostředí.

Údržbou dokončené stavby se rozumí takové udržovací práce, které mají zajistit její dobrý stavebně technický stav a předcházet vzniku závad nebo havárií. Cílem těchto prací je zabránit postupnému znehodnocování stavby a zachovat její funkčnost a bezpečnost. Pokud stavba obsahuje azbest, je nutné při každé údržbě věnovat zvýšenou pozornost tomu, zda dochází k zásahům, které mohou narušit strukturu azbestového materiálu a uvolnit nebezpečná vlákna do okolí.

Odstranění stavby, která obsahuje azbest nebo podléhá povolovacímu režimu, je možné provést pouze na základě povolení k odstranění stavby. V některých případech však mohou být údržbové práce zařazeny mezi drobné stavby, které nevyžadují povolení záměru. Jedná se zejména o takové práce, které nejsou záměrem posuzovaným podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a současně nemají negativní dopad na zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu nebo vzhled stavby ani na bezpečnost jejího užívání. Důležitým principem je posuzování výsledku provedené údržby, nikoli samotného průběhu prací.

Typickým příkladem údržby může být výměna stavebního výrobku obsahujícího azbest za nový výrobek bez jeho přítomnosti. Pokud taková výměna probíhá jako běžná údržba a nedochází k odstranění celé stavby, není vyžadováno povolení k jejímu odstranění. Přesto však platí, že i při údržbě prováděné svépomocí musí být respektovány všechny související právní předpisy, zejména ty, které upravují ochranu zdraví při práci a nakládání s odpady. Skutečnost, že údržbu lze provádět svépomocí bez stavebního dozoru, neznamená, že lze rezignovat na odborný a bezpečný postup.

Zcela zásadní povinnosti vznikají v okamžiku, kdy dochází k manipulaci s azbestem způsobem, který nelze považovat za ojedinělou krátkodobou expozici. Například demontáž azbestové střešní krytiny, při níž dochází k narušení materiálu, je považována za práci s významným rizikem. Od roku 2026 jsou osoby, které takové práce zadávají nebo provádějí, povinny nejméně tři dny před zahájením práce oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. V případě osob samostatně výdělečně činných nebo zaměstnavatelů je navíc nutné získat před zahájením prací povolení, přičemž žádost musí být podána alespoň třicet dní předem. Tyto lhůty jsou klíčové a jejich nedodržení může znamenat porušení právních povinností se všemi důsledky, které z toho vyplývají.

Okamžikem vyjmutí azbestového materiálu ze stavby se tento materiál stává odpadem a podléhá přísnému režimu nakládání s nebezpečnými odpady. Azbest je klasifikován jako karcinogen první třídy, a proto je každý odpad obsahující azbest automaticky zařazen mezi odpady nebezpečné. Odpovědnost za správné nakládání s tímto odpadem nese původce odpadu, kterým je zpravidla osoba, jež fyzicky provádí odstranění azbestové krytiny, pokud smlouva nestanoví jinak. Povinností původce je zajistit správné zařazení odpadu podle jeho druhu a kategorie a zajistit jeho předání do zařízení určeného k nakládání s nebezpečnými odpady.

Velmi přísné požadavky se vztahují také na samotnou manipulaci s odpadem obsahujícím azbest. Každý je povinen zajistit, aby při nakládání s tímto odpadem nedocházelo k uvolňování azbestových vláken nebo prachu do ovzduší. Vybourané materiály musí být bezprostředně po svém vzniku zabaleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do těsně uzavřených nádob či kontejnerů. Tyto obaly musí být řádně označeny a následně předány do zařízení, které je oprávněno tento typ odpadu přijímat. S odpady obsahujícími azbest mohou nakládat pouze zařízení, která mají k této činnosti příslušné povolení.

Dodržování pravidel v oblasti nakládání s azbestem podléhá kontrole státních orgánů. V případě podezření na nezákonné nakládání s odpady obsahujícími azbest je oprávněna zasáhnout Česká inspekce životního prostředí, která může provést kontrolu přímo na místě a uložit nápravná opatření nebo pokuty. Pokud se jedná o nepodnikající fyzické osoby, vykonává kontrolu obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tato víceúrovňová kontrolní struktura zdůrazňuje význam správného postupu a zároveň potvrzuje, že porušení pravidel není považováno za drobné pochybení, ale za závažné ohrožení veřejného zájmu.

Přítomnost azbestu ve stavbě představuje zdravotní riziko, které vyžaduje odpovědný přístup vlastníků i zhotovitelů. Správná údržba stavby, včasné plnění oznamovacích povinností, důsledné dodržování pravidel bezpečnosti práce a odpovědné nakládání s odpady tvoří základní pilíře bezpečného a zákonného postupu. Každý zásah do konstrukcí obsahujících azbest je proto nutné vnímat jako činnost s vysokou mírou odpovědnosti, jejíž podcenění může mít dlouhodobé následky pro zdraví lidí i kvalitu životního prostředí.

Dokument ke stažení:

Společné stanovisko MMR, MZ a MŽP k problematice azbestu ve vztahu k údržbě dokončené stavby