Vetřelci v kufru: EU zakazuje dalších 16 invazních druhů živočichů. Kontroly proběhnou i na letišti

Od 7. srpna 2025 začne v celé Evropské unii platit nové nařízení Evropské komise, které rozšiřuje seznam invazních nepůvodních druhů živočichů o dalších 16 položek. Tyto druhy nebude možné do EU dovážet, chovat, prodávat ani cíleně vypouštět do volné přírody. Cílem je ochrana evropské biodiverzity před druhy, které představují ekologické riziko kvůli své schopnosti nekontrolovaného šíření, absenci přirozených predátorů a negativním dopadům na původní druhy, zemědělství i lidské zdraví.

Nově rozšířený seznam bude pod přísným dohledem také na Letišti Václava Havla v Praze. Pohraniční veterinární stanice v Ruzyni bude kontrolovat dovoz zboží, zvířat i rostlin ze zemí mimo EU, aby se nové invazní druhy nedostaly přes hranice. Do hledáčku kontrolorů se tak dostanou například akvária, teraristické zásilky, balíky se živočišnými produkty i exotické suvenýry.

Mezi šestnáct nově zakázaných živočišných druhů patří zástupci různých živočišných skupin – od ryb a raků přes ptáky a hmyz až po mořské hvězdice a půdní ploštěnky. Některé z nich jsou mezi chovateli poměrně známé, jiné působí spíše exoticky nebo nenápadně:

• Majna chocholatá (Acridotheres cristatellus) a bulbul červenouchý (Pycnonotus jocosus) – zpěvní ptáci původem z Asie, kteří jsou schopni vytlačit původní druhy z jejich hnízdišť.

• Jelen sika (Cervus nippon) – asijský jelen, který se v Evropě množí velmi rychle a kříží se s naším jelenem lesním. Má negativní vliv na podrost a biodiverzitu lesních ekosystémů.

• Piskoř dálnovýchodní (Misgurnus anguillicaudatus) a piskoř Misgurnus bipartitus – nenápadné, ale velmi odolné sladkovodní ryby, které vytlačují naše původní druhy z mokřadů a tůní.

• Rak ničivý (Cherax destructor) a rak kalikový (Faxonius immunis) – oba druhy raků jsou známé svou agresivitou a schopností zcela přeměnit vodní prostředí. Rak ničivý dostál svému jménu – vytváří nory, podkopává hráze a konkuruje našim rakům.

• Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) – obří druh sršně původem z Asie, který se v posledních letech stává postrachem včelstev. Její bodnutí je bolestivé a v krajních případech může být i smrtelné pro člověka.

• Ploštěnka skleníková (Bipalium kewense) – původně tropický druh, který si oblíbil vlhké evropské skleníky. Živí se žížalami, čímž ničí cennou půdní faunu.

• Ampulárka okružáková (Marisa cornuarietis) – velký sladkovodní plž z Jižní Ameriky, který požírá vodní rostliny včetně těch chráněných.

• Hvězdice amurská (Asterias amurensis) – dravá mořská hvězdice, která decimuje měkkýše v pobřežních oblastech, zejména mušle a ústřice.

• A další druhy bez českého názvu, například Cipangopaludina chinensis, Mulinia lateralis, Obama nungara, Platydemus manokwari a Brachyponera chinensis – které mohou přenášet choroby, ohrožovat původní faunu nebo poškozovat půdu.

Evropská legislativa v oblasti invazních druhů se řídí heslem „předcházet je levnější než napravovat“. Od prvního přijetí nařízení v roce 2016 se seznam zakázaných druhů postupně rozšiřuje – doplněn byl v letech 2017, 2019, 2022 a nyní podruhé v roce 2025. Aktuální aktualizace posouvá celkový počet zakázaných druhů živočichů na 62.

Zajímavostí je, že další dva druhy – bobr kanadský (Castor canadensis) a norek americký (Neogale vison) – budou do seznamu zařazeny s odkladem, a to až od 7. srpna 2027. Důvodem je, že se s nimi v Evropě již hospodaří (např. kožešinové farmy), a je třeba zajistit přechodné období.

Cestovatelé by tak měli být obezřetní při dovozu exotických zvířat, ale i rostlin nebo potravin. Ne každý drobný plž v akváriu či zajímavě zbarvený hmyz na trhu v jihovýchodní Asii je vítaným „dárkem“ pro evropskou přírodu. Právě letištní kontroly budou klíčovým místem, kde se mohou tyto druhy zachytit dříve, než způsobí škody.

Porušení pravidel stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o invazních nepůvodních druzích není jen administrativním prohřeškem, ale může mít vážné právní a finanční důsledky. V České republice je tato oblast kontrolována dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Za nedovolený dovoz, držení, chov, přepravu nebo prodej invazního nepůvodního druhu může být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč (Právnická nebo podnikající fyzická osobě až 2 mil. Kč). Invazní druhy navíc mohou být při zjištění na hranicích okamžitě zajištěny, zkonfiskovány a v krajním případě i utraceny nebo zlikvidovány – přičemž veškeré náklady na tyto úkony nese ten, kdo je do EU přivezl. 

Ve zvláště závažných případech, kdy dojde ke škodě na ekosystémech nebo ohrožení chráněných druhů, může být porušení posuzováno i jako trestný čin poškození životního prostředí podle trestního zákoníku. Organizacím a firmám může v důsledku porušení zákazu hrozit také ztráta povolení k činnosti nebo dočasný zákaz činnosti. Důležité je rovněž připomenout, že i neúmyslné zavlečení nepůvodního druhu – například formou larvy, plže nebo vajíčka na dovážených rostlinách, půdě či dekoracích – je považováno za porušení předpisu a může být sankcionováno.