Světová energetika vstupuje do nové éry technologického soupeření. Inovace se stávají pilířem bezpečnosti

Rekordní podíl energetických patentů, desítky miliard dolarů veřejných i soukromých investic, stovky nových start upů a zároveň rostoucí nejistota na trzích. Druhé vydání zprávy Mezinárodní energetická agentura The State of Energy Innovation 2026 ukazuje, že energetické inovace se přesouvají z rámce klimatické politiky do jádra ekonomické konkurenceschopnosti a národní bezpečnosti. Čísla potvrzují dynamiku, ale i zpomalování tempa a proměnu priorit.

Zpráva The State of Energy Innovation 2026 představuje komplexní globální inventuru vývoje energetických technologií, politik a finančních toků. Opírá se o více než 150 identifikovaných inovačních milníků z roku 2025, o data o veřejných a korporátních výdajích na výzkum a vývoj, o tok rizikového kapitálu, patentové statistiky a o odpovědi více než 270 expertů ze čtyř desítek zemí. Energetický sektor je dnes podle agentury jedním z nejinovačnějších odvětví světové ekonomiky. Každý desátý patent na světě se týká energetiky, což je vyšší podíl než u chemického, farmaceutického nebo dopravního průmyslu. Globální trhy s technologiemi, jako jsou baterie, transformátory, turbíny, elektromotory či výměníky tepla, mají hodnotu v řádu bilionů dolarů a výdaje na energii představují až deset procent světového HDP. Inovace, které snižují náklady na dodávky energie, tak mohou zásadně měnit komparativní výhody států.

Klíčovým posunem posledního roku je změna motivace. Osm z deseti respondentů expertního šetření označilo energetickou bezpečnost za jeden ze tří hlavních motorů inovací v roce 2025. Vážený význam tohoto faktoru dosahuje téměř třiceti procent a předbíhá snižování nákladů i redukci emisí skleníkových plynů. Politiky zaměřené na technologickou suverenitu, bezpečnost dodávek kritických surovin, rozvoj jaderné energetiky či posilování sítí tak získávají prioritu. Klimatická dimenze zůstává důležitá, avšak častěji je podmíněna tím, zda současně posiluje konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky.

Zpráva přináší řadu kvantifikovaných důkazů o návratnosti veřejných investic do výzkumu a vývoje. Retrospektivní hodnocení dlouhodobých programů ve Spojených státech ukázala, že ekonomické přínosy byly minimálně trojnásobkem nákladů a v některých případech dosahovaly i stonásobku. U výzkumu geotermální energie, větru nebo energetické účinnosti budov přinesl každý investovaný dolar veřejných prostředků několik stovek dolarů přínosů v podobě úspor paliv, nižších cen zařízení a vyšších tržeb z energetických produktů. Podobně vývoj plovoucích jednotek na zkapalněný zemní plyn začal díky veřejnému financování v Evropě na konci devadesátých let a dnes má tento segment do roku 2030 zajišťovat více než jednu osminu světové kapacity LNG, zatímco před deseti lety byl na nule. Lithium iontové baterie, jejichž první patent byl financován britskou vládou v roce 1981, se mezitím staly klíčovou infrastrukturou moderní energetiky a elektromobility.

Rok 2025 byl podle agentury mimořádně dynamický. Bylo zaznamenáno více než 150 významných inovačních událostí napříč oblastmi od perovskitových solárních článků přes sodíkové baterie až po fúzní energetiku a pokročilé geotermální systémy. Padesát sledovaných technologií dosáhlo zvýšení úrovně technologické připravenosti. Více než 80 nových inovačních politik a přes 60 nových iniciativ bylo spuštěno ve 32 zemích. Přes 320 nových energetických start upů získalo v roce 2025 první investiční kolo. Podíl energetiky na celkovém počtu patentů v roce 2023 meziročně vzrostl.

