Tři ženy, tři různé cesty a jedna společná stopa. Prestižní cena za ochranu přírody zná své laureátky

Nejsou to celebrity ani lidé, kteří pravidelně zaplňují titulní stránky novin. Přesto jejich práce ovlivňuje podobu českých měst, způsob nakládání s odpady i veřejnou debatu o ochraně přírody. Jubilejní 30. ročník Ceny Josefa Vavrouška letos spojil tři výrazné ženské osobnosti, které dokazují, že skutečné změny často vznikají daleko od velkých politických prohlášení. Ocenění získala chartistka a průkopnice bezpečnějších ulic Jarmila Johnová, zakladatelka úspěšného ReUse CEntra Karolína Žákovská a nejmladší režisérka České televize Kateřina Fialová.

Slavnostní vyhlášení proběhlo ve Valdštejnském sále Senátu a zároveň připomnělo třicet let od vzniku ocenění nesoucího jméno Josefa Vavrouška, prvního federálního ministra životního prostředí a jednoho z nejvýraznějších propagátorů udržitelného rozvoje v porevolučním Československu. Cena dlouhodobě upozorňuje na osobnosti, jejichž práce bývá často nenápadná, ale má zásadní dopad na kvalitu života, ochranu krajiny i vztah společnosti k životnímu prostředí.

Nejvyšší ocenění za dlouhodobý přínos letos získala Jarmila Johnová, signatářka Charty 77 a spoluzakladatelka iniciativy Pražské matky, dnes známé jako Pěšky městem. Už od konce osmdesátých let upozorňovala na alarmující stav ovzduší v českých městech a patřila mezi osobnosti, které pomáhaly otevírat veřejnou debatu o dopravě, bezpečnosti chodců a kvalitě městského prostoru. Její práce se postupně promítla i do konkrétních legislativních změn včetně pravidel pro přednost chodců na přechodech nebo projektů zaměřených na bezpečné cesty dětí do škol. Porota ocenila především její mimořádnou vytrvalost a schopnost prosazovat témata, která dnes považujeme za samozřejmá, ale před desítkami let byla na okraji veřejného zájmu.

V kategorii Výjimečný počin uspěla právnička a odbornice na environmentální právo Karolína Žákovská. Ocenění získala za vznik a rozvoj dobrovolnického ReUse CEntra v Ústí nad Labem, které během pouhých tří let vrátilo do oběhu více než 40 tisíc předmětů a pomohlo více než tisícovce lidí v nouzi. Projekt přitom nestojí pouze na principu opětovného využívání věcí. Významnou součástí je také sociální rozměr, protože do fungování centra jsou zapojováni lidé se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Právě propojení ekologických principů s praktickou pomocí komunitám označila porota za jeden z důvodů, proč se tento projekt stal inspirací i pro další města.

Příběh Karolíny Žákovské zároveň ukazuje, jak se proměňuje samotné pojetí environmentální ochrany. Zatímco ještě před několika lety dominovala především témata ochrany krajiny nebo znečištění ovzduší, stále větší důraz se dnes klade na principy cirkulární ekonomiky. Evropská unie v posledních letech přijímá řadu opatření podporujících opětovné využívání výrobků, snižování množství odpadu a prodlužování životního cyklu materiálů. Právě reuse centra jsou často označována za jeden z praktických příkladů toho, jak lze ekologické cíle převádět do každodenního života obyvatel měst.

Třetí oceněnou se stala Kateřina Fialová, která převzala titul Ekozásek roku určený mladým osobnostem do šestadvaceti let. Dokumentaristka a historicky nejmladší režisérka České televize se už od patnácti let podílí na pořadu Nedej se!, kde připravuje investigativní reportáže zaměřené na ochranu přírody a životního prostředí. Porotu zaujala nejen schopností popularizovat vědu, ale také konkrétními dopady své práce. V některých případech její investigativní zjištění přispěla k přehodnocení rozhodnutí týkajících se významných zásahů do krajiny. Vedle filmové tvorby se věnuje také popularizaci biologie a práci s mladými lidmi, které vede k zájmu o přírodní vědy.

Letošní ročník zároveň symbolicky ukázal proměnu českého environmentálního hnutí. Vedle osobností spojených s občanským aktivismem a porevoluční ekologickou scénou dnes získávají prostor odborníci na cirkulární ekonomiku, právníci, vědci, pedagogové i mladá generace tvůrců využívajících média jako nástroj ochrany přírody. Právě tato různorodost byla podle organizátorů jedním z důvodů, proč se Cena Josefa Vavrouška během tří desetiletí stala jedním z nejrespektovanějších environmentálních ocenění v České republice.

Za příběhy letošních laureátek se skrývá něco, co se dnes hledá stále obtížněji – trpělivost. Nejde o jednorázové kampaně, virální úspěchy ani krátkodobou popularitu. Každá z oceněných žen věnovala své práci roky, někdy i desetiletí, často bez jistoty, že se výsledky vůbec dostaví. Jejich příběhy připomínají, že ochrana životního prostředí nezačíná na světových summitech ani v sálech mezinárodních organizací. Začíná tam, kde si někdo všimne nebezpečné ulice před školou, odmítne vyhodit věc, která může sloužit dál, nebo upozorní na problém, který by jinak zůstal skrytý. Právě v této schopnosti měnit svět krok za krokem žije i odkaz Josefa Vavrouška, jehož jméno cena nese už třicet let.