Více času na podstatné
Uhlí mělo ustupovat. Místo toho míří k novému rekordu
Ještě před několika měsíci počítala Mezinárodní agentura pro energii (IEA) s tím, že světová spotřeba uhlí v roce 2026 mírně klesne. Nyní je všechno jinak. Válka na Blízkém východě, omezení dodávek zkapalněného zemního plynu přes Hormuzský průliv a růst cen plynu vracejí uhlí do energetických bilancí některých zemí. IEA nově očekává, že svět letos spotřebuje rekordních 8,94 miliardy tun uhlí, meziročně o 1,2 procenta více.
Na první pohled jde o paradox. Konflikt, který přímo nezasahuje světový obchod s uhlím, protože přes Hormuzský průliv proudí jen zanedbatelné množství této suroviny, přesto jeho spotřebu podporuje. Klíčovým článkem je zemní plyn. Výpadek dodávek zkapalněného zemního plynu z oblasti Perského zálivu způsobil růst jeho cen a energetické systémy, které mají k dispozici jak plynové, tak uhelné elektrárny, začaly v některých případech více využívat právě uhlí. Vyšší spotřebu proto IEA očekává mimo jiné v Evropě, Japonsku, Jižní Koreji a Číně.
Výkyvy počasí nahrávají tradičnímu palivu
Významnou roli přitom hraje také počasí. IEA očekává mimořádně silný jev El Niño, který může v některých asijských zemích zvýšit potřebu elektřiny pro chlazení a současně omezit výrobu z vodních elektráren. Uhlí tak dostává další prostor právě ve chvíli, kdy energetické soustavy potřebují zajistit dostatek elektřiny. V Indii se podle současného výhledu zvýší spotřeba uhlí o 4,2 procenta na přibližně 1,35 miliardy tun. V Číně má růst zhruba o procento a dosáhnout pěti miliard tun.
Čína přitom zůstává naprosto rozhodujícím hráčem. Spotřebovává přibližně o 30 procent více uhlí než celý zbytek světa dohromady. Právě vývoj čínské poptávky proto do značné míry určuje globální bilanci. Současně však dochází k zajímavému rozporu mezi výrobou a spotřebou. Světová těžba uhlí má letos po rekordním roce 2025 mírně klesnout, přesto má zůstat nad hranicí devíti miliard tun. V Číně k nižší produkci přispěly také bezpečnostní kontroly po vážné důlní nehodě z května.
Napětí na trhu a snižování zásob
Výsledkem je napjatější situace na mezinárodním trhu. Nižší domácí produkce v Číně, vyšší dovozní potřeby Japonska a Jižní Koreje a současně rostoucí poptávka vytvářejí prostor pro vyšší ceny uhlí. Zásoby, které se v předchozích letech výrazně navyšovaly, by se podle IEA měly začít snižovat.
Ještě zajímavější je pohled zpět. V červenci 2025 IEA očekávala, že globální spotřeba uhlí v roce 2026 mírně klesne a dostane se těsně pod úroveň roku 2024. Tehdy se zdálo, že dlouhodobý trend je poměrně čitelný. Spotřeba uhlí v Evropské unii se v roce 2025 snížila o pět procent a za předchozí dekádu se zde využívání uhlí přibližně snížilo na polovinu.
Rychlá reakce stávajících elektráren
Současná prognóza ukazuje, jak rychle může energetickou bilanci ovlivnit kombinace geopolitiky, cen paliv, počasí a dostupné výrobní kapacity. Uhlí přitom nemusí získávat nové elektrárny, aby jeho spotřeba rostla. Stačí, když se v systému prodlouží provoz těch stávajících a ekonomika jejich využití se v důsledku dražšího plynu dočasně zlepší. Právě tato schopnost existující infrastruktury rychle převzít část výroby je z hlediska energetické bezpečnosti významná.
Pro rok 2027 proto IEA zatím nechává otevřených několik možností. Pokud se obnoví provoz přes Hormuzský průliv a dodávky LNG se vrátí k vyšším úrovním, ceny plynu by mohly klesnout a světová spotřeba uhlí by se mohla znovu snížit. Pokud však omezení dodávek přetrvají, může být vývoj opačný a poptávka po uhlí ještě vzrůst.
Fyzická dostupnost vítězí nad politickými cíli
Nová prognóza tak ukazuje, že cesta od fosilních paliv není určována pouze instalovaným výkonem obnovitelných zdrojů nebo politickými cíli. V okamžiku, kdy se naruší dodávky jednoho paliva a jeho cena výrazně vzroste, začíná rozhodovat také to, co je fyzicky dostupné, připojené k síti a schopné vyrábět elektřinu právě teď. A uhlí tuto vlastnost stále má.
Dokument ke stažení: