Tisíce zařízení už běží v síti. Evropa teprve zjišťuje, jaké riziko se v nich může skrývat

Solární elektrárny se staly symbolem čisté energie a cesty k nižším emisím. Jen málokdo si však uvědomuje, že vedle fotovoltaických panelů vzniká také nová vrstva digitální infrastruktury, jejíž bezpečnost může být stejně důležitá jako samotná výroba elektřiny. Evropská unie proto stále více zaměřuje pozornost na fotovoltaické střídače, tedy zařízení, která propojují obnovitelné zdroje s elektrickou sítí. V České republice jsou přitom ve velkém provozu technologie, jejichž bezpečnostní parametry se teprve stanou předmětem nových evropských požadavků.

Evropa v posledních letech investovala stovky miliard eur do rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Fotovoltaické elektrárny se staly jedním z pilířů evropské snahy o dosažení klimatické neutrality, omezení závislosti na dovozu fosilních paliv a posílení energetické bezpečnosti. S rostoucím počtem instalací však vyvstává otázka, která byla ještě před několika lety na okraji zájmu. Jak bezpečné jsou technologie, které řídí výrobu a tok elektřiny mezi solárními panely a distribuční soustavou?

Proměna prostých měničů v inteligentní počítače

Klíčovou roli v tomto systému hrají střídače. Na první pohled jde o zařízení převádějící stejnosměrný proud vyrobený fotovoltaickými panely na střídavý proud využitelný v domácnostech, firmách nebo veřejné síti. Moderní střídače však představují mnohem více než jen energetickou součástku. Jsou vybaveny komunikačními moduly, vzdálenou správou, online monitoringem a možností aktualizace softwaru prostřednictvím internetu. Díky tomu dokážou průběžně optimalizovat provoz elektrárny, současně se však stávají součástí rozsáhlého digitálního ekosystému.

Právě tato propojenost otevírá nové otázky týkající se kybernetické bezpečnosti a ochrany kritické infrastruktury. Evropská komise v posledních letech opakovaně upozorňuje, že energetická soustava budoucnosti nebude záviset pouze na výkonu elektráren a kapacitě sítí, ale také na zabezpečení softwaru, datových toků a vzdáleně spravovaných zařízení. Zatímco dříve bylo možné elektrizační soustavu chránit především fyzickými opatřeními, dnes je nutné počítat také s digitálními hrozbami.

Geopolitická rizika spojená se vzdálenou správou

V centru pozornosti evropských institucí stojí zejména možnost vzdáleného přístupu k zařízením, ukládání provozních dat a potenciální ovlivňování energetických systémů prostřednictvím softwaru. Evropská komise přitom zatím neurčila jednotný seznam zemí, jejichž technologie by byly automaticky považovány za nepřijatelné. Stále častěji však upozorňuje na potřebu posuzovat bezpečnostní rizika dodavatelů pocházejících ze třetích zemí. Největší pozornost se soustředí na Čínu, která dnes dominuje globálnímu trhu s fotovoltaickými technologiemi a vyrábí významnou část střídačů používaných v Evropě.

Obavy evropských institucí nesměřují k samotné zemi původu zařízení, ale k otázce kontroly nad softwarem, dostupnosti zdrojových kódů, způsobu ukládání dat a možnostem vzdálené správy. Střídače totiž nejsou pouze pasivní součástí elektrárny. Jde o inteligentní zařízení propojená s internetem, která mohou přijímat aktualizace, komunikovat s cloudovými službami a poskytovat provozní informace výrobcům nebo servisním partnerům.

Přísnější pravidla pro dodavatele digitálních technologií

Celá problematika zapadá do širšího vývoje evropské legislativy. Evropská unie postupně vytváří soubor pravidel zaměřených na ochranu kritické infrastruktury, odolnost digitálních systémů a bezpečnost strategických technologií. Významnou roli zde hraje směrnice NIS2, která rozšiřuje požadavky na kybernetickou bezpečnost v celé řadě odvětví včetně energetiky. Vedle ní vstupuje v platnost také Akt o kybernetické odolnosti známý jako Cyber Resilience Act. Jeho cílem je zajistit, aby digitálně propojené produkty splňovaly bezpečnostní požadavky již při uvedení na trh a aby výrobci nesli odpovědnost za jejich zabezpečení po celou dobu používání.

Právě tento předpis představuje jeden z nejvýznamnějších kroků v oblasti ochrany evropské digitální infrastruktury. Výrobci budou muset průběžně sledovat bezpečnost svých produktů, odstraňovat objevené zranitelnosti a poskytovat bezpečnostní aktualizace. Odpovědnost za bezpečnost zařízení tak neskončí okamžikem prodeje, ale bude pokračovat po celou dobu životnosti produktu.

Významný milník přinese 11. září 2026. Od tohoto data začnou platit nové povinnosti týkající se hlášení bezpečnostních problémů. Výrobci budou muset prostřednictvím evropské platformy spravované agenturou ENISA oznamovat aktivně zneužívané zranitelnosti a závažné bezpečnostní incidenty. Pokud bude například objevena chyba umožňující neoprávněný vzdálený přístup ke střídači nebo pokud dojde ke kybernetickému útoku na větší počet zařízení, nebude již možné řešit situaci pouze interně. Informace budou muset být oznámeny evropským orgánům a současně bude nutné přijmout nápravná opatření.

V praxi to znamená výrazně vyšší nároky na výrobce energetických technologií. Budou muset zavést procesy pro vyhledávání bezpečnostních slabin, rychle reagovat na nově objevené hrozby a vydávat aktualizace opravující zjištěné nedostatky. Kybernetická bezpečnost se tak stane stejně důležitým parametrem jako účinnost, výkon nebo životnost zařízení.

Důsledky překotného solárního boomu v tuzemsku

Česká republika se přitom nachází ve specifické situaci. Rozvoj domácí fotovoltaiky probíhal v posledních letech mimořádně rychle a na trhu se prosadily především cenově dostupné technologie dovážené z Asie. Desítky tisíc instalací byly realizovány v době, kdy se otázka kybernetické bezpečnosti při výběru technologií řešila jen okrajově. Mnohá zařízení jsou dnes připojena k internetu a jejich provoz je zajišťován prostřednictvím vzdálených cloudových služeb provozovaných mimo území Evropské unie.

Právě tato skutečnost vede odborníky k úvahám, zda by neměla být nastavena jednotná evropská pravidla pro správu a zabezpečení těchto systémů. Současně sílí snaha o větší transparentnost digitálních technologií využívaných v energetice a o lepší přehled nad tím, kdo má k jednotlivým zařízením přístup a kde jsou ukládána provozní data.

Nové evropské požadavky mohou v budoucnu ovlivnit také dotační programy a veřejné investice. Evropská komise již naznačila, že při financování energetických projektů bude stále větší důraz kladen nejen na technické parametry zařízení, ale také na jejich bezpečnostní profil. Posuzována tak nebude pouze cena nebo energetická účinnost, ale i úroveň kybernetické ochrany, transparentnost výrobce a schopnost dlouhodobě zajišťovat bezpečný provoz.

Evropská energetika se současně mění z modelu založeného na několika velkých elektrárnách na systém tvořený miliony menších zdrojů. Každá domácí fotovoltaická elektrárna, bateriové úložiště nebo chytrý energetický systém se stává součástí rozsáhlé digitální sítě. Bezpečnost jednotlivých zařízení tak získává celoevropský význam. Riziko, které se může zdát zanedbatelné na úrovni jedné domácnosti, může při souběžném působení tisíců zařízení představovat významný faktor pro stabilitu celé soustavy.

Zdroj: Ilustrativní obrázek pro vás vytvořil ChatGPT. Pokud jste v tom nepoznali ruku umělé inteligence, vězte, že žádný robot při tvorbě neutrpěl žádnou újmu