Více času na podstatné
Veřejné peníze, evropská budoucnost. Nová pravidla rozhodnou o tom, co a od koho bude Evropa nakupovat
Evropská unie stojí na prahu jedné z nejzásadnějších změn o fungování veřejných investic za poslední dekádu. Pravidla, podle nichž státy, kraje, města i veřejné instituce utrácejí stovky miliard eur ročně, se mají změnit. Revize se týká zelených zakázek a sociálně odpovědných veřejných zakázek, které jsou aktuálně spíše výjimkou.
Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci a výzvu k předložení informací k revizi směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2014. Impuls vzešel přímo z politických směrů Komise na období 2024–2029, v nichž předsedkyně Ursula von der Leyenová označila veřejné zakázky za klíčový nástroj pro posílení evropské ekonomiky, hospodářské bezpečnosti a strategické autonomie. Nejde tedy o technickou úpravu paragrafů, ale o zásah do samotného způsobu, jakým Evropa investuje, chrání své hodnoty a reaguje na geopolitické a ekonomické otřesy.
Hodnocení stávajících směrnic ukázalo, že původní cíle byly splněny jen částečně. Přestože se zvýšila míra transparentnosti, systém zůstává složitý, právně nejistý a v praxi často svazující. Administrativní zátěž dopadá zejména na malé a střední podniky, přeshraniční účast ve veřejných zakázkách je stále spíše výjimkou a potenciál veřejných zakázek jako nástroje pro podporu inovací, udržitelnosti a sociální odpovědnosti zůstává nevyužitý. Současně se objevily nové priority, které před deseti lety nebyly tak naléhavé, od bezpečnosti dodavatelských řetězců přes odolnost ekonomiky až po otázku, zda a jak má Evropa chránit vlastní průmysl.
Jedním z nejcitlivějších témat revize je záměr umožnit upřednostňování evropských výrobků a služeb. Diskuse o principu „vyrobeno v Evropě“ se dotýká samotné podstaty jednotného trhu a jeho otevřenosti, ale také zkušeností posledních let, kdy se Evropa ocitla v nebezpečné závislosti na dodávkách klíčových technologií, surovin či zdravotnických prostředků. Komise proto zvažuje, zda a za jakých podmínek dát evropským dodavatelům větší váhu, například prostřednictvím necenových kritérií, hodnocení přidané hodnoty nebo bezpečnosti dodávek, a jak přitom zabránit neúměrnému růstu cen či odvetným opatřením ze strany třetích zemí.
Dalším pilířem připravované revize je zjednodušení a modernizace pravidel. Komise otevřeně přiznává, že současný systém je vnímán jako příliš rigidní a náchylný k soudním sporům. V konzultaci proto klade otázky, zda dát veřejným zadavatelům větší flexibilitu, umožnit širší využití vyjednávání, zjednodušit nákupy standardních výrobků a služeb nebo lépe upravit fázi realizace zakázek včetně plateb dodavatelům. Významnou roli má sehrát také digitalizace, včetně úvah o vytvoření skutečně jednotného digitálního trhu veřejných zakázek v celé EU, který by snížil náklady, zvýšil transparentnost a otevřel zakázky širšímu okruhu uchazečů.
Revize se zároveň dotýká zelených a sociálně odpovědných veřejných zakázek a podpory inovací. Přestože právní rámec tyto přístupy umožňuje již dnes, praxe ukazuje, že jsou využívány nerovnoměrně a často spíše výjimečně. Komise proto hledá cesty, jak posílit princip nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou a učinit z veřejných zakázek skutečný motor ekologické transformace, technologického rozvoje a kvalitních pracovních míst.
Veřejná konzultace je otevřená všem. Je rozdělena na obecnou část, kterou může vyplnit každý bez hlubších právních znalostí, a odbornější část určenou těm, kdo mají se zadáváním veřejných zakázek praktické zkušenosti. Evropská komise výslovně vyzývá k tomu, aby se zapojili podnikatelé, obce, profesní svazy, neziskové organizace i jednotliví občané, protože právě jejich zkušenosti z praxe mají potenciál rozhodnout o tom, zda se budoucí pravidla stanou opravdu efektivním a funkčním nástrojem podporující ekonomiku založenou na udržitelných základech.
Dokument ke stažení: