
Více času na podstatné
Tanky místo tepelného čerpadla? Politický boj o miliardy z klimatických fondů
Může být obrana důležitější než ochrana klimatu? A je možné obojí financovat současně? Českou politickou scénou otřásá ostrý spor mezi ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Jádrem konfliktu je osud stovek miliard korun určených na dekarbonizaci a snižování emisí. Ministr financí navrhuje tyto peníze přesunout na obranu, zatímco ministr životního prostředí varuje, že by takový krok mohl ohrozit energetickou bezpečnost i závazky vůči EU. Nad tímto střetem visí zásadní otázka: Kam směřuje budoucnost České republiky – k tankům, nebo k solárním panelům?
Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhuje zásadní přesun peněz ze zelené transformace do oblasti obrany. Argumentuje tím, že státní rozpočet neunese současné tempo výdajů na obě oblasti zároveň. Česká republika se zavázala vynakládat na obranu 2 % HDP ročně, což znamená cca 150 miliard korun, a do roku 2030 plánuje tyto výdaje zvýšit až na 3 % HDP – tedy asi 300 miliard korun navíc.
Tato dodatečná zátěž přivádí Stanjuru k hledání úspor, přičemž jeho pozornost se zaměřila na oblast dekarbonizace. Na projekty snižování emisí má Česko do roku 2030 k dispozici přibližně 1 bilion korun, z toho už asi 300 miliard bylo utraceno. Stanjura navrhuje využít část zbývajících 700 miliard na posílení obranných kapacit. Tvrdí, že pokud si máme vybrat mezi investicemi do klimatických opatření a bezpečnosti, musí obrana dostat přednost.
Ministr životního prostředí Petr Hladík proti návrhu ostře vystupuje. Podle něj nejde o dvě oddělené priority – energetická nezávislost a snižování emisí jsou podle něj zásadní součástí bezpečnostní strategie státu. Varuje, že oslabení investic do zelené transformace by mohlo zemi dlouhodobě poškodit, a to nejen z hlediska klimatu, ale i geopolitiky.
Dalším problémem je, že většina těchto financí pochází z evropských fondů, především z Modernizačního fondu, který je napojený na systém emisních povolenek. Tyto prostředky mají přesně vymezený účel – podpora zelené ekonomiky – a jejich využití na obranu by vyžadovalo výjimku od Evropské komise. Stanjura však tvrdí, že i jiné státy už hledají cesty, jak „zelené“ peníze využít pro obranný průmysl, a chce o výjimku usilovat i pro Českou republiku.
Ekonomové z think-tanku CERGE-EI ovšem navrhují jinou cestu: pokud má stát vynakládat více na obranu, měl by to řešit například zvýšením daní, ne přesouváním prostředků z jiných strategických oblastí. Stanjura však tuto variantu odmítá a tvrdí, že zvyšování daní není politicky ani ekonomicky správné řešení.
Výsledek tohoto střetu bude mít zásadní dopad na směřování české společnosti. Zda si zvolíme cestu obrany na úkor klimatické transformace, nebo dokážeme najít rovnováhu mezi bezpečností a udržitelnou budoucností, ukážou nejbližší měsíce. Rozhoduje se nejen o miliardách, ale i o prioritách státu v době narůstajících globálních hrozeb.
Zdroj: Radši tanky než Green Deal, Stanjura chce vzít Hladíkovi balík. A co vyšší daně?