Více času na podstatné
Unie očekává, že bonnská konference přinese podstatný pokrok v provádění Pařížské dohody
¨
Ve dnech 6. až 17. listopadu 2017 se bude v německém Bonnu za předsednictví Fidži konat již 23. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP23). Zúčastní se jí ministři a státní úředníci a také široké spektrum zástupců občanské společnosti a podnikatelské sféry.
Evropská unie doufá, že konference názorně ukáže pokrok dosažený při přípravě technických pravidel a pokynů pro provádění Pařížské dohody. Jde mj. o pravidla týkající se rámce pro transparentnost a pětiletého cyklu ambicí, jehož účelem je pomoci zúčastněným zemím, aby postupně zvyšovaly své příspěvky. Pracovní program by měl být přijat na konferenci o změně klimatu v roce 2018 (COP24) v polských Katovicích.
Unie dosáhla slibného pokroku při finalizaci legislativního rámce pro dosažení svého pařížského cíle (společných vnitrostátně stanovených příspěvků), tedy snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 %. Součástí tohoto závazku je revize systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) po roce 2020, stanovení cílů v oblasti snížení emisí do roku 2030 pro odvětví, která nejsou do systému ETS zapojena, jako je například doprava, stavebnictví a zemědělství, a dále začlenění využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví do legislativního rámce EU pro klimatická opatření. Komise také hodlá 8. listopadu představit balíček návrhů týkající se tzv. „čisté mobility“, který by dále usnadnil přechod EU k nízkouhlíkovému hospodářství a mobilitě.
EU se i nadále hlásí ke společnému globálnímu cíli, kterým je v letech 2020 až 2025 každoročně uvolnit 100 miliard USD na financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Účelem tohoto financování, které bude pocházet z řady různých zdrojů, je také podstatné navýšení prostředků na přizpůsobování se změně klimatu. V roce 2016 poskytla EU a její členské státy na financování klimatických opatření celkem 20,2 miliardy EUR, což představuje více než 10% nárůst oproti 17,6 miliardy EUR uvolněných v roce 2015.
Vedle oficiálních jednání přinese bonnská konference COP23 také informace o klimatických opatřeních určené širokému spektru zainteresovaných subjektů, včetně měst a regionů, podniků a skupin občanské společnosti. Evropská unie rozhodně podporuje globální akční plán v oblasti klimatu, který je významnou platformou spolupráce mnoha subjektů, a bude se i nadále aktivně podílet na jeho fungování.
Nicméně od bonnské konference se nečekají žádné přelomové kroky nebo dohody. Soustředit by se měla především na hledání společných pravidel, která umožní srovnávat klimatické cíle jednotlivých zemí a jejich plnění. Pravidla by pak měl schválit summit, který se uskuteční v příštím roce v Polsku.
Zřejmě největší neznámou bonnské konference je postoj Spojených států. "U mnoha vyjednavačů teď panuje velká nejistota," potvrzuje to Susanne Drögeová z německé Nadace pro vědu a politiku (SWP). Úspěchem podle ní bude už to, když nyní Spojené státy nebudou ostatním házet klacky pod nohy.
O odstoupení USA od pařížské dohody od klimatu, k němuž oficiálně dojde v roce 2019, v červnu rozhodl americký prezident Donald Trump, který je známým skeptikem, pokud jde o klimatické změny. V minulosti dokonce uvedl, že si tento koncept vymyslela Čína, aby poškodila Spojené státy.
Během konference bude Unie v Pavilonu EU v Bonnu hostitelkou více než 100 akcí (viz odkaz níže). Akce organizované řadou zemí a organizací z celého světa se zaměří na širokou paletu otázek souvisejících se změnou klimatu – od transformace energetiky, přes úlohu lesů a oceánů, financování klimatických opatření, výzkum a inovace až po posuzování rizik spojených se změnou klimatu.
Zvláštností letošního setkání je to, že se koná v Německu, i když jeho oficiálním pořadatelem je Fidži. Tichomořský stát, který má zhruba 900 tisíc obyvatel, patří k zemím, které nejvíce pociťují dopady změn klimatu, když níže položené části jeho ostrovů postupně pohlcuje oceán. Tamní vláda proto počítá se stěhováním desítek vesnic.
Evropskou unii budou v Bonnu zastupovat Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, a Siim Kiisler, ministr životního prostředí Estonska, které v současnosti předsedá Radě EU.
Další informace:
- GŘ pro oblast klimatu – Stránky bonnské konference o změně klimatu (COP23)