Svět plýtvá miliardou tun potravin a čas se krátí. Do roku 2030 zbývají necelé čtyři roky

Každý rok končí v odpadu více než miliarda tun potravin, které mohly nasytit miliony lidí. Odborníci i mezinárodní organizace proto varují, že bez rychlého postupu hrozí prohloubení potravinové nejistoty, růst emisí skleníkových plynů i další zátěž pro klimatický systém planety. Svět se přitom v rámci Cíle udržitelného rozvoje OSN zavázal, že do roku 2030 sníží globální potravinový odpad na polovinu.

Podle nejnovějších údajů Programu OSN pro životní prostředí bylo v roce 2022 celosvětově vyhozeno přibližně 1,05 miliardy tun potravin. To představuje zhruba pětinu všech potravin dostupných spotřebitelům. Na každého obyvatele planety tak připadá v průměru 132 kilogramů vyhozených potravin ročně. Největší podíl přitom připadá na domácnosti, které se na celkovém objemu podílejí šedesáti procenty. 

Dalších 28 procent připadá na stravovací služby a 12 procent na maloobchod. Znepokojivý je i fakt, že vedle potravinového odpadu vznikajícího v domácnostech, restauracích a obchodech se dalších přibližně 13 procent světové produkce ztratí již v dodavatelském řetězci mezi sklizní a prodejem.

Skupina předních mezinárodních nevládních organizací včetně Academy of Global Food Economics and Policy, Ambition Loop, Global FoodBanking Network, ReFED, World Resources Institute, WRAP a WWF proto vyzvala představitele konference COP31 k přijetí konkrétních kroků, které mohou urychlit plnění globálního cíle snížit potravinové ztráty a plýtvání potravinami o polovinu. Výzva zazněla během London Climate Action Week s cílem podpořit další závazky a praktická opatření před konáním COP31.

Organizace upozorňují, že do splnění cíle zbývají méně než čtyři roky a dosavadní tempo pokroku není dostatečné. Požadují proto, aby se snižování potravinových ztrát stalo jednou z hlavních priorit klimatických politik. Současně vyzývají vlády, aby stávající mezinárodní i národní závazky převedly do konkrétních politik, plánů realizace, systémů monitorování a pravidelného vyhodnocování dosažených výsledků. Za nezbytné považují také uvolnění finančních prostředků, které umožní rychlejší zavádění opatření na národní, regionální i místní úrovni.

Potravinové ztráty a plýtvání jsou významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Odhady ukazují, že se podílejí na osmi až deseti procentech celosvětových emisí. Pokud by byl potravinový odpad samostatným státem, patřil by mezi největší producenty emisí na světě. Současně zbytečně spotřebovává obrovské množství půdy, vody a energie. Organizace OSN upozorňuje, že produkce potravin, které nakonec nikdo nespotřebuje, zabírá přibližně 28 procent světové zemědělské půdy.

Situaci navíc zhoršují rostoucí teploty, vlny extrémního horka a dlouhodobá sucha, která vedou ke znehodnocování značného množství potravin již během produkce, skladování a distribuce. Nedostatečně rozvinuté chladicí řetězce přitom podle odhadů způsobují takové ztráty potravin, které by dokázaly nasytit až jednu miliardu lidí. Ve světě zároveň stále čelí hladu až 783 milionů obyvatel a více než 3,1 miliardy lidí si nemohou dovolit zdravou stravu.

Snižování potravinového odpadu přináší souběžně environmentální, sociální i ekonomické přínosy. Přebytečné potraviny lze přesměrovat lidem v nouzi, omezit vznik metanu na skládkách a současně posílit odolnost komunit vůči ekonomickým i klimatickým otřesům. Podle Global FoodBanking Network již síť potravinových bank působící ve více než padesáti zemích pomáhá milionům lidí a současně omezuje emise vznikající rozkladem potravinového odpadu. Jen v roce 2024 poskytla síť potravinovou pomoc více než 38 milionům lidí po celém světě.

Významné výsledky přináší také mezinárodní síť potravinových paktů koordinovaná organizací WRAP. Do společných aktivit se zapojilo již 920 organizací na šesti kontinentech, které zastupují čtrnáct procent světové populace a produkují pětinu celosvětového potravinového odpadu. Dosavadní spolupráce pomohla zabránit znehodnocení 220 tisíc tun potravin, redistribuovat 2,7 milionu tun přebytků a snížit emise o 680 tisíc tun. Přínosy se projevily nejen v nižších nákladech domácností a firem, ale také ve větší odolnosti potravinových systémů.

Organizace zapojené do iniciativy deklarují, že budou i nadále podporovat vlády a podniky prostřednictvím odborných znalostí, analytických nástrojů, metodik měření i praktických řešení zaváděných přímo v terénu. Dlouhodobým cílem zůstává vytvoření odolnějšího, efektivnějšího a spravedlivějšího potravinového systému, který zajistí dostatek potravin pro obyvatele planety a současně sníží environmentální zátěž spojenou s jejich produkcí a spotřebou.