Více času na podstatné

Viníci skleníkového efektu: Nejen elektrárny a auta, ale i krávy

11.09.2013 09:13

Za největšího producenta skleníkových plynů, které způsobují oteplování Země, je považována zejména energetika a doprava. Velký podíl na tomto globálním problému má ale překvapivě i zemědělství, které produkuje 14% celkového množství skleníkových plynů. Vyplývá to ze zprávy Amerického úřadu pro potraviny a zemědělství (FAO), která varuje, že by se produkce zemědělského metanu mohla do roku 2030 zvýšit o 60%.

Hlavním zdrojem metanu, z hlediska vlivu na globální oteplování 23krát nebezpečnějšího než CO2, je celosvětové stádo hovězího dobytka čítající 1,5 biliónů krav a býků. Názory expertů na množství vyprodukovaného metanu se liší od 100 až 200 litrů za den, někteří hovoří dokonce o 500 litrech za den. Důležitým faktem ale zůstává, že tento „kravský“ metan znečišťuje ovzduší stejnou měrou jako auta.

Proč krávy produkují tolik metanu? Přežvýkavci mají celkem čtyři žaludky a namísto toho, aby jídlo trávili až ve střevech, jako lidé a ostatní savci, tráví ho přímo v žaludku. Žaludky jsou plné bakterií, které napomáhají trávení, ale zároveň produkují metan. Ten pak uniká zejména říháním, když kráva znovu přežvykuje natrávenou potravu. Zajímavé je, že stejná technologie slouží k produkci metanu v bioplynových stanicích, které zpracovávají biomasu k energetickým účelům. V těchto zařízeních, která se v posledních letech začínají masově využívat zejména v sousedním Německu a přibývají i u nás, je ale metan bezpečně uzavřen před okolním prostředím a spalován při výrobě elektřiny.

Vědci se nyní snaží snížit produkci metanu u skotu a zkoumají například, jak do kravského krmení přidávat česnek, který snižuje produkci metanu, aniž by se to projevilo na chuti a kvalitě masa a mléka. K nadýmání krav přispívá také chemicky hnojená tráva, takže ke zlepšení zdraví skotu a snížení škodlivých emisí by přispěla i pastva dobytka na přirozeně pěstované pastvině.

 

Může Vás také zajímat:

Modernizace jaderných elektráren: Vyšší zisk i ochrana klimatu (st. 9)

 

Zdroj: Zpravodaj č.3/2013 (Česká nukleární společnost)