Úspory emisí v bioplynu: Co byste měli vědět?

Výpočet úspor emisí skleníkových plynů je klíčovým parametrem pro posuzování udržitelnosti výroby bioplynu, biometanu a energie z biomasy, zejména s ohledem na požadavky evropské směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II). Směrnice stanovuje, že provozy uvedené do provozu po roce 2021 musí dosahovat minimální úspory emisí ve výši 70 %, a od roku 2026 se tento požadavek zvýší na 80 %. Tyto požadavky platí nejen pro biopaliva, ale i pro výrobu elektřiny a tepla z těchto zdrojů.

RED II umožňuje tři způsoby výpočtu emisí: použití celkových standardizovaných hodnot, dílčích standardizovaných hodnot nebo výpočet skutečných emisí. Standardizované hodnoty uvedené v přílohách směrnice jsou vhodné pro rychlé orientační posouzení, nicméně v řadě případů nestačí k prokázání požadovaných úspor. V takových situacích je nezbytné provést podrobný výpočet skutečných emisí, který zohledňuje specifika konkrétního provozu.

Do výpočtu se zahrnují emise vzniklé při pěstování surovin (zahrnující použití hnojiv, pesticidů, spotřebu pohonných hmot a další vstupy), doprava surovin (vycházející z typu vozidla, vzdálenosti a jeho účinnosti), a následné zpracování (spotřeba energie, chemikálie apod.). U bioplynu a biometanu je nezbytné rovněž zohlednit emise spojené s manipulací a skladováním digestátu – například otevřené sklady mohou významně zvýšit celkové emise – a u biometanu i ztráty při vtlačování do plynárenské sítě.

Důležitým aspektem je správné přidělení emisí vedlejším produktům, aby nebyly nesprávně započítány pouze k hlavnímu výstupu, což může zkreslit výsledky. Detailní metodika výpočtu a konkrétní vzorové šablony jsou k dispozici pro české provozovatele, kteří tak mohou lépe zvládnout požadavky certifikačních auditů, jež jsou podmínkou pro přístup k systémům státní podpory.

Konkrétní příklad z české praxe ukazuje bioplynovou stanici s běžným složením vstupů (40 % kejda, 30 % kukuřičná siláž, 30 % bioodpad), která díky uzavřenému skladování digestátu a optimalizované logistice dosahuje úspory emisí přibližně 79 %. Tento příklad potvrzuje, že dodržení i přísných evropských limitů je možné při správném provozním nastavení.

Z pohledu České republiky je tato problematika zásadní. Biomasa představuje přibližně 80–85 % podílu na celkové výrobě energie z obnovitelných zdrojů v ČR. Vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje tvoří kolem 15 % celkové konečné spotřeby energie, biomasa tak má klíčovou roli v národním energetickém mixu a plnění klimaticko-energetických cílů.

Podrobnosti čtěte v odborném příspěvku Výpočty úspor emisí v bioplynu, biometanu a pevné biomase

Novela vyhlášky o ochraně zemědělského půdního fondu od 1. července 2025

MVe Sbírce předpisů ČR vyšla novela vyhlášky č. 271/2019 Sb., která upravuje postupy pro ochranu zemědělské půdy v České republice. Novela, platná od 1. července 2025, zavádí nové požadavky zejména v oblasti pedologických průzkumů, které jsou nezbytné pro správné posouzení odnětí půdy ze zemědělského fondu. Nově je stanovena povinnost detailního zákresu odnímaných ploch včetně hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a povinnost dokumentovat půdní profily pomocí pedologických sond s přesným měřením mocnosti jednotlivých půdních horizontů.

Dále novela upravuje požadavky na hustotu sond v závislosti na heterogenitě půdního pokryvu a zavádí nové náležitosti závěrečného pedologického hodnocení, které musí obsahovat jasné informace o plánovaných skrývkách ornice a dalších úrodných vrstev. Změny vedou k přesnějšímu a transparentnějšímu posuzování environmentálních dopadů plánovaných zásahů do zemědělské půdy a přispívají k lepší ochraně tohoto strategicky důležitého přírodního zdroje.

Tyto změny mají zásadní význam pro zemědělce, investory, správce území i státní orgány, protože umožňují přesnější plánování a minimalizaci negativních dopadů na půdu, což je klíčové pro udržitelné hospodaření a ochranu půdního fondu v rámci národních i evropských environmentálních cílů.