Velká zelená zeď: Afrika staví barikádu proti desertifikaci a klimatickým hrozbám

Velká zelená zeď představuje jednu z nejambicióznějších environmentálních iniciativ na světě, jejímž cílem je vytvořit pás zeleně táhnoucí se napříč africkým kontinentem od Senegalu na západě až po Džibuti na východě. Tento projekt, který zasahuje do 22 afrických zemí a pokrývá oblasti suchých savan a polopouští Sahelu, byl poprvé představen v roce 2005 a v roce 2007 jej oficiálně přijala Africká unie. Jeho cílem je nejen zastavit postup Sahary, ale také obnovit životaschopné krajiny, zlepšit kvalitu života místních komunit, posílit bezpečnost potravin a vody a přispět k boji proti klimatickým změnám.

Projekt má ambici obnovit do roku 2030 sto milionů hektarů degradované půdy, což by mělo vést k absorpci přibližně 250 milionů tun oxidu uhličitého, tedy množství odpovídající ročním emisím přibližně 50 milionů osobních automobilů. Zároveň má Velká zelená zeď vytvořit deset milionů pracovních míst v ekologických odvětvích a udržitelném zemědělství, což přináší přímý socioekonomický dopad na místní obyvatele a zvyšuje jejich odolnost vůči klimatickým a ekonomickým šokům.

K roku 2023 bylo obnoveno přibližně 30 milionů hektarů, což představuje zhruba třetinu původního cíle. Nejvíce aktivní jsou Etiopie, Nigérie a Senegal. V Etiopii bylo vysazeno 5,5 miliardy sazenic, což odpovídá průměru 1 500 sazenic na hektar, a zahrnuje druhy jako akácie, moringa nebo eukalyptus. V Nigérii bylo obnoveno téměř pět milionů hektarů degradované půdy a v Senegalu bylo vysazeno přes 11 milionů stromů, přičemž některé z nich, například baobaby a tamarindy, mají přímý ekonomický přínos.

Tyto konkrétní výsledky ukazují, že projekt je sice stále ve fázi rozvoje, ale vytváří pozitivní trend obnovy krajiny a zapojení místních komunit do environmentálních aktivit. Podíl komunit aktivně zapojených do projektu v některých oblastech přesahuje 70 procent, což zajišťuje nejen udržitelnost, ale také ekonomické výhody, například zvýšení produktivity zemědělství až o 15 procent a snížení migrace za prací.

Hlavním problémem zůstává financování. Přestože bylo v roce 2021 slíbeno více než 33 miliard dolarů na realizaci projektu, do praxe bylo uvolněno pouze 2,5 miliardy, což představuje méně než osm procent požadovaných prostředků. Tento deficit zpomaluje vysazování stromů, ochranu vegetace a dlouhodobé udržení projektu, zejména v oblastech s politickou nestabilitou nebo s vysokou mírou chudoby. 

Dalším významným rizikem je přežití vysazených stromů, protože v některých regionech, například v Mali, jsou nově vysazené stromy sbírány pro palivo nebo stavební materiál. Nedostatek alternativních zdrojů energie nutí místní obyvatele k těmto aktivitám, což ohrožuje dlouhodobou udržitelnost projektu. Sucha, vysoké teploty a degradace půdy dále snižují míru přežití sazenic, která v prvních pěti letech často klesá až na 50 procent. 

Problematická je také koordinace mezi jednotlivými zeměmi, protože projekt zasahuje přes hranice států s různou politickou stabilitou, kapacitou správy půdy a schopností dlouhodobé péče o vegetaci. Konflikty v severní Mali a Somálsku zpomalily implementaci, zatímco stabilnější oblasti jako Senegal či Etiopie vykazují rychlejší progres a vyšší míru zapojení místních obyvatel.

Přesto projekt přináší významné ekologické a ekonomické přínosy. Obnova vegetace přispívá ke zlepšení kvality půdy, omezení eroze, zvýšení retenční schopnosti vodních zdrojů a stabilizaci mikroklimatu, což podporuje zemědělskou produkci a životní podmínky místních obyvatel. Druhy s ekonomickým využitím, jako akácie produkující gumový arabský pryskyřici, baobab, tamarind nebo moringa, zajišťují dodatečný příjem milionům lidí a zvyšují hodnotu místního hospodářství. Ekonomické studie ukazují, že v regionech aktivně zapojených do výsadby a péče o stromy může roční příjem domácností vzrůst až o 20 procent díky produktům stromů a zlepšeným zemědělským podmínkám.

Z ekologického hlediska by dokončení Velké zelené zdi mohlo snížit průměrnou teplotu v některých oblastech Sahelu o 0,5 až 1 °C, čímž by došlo k omezení klimatických extrémů a podpoře stability ekosystémů. Obnova vegetace rovněž přispívá ke snížení množství prachu saharských bouří, což má dopad na kvalitu ovzduší nejen v Africe, ale i v Evropě, kde prach ovlivňuje zemědělství, zdraví populace a klima. Na první pohled se snížení průměrné teploty o půl až jeden stupeň může jevit jako marginální, nicméně v ekosystémech Sahelu má tento rozdíl zásadní význam. I mírné snížení teploty ovlivňuje výpar, dostupnost vody a půdní mikroklima, čímž podporuje přežití vegetace, stabilizaci půdy a odolnost zemědělských systémů vůči suchu.

Projekt ukazuje jak celý kontinent může aktivně reagovat na klimatické hrozby vlastním inovativním způsobem a nabízí model udržitelného rozvoje, který může inspirovat i další regiony světa ohrožené desertifikací. Pokud budou pokračovat financování, koordinace mezi státy a zapojení komunit, Velká zelená zeď má potenciál stát se největší živou strukturou na planetě, třikrát větší než Velký bariérový útes v Austrálii, a symbolem naděje a obnovy pro celý kontinent.