Uhlí narazilo na svůj strop. Světová spotřeba se láme a další dekáda může přinést obrat

Uhlí bylo po desetiletí symbolem průmyslového růstu i energetické jistoty. Podle nové analýzy Mezinárodní agentury pro energii se však světová poptávka dostala na hranici, kde se dosavadní trajektorie neustálého růstu začíná lámat. Vývoj do roku 2030 naznačuje spíše stagnaci a mírný ústup, tažený především změnami v Asii a rychlým nástupem jiných zdrojů energie.

Za nejnovějšími daty stojí Mezinárodní agentura pro energii, respektovaná globální instituce sledující vývoj energetických trhů a dlouhodobé trendy. Její aktuální zpráva Coal 2025 konstatuje, že světová poptávka po uhlí dosáhla svého maxima a v dalších letech se pravděpodobně začne pozvolna snižovat. Rok 2025 podle dat agentury potvrdil mírný nárůst spotřeby (o 0,5 %) na přibližně 8,85 miliardy tun, čímž se globální trh dostal na své maximum. V dalších letech se očekává spíše stagnace a postupný návrat spotřeby ke úrovním z první poloviny dekády, zhruba k hodnotám roku 2023.

Tento vývoj neznamená náhlý konec uhlí, ale spíše zásadní změnu dynamiky. Uhlí přestává být zdrojem, jehož spotřeba automaticky roste spolu s ekonomikou. Stále silnější konkurence obnovitelných zdrojů, rostoucí role plynu a návrat jaderné energetiky postupně vytlačují uhlí z výroby elektřiny v řadě regionů. Podle expertů agentury je právě sektor elektroenergetiky hlavním místem, kde se o budoucnosti uhlí rozhoduje.

Klíčovou roli v celosvětovém vývoji hraje Čína. Země, která dnes spotřebuje více než polovinu veškerého uhlí na světě, se podle odhadů nachází na bodu zlomu. Spotřeba zde sice zůstává vysoká, ale její růst se zastavuje a v příštích letech by mohla dokonce mírně klesat. Důvodem je masivní rozvoj solárních a větrných elektráren, rychlé posilování přenosových soustav a snaha čínské vlády snížit závislost na fosilních palivech. IEA zároveň upozorňuje, že tempo tohoto obratu bude záviset na vývoji poptávky po elektřině a na schopnosti integrovat proměnlivé obnovitelné zdroje do sítě.

Zatímco v Číně se uhlí dostává do fáze stagnace, jiné části Asie jdou opačným směrem. Indie a některé státy jihovýchodní Asie budou podle prognózy i nadále uhlí využívat více než dnes. V Indii by se spotřeba do roku 2030 mohla zvýšit o více než 200 milionů tun, což odráží rychlý hospodářský růst, urbanizaci a potřebu dostupné elektřiny. Uhlí zde zůstává cenově nejdostupnějším zdrojem, který dokáže pokrýt rostoucí energetickou poptávku.

V rozvinutých ekonomikách je trend jednoznačně opačný. Evropská unie pokračuje v systematickém útlumu uhlí, a to jak kvůli klimatickým závazkům, tak díky rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti. Spotřeba uhlí zde klesá dlouhodobě a podle IEA se tento směr už nezmění. Spojené státy představují spíše výjimku posledních let, kdy vyšší ceny zemního plynu a odklady uzavírání některých uhelných elektráren vedly k dočasnému oživení spotřeby. I zde však agentura očekává návrat k sestupnému trendu.

Celkově tak svět vstupuje do období, kdy uhlí zůstává důležitou, ale už nikoli rostoucí součástí energetického mixu. IEA tento moment označuje za významný milník, protože poprvé v moderní historii už se nepočítá s tím, že by spotřeba uhlí dál rostla. Budoucnost energetiky se bude stále více opírat o nízkoemisní zdroje, technologické inovace a změny ve spotřebě energie.

Zpráva zároveň naznačuje, že zpomalení a možný pokles spotřeby uhlí může sehrát důležitou roli při snižování globálních emisí skleníkových plynů. Nejde o rychlou transformaci, ale o postupný posun, který dává vládám, firmám i investorům jasný signál. Éra neustále rostoucího uhlí se blíží ke svému konci a další dekáda ukáže, jak rychle a jak důsledně dokáže svět tento zlom proměnit v trvalou změnu energetického systému.

Dokument ke stažení:

Uhlí 2025 - Analýza a prognóza do roku 2030