Supermarket, který patří lidem. Vídeň ukazuje, že nakupování může být jiné

V samém srdci Vídně, v obvodu Meidling, se nachází projekt, který může změnit způsob, jakým přemýšlíme o nakupování potravin. MILA – první participativní supermarket v Rakousku – není jen další obchod s potravinami. Je to živý organismus založený na spolupráci, spoluvlastnictví a demokratickém rozhodování. Tím zásadně vybočuje z běžného maloobchodního modelu, který je založen na maximalizaci zisku a minimalizaci nákladů často na úkor dodavatelů, pracovníků či životního prostředí.

Na ploše 350 m² je k dispozici více než 2 500 produktů – od regionální zeleniny a mléčných výrobků přes trvanlivé potraviny až po ekologickou drogerii. Sortiment není výsledkem centrální strategie, ale společného rozhodování členů družstva. Ti určují, jaké značky se na regály dostanou a jaké ne. Zákazník zde tak není pouhým konzumentem, ale aktivním účastníkem celého procesu.

Základní princip je jednoduchý: každý člen družstva odpracuje tři hodiny jednou za čtyři týdny. Může jít o práci u pokladny, doplňování zboží, administrativu nebo úklid. Díky tomu má supermarket nízké personální náklady a může si dovolit cenovou politiku s pevnou přirážkou 30 %, bez skrytých marží a tlaků na maximalizaci zisku. Výsledkem jsou potraviny, které jsou dostupnější i pro domácnosti s nižším příjmem.

Členství je navíc otevřené široké veřejnosti: zatímco standardní vstupní podíl činí 180 eur, pro osoby s nižším příjmem je dostupná i zlevněná varianta za 20 eur. Právě tato inkluzivita je pro MILA klíčová – supermarket nechce být klubem pro úzkou skupinu ekologicky smýšlejících zákazníků, ale skutečným sousedským projektem.

Demokratický princip prostupuje i rozhodovací procesy: každý člen má jeden hlas bez ohledu na výši finančního vkladu. O sortimentu, provozních pravidlech či strategických investicích se rozhoduje společně. Tím se vytváří silné pouto mezi obchodem a komunitou, které běžné supermarkety nikdy nedokáží nabídnout.

Model participativního supermarketu není v Evropě úplně nový. Jedním z průkopníků je La Louve v Paříži, který vznikl v roce 2016 podle vzoru legendárního Park Slope Food Coop v Brooklynu, fungujícího už od roku 1973. Tyto projekty ukázaly, že participace může být nejen způsobem, jak snížit náklady a nabídnout férovější ceny, ale také jak vytvořit silné sociální vazby mezi lidmi ve městech.

La Louve má dnes tisíce členů a je jedním z nejznámějších evropských příkladů tohoto modelu. V USA Park Slope obsluhuje desítky tisíc domácností a je ekonomicky stabilní již pět desetiletí. MILA přebírá z těchto modelů inspiraci, ale přizpůsobuje ji rakouskému kontextu. Zaměřuje se na regionální dodavatele, férové obchodní vztahy a minimalizaci obalů – to vše v duchu ekologického a sociálně odpovědného nakupování.

MILA není pouze prodejní místo, je to komunitní prostor, kde se pořádají workshopy, sousedská setkání a diskuse o udržitelném zemědělství či férovém obchodě. V době, kdy se nákupy často odehrávají anonymně v online prostředí nebo v řetězcích bez tváře, přináší MILA jiný typ zážitku: osobní kontakt, zapojení a pocit sounáležitosti.

Tento prvek je důležitý i z hlediska širší transformace ekonomiky. Participativní supermarkety mohou být jedním z nástrojů posilování lokální potravinové suverenity – tedy schopnosti komunity zajistit si kvalitní potraviny bez závislosti na nadnárodních řetězcích a zranitelných globálních dodavatelských řetězcích.

Přestože je model participativního supermarketu lákavý, není bez problémů. Vyžaduje vysokou míru angažovanosti a spolehlivosti členů. Pokud příliš mnoho lidí přestane plnit své směny, může být ohrožen každodenní provoz. To ukázal i případ La Louve během pandemie: část členů se stáhla, což způsobilo výpadky ve fungování. Flexibilní řešení a záložní personální kapacity jsou proto klíčové.

Dalším problémem může být správa demokratického rozhodování. Čím více členů, tím složitější je dosáhnout konsensu. Rozhodovací procesy mohou být zdlouhavé a vyžadují zkušené moderátory i jasně daná pravidla. V menší komunitě může být demokracie velmi efektivní, ale s rostoucím počtem členů vzniká riziko fragmentace a konfliktů.

Otázkou je i dlouhodobá ekonomická udržitelnost. Participativní supermarkety nefungují s velkými zisky – často operují na hraně finanční rovnováhy. Aby mohly dlouhodobě přežít, potřebují stabilní členskou základnu a silné vztahy s dodavateli. Jakmile se podmínky na trhu zhorší, jejich manévrovací prostor je omezenější než u klasických řetězců.

Participativní supermarkety představují alternativní přístup k maloobchodu – založený na spolupráci místo konkurence, na sdílení místo zisku, na komunitě místo anonymity. Nejsou odpovědí na všechny problémy potravinového systému, ale mohou být důležitou součástí mozaiky udržitelných řešení. Ukazují, že spotřebitelé nemusí být pasivní, ale mohou aktivně ovlivňovat, jaký druh ekonomiky kolem sebe chtějí mít.

MILA je teprve na začátku své cesty. Její úspěch nebo neúspěch bude důležitým signálem i pro další města v Evropě. Pokud se jí podaří dlouhodobě fungovat, může se stát vzorem pro další participativní projekty – nejen v oblasti potravin, ale i v dalších sektorech, kde se lidé chtějí vymanit z čistě komerční logiky a znovu získat kontrolu nad tím, co a jak konzumují.