Suroviny pro budoucnost Evropy: Nová pravidla mají posílit bezpečnost i cirkulární ekonomiku

Evropa si stále silněji uvědomuje, že bez stabilního přístupu ke strategickým surovinám nebude možné zvládnout ani energetickou transformaci ani digitální revoluci. Rada Evropské unie proto schválila vyjednávací pozici k úpravám legislativy o kritických surovinách, která má zajistit spolehlivější dodávky, podpořit recyklaci a posílit oběhové hospodářství evropského průmyslu.

Evropská unie stojí na prahu zásadního rozhodnutí o své průmyslové budoucnosti. Rada EU se shodla na vyjednávací pozici k novým pravidlům, která mají zajistit stabilní přístup ke strategickým surovinám a současně posílit jejich recyklaci a opětovné využití. Přijatá pozice zároveň poskytuje předsednictví Rady mandát k zahájení vyjednávání s Evropským parlamentem, která odstartují poté, co Parlament přijme vlastní stanovisko. V době geopolitických napětí, rostoucí poptávky po materiálech pro čisté technologie a vysoké závislosti na dovozu tak Evropa hledá cestu k větší surovinové bezpečnosti i cirkulární ekonomice.

Evropská rada přijala svou pozici k legislativnímu návrhu Critical Raw Materials Act, jehož cílem je posílit bezpečnost dodávek kritických surovin a současně podpořit jejich efektivnější využívání v evropském průmyslu. Tyto materiály jsou klíčové pro výrobu technologií spojených s energetickou transformací, digitalizací či moderní průmyslovou výrobou, například pro baterie, polovodiče nebo větrné turbíny. Evropská ekonomika je však v současnosti výrazně závislá na jejich dovozu z omezeného počtu zemí, což zvyšuje riziko narušení dodavatelských řetězců a oslabuje strategickou autonomii EU.

Samotný rámec pro tuto politiku vznikl už v květnu 2024, kdy vstoupil v platnost akt o kritických surovinách. Ten vytváří systém, který má zajistit udržitelné, diverzifikované a stabilní dodávky nerostných surovin nezbytných pro zelenou a digitální transformaci evropské ekonomiky. Současně stanovuje konkrétní cíle do roku 2030, podle nichž by se alespoň deset procent roční spotřeby strategických surovin mělo těžit přímo v Evropské unii, čtyřicet procent by mělo být zpracováno v evropských zařízeních a čtvrtina potřebných materiálů by měla pocházet z recyklace.

Význam této politiky se ještě zvýšil v posledních letech, kdy se dodavatelské řetězce kritických surovin stále více stávají součástí geopolitických vztahů. Situaci vyostřila například série čínských exportních omezení týkajících se prvků vzácných zemin a dalších strategických materiálů. Právě tyto kroky zvýraznily potřebu, aby Evropská unie posílila vlastní kapacity a současně diverzifikovala zdroje dodávek.

Na tuto situaci reaguje také akční plán REsourceEU, který Evropská komise představila v prosinci 2025. Plán počítá s úpravami stávající legislativy o kritických surovinách a s celou řadou dalších opatření zaměřených na posílení jednotného trhu se surovinami, společné nákupy strategických materiálů, vytváření zásob, podporu inovací a rozvoj oběhového hospodářství. Součástí iniciativy je také zjednodušení povolovacích procesů, podpora investic do projektů těžby, zpracování i recyklace a rozvoj mezinárodních partnerství, která mají zajistit stabilnější dodavatelské řetězce.

Rada EU zároveň zdůrazňuje, že budoucí politika surovin musí být pevně propojena s principy oběhového hospodářství. Recyklace, opětovné využívání materiálů a efektivnější nakládání se zdroji mohou významně snížit tlak na primární těžbu a současně posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu. V současnosti se totiž v EU recykluje jen relativně malý podíl strategických materiálů a potenciál druhotných surovin zůstává z velké části nevyužitý.