Současně se však objevují signály zpomalení a přeskupování kapitálu. Globální veřejné výdaje na energetický výzkum a vývoj po vrcholu v roce 2023 klesly a odhad pro rok 2025 činí 55 miliard dolarů, což představuje meziroční pokles o další dvě procenta. V členských zemích agentury dosahují tyto výdaje přibližně 0,05 procenta HDP, tedy poloviny úrovně zaznamenané po ropných šocích sedmdesátých let. Korporátní výdaje na energetický výzkum dosáhly v roce 2024 částky 160 miliard dolarů, avšak meziroční růst byl pouze jedno procento, nejpomalejší od roku 2015 s výjimkou pandemického roku 2020. Rizikový kapitál směřující do energetických startupů klesal třetí rok po sobě a v roce 2025 dosáhl 27 miliard dolarů. Podíl investic do umělé inteligence se přiblížil třiceti procentům celkového objemu rizikového kapitálu, zatímco podíl energetiky se zmenšil.

Struktura investic se zároveň mění. Sedm oblastí včetně odstraňování oxidu uhličitého, kritických nerostů, pokročilé geotermální energie, nízkoemisní průmyslové výroby, letectví, jaderného štěpení a fúze kompenzovalo většinu poklesu investic do elektromobility. Zatímco v letech 2015 až 2019 představovaly tyto oblasti méně než pět procent energetického rizikového kapitálu, v roce 2025 již tvořily přibližně třetinu.

Patentová aktivita naznačuje, že baterie zůstávají nejvýraznější technologickou silou. Skladování energie představovalo v roce 2023 čtyřicet procent všech energetických patentů, což je bezprecedentní podíl v historii sektoru. Čína, Korea a Japonsko jsou hlavními zdroji patentů v oblasti lithium iontových baterií, přičemž podíl Číny na patentech katodových materiálů vzrostl z čtyř procent v roce 2010 na téměř čtyřicet procent v roce 2022, zatímco Japonsko kleslo z poloviny na méně než deset procent. V oblasti solárních článků perovskitová technologie dnes představuje více než sedmdesát procent patentů na solární články a v roce 2025 bylo dosaženo účinnosti 33 procent u článku v komerčně relevantním formátu.

Regionální obraz je diferencovaný. Čína generuje téměř veškerý růst globálních korporátních výdajů na energetický výzkum za poslední dekádu a její firmy dnes tvoří šedesát procent korporátního výzkumu v oblasti dodávek energie a infrastruktury. Evropské veřejné výdaje dosáhly v roce 2024 přibližně 19 miliard dolarů a blíží se 0,08 procenta HDP, přičemž více než polovina směřuje do energetické účinnosti a jaderných technologií. Evropské startupy tvořily v roce 2025 čtvrtinu globálního energetického rizikového kapitálu. Spojené státy si udržují téměř padesátiprocentní podíl na globálním energetickém rizikovém kapitálu a jejich inovační financování je rovnoměrněji rozděleno mezi veřejný sektor, korporace a investory než v jiných regionech.

Zvláštní pozornost zpráva věnuje odolnosti elektrizačních soustav a fúzní energetice. Moderní sítě čelí rostoucímu riziku výpadků v důsledku extrémních jevů a nestability výroby, ale pokročilé technologie jako měniče, polovodičové transformátory či dlouhodobé skladování energie již dosáhly fáze praktické využitelnosti díky předchozím veřejným programům. V oblasti fúze bylo od roku 2020 investováno do startupů přibližně deset miliard dolarů, což představuje více než pět procent veškerého energetického rizikového kapitálu, a rok 2025 přinesl zásadní experimentální milníky ve vládních zařízeních v několika zemích.

Závěrečné poselství zprávy je ambivalentní. Inovační ekosystém vstupuje do fáze větší selekce, tlaku na návratnost a geopolitického soupeření. Veřejné investice se ukazují jako klíčový katalyzátor, zejména v době, kdy soukromý kapitál reaguje na vyšší úrokové sazby a atraktivitu jiných sektorů. Dosažení úrovně veřejných výdajů na energetický výzkum ve výši 0,1 procenta HDP, tedy dvojnásobku současné úrovně v členských zemích agentury, je podle autorů realistickým a žádoucím cílem. Energetické inovace se tak stávají nejen nástrojem dekarbonizace, ale především strategickou investicí do budoucí prosperity a bezpečnosti států.

Dokument ke stažení:

The State of Energy Innovation 2026