Vlak plný naděje: Česko proměnilo 300 tisíc vagonů odpadu v nový materiál

Kdyby se všech 21,2 milionu tun druhotných surovin, které v roce 2024 vznikly v České republice, naložilo do běžných železničních vagonů, vznikl by vlak dlouhý přibližně 300 tisíc vozů. Za tímto obrazem se ale neskrývá pouze působivé číslo ze statistiky. Ukazuje se v něm proměna českého hospodářství, které se postupně učí zacházet s odpadem jako s materiálem.

Druhotných surovin vzniklo v České republice v roce 2024 celkem 21,2 milionu tun. Oproti roku 2023 jde o nárůst o 2,9 milionu tun, tedy o 15,9 procenta. Pro správné pochopení tohoto čísla je důležité vědět, co statistika Českého statistického úřadu sleduje. Druhotnou surovinou nejsou pouze recyklované odpady z třídicích linek. Patří sem materiály mající charakter vedlejších produktů, upravené odpady, které přestaly být odpadem, materiály získané ze zpětného odběru nebo další materiály určené k novému využití.

Největší skupinu druhotných surovin stále představují materiály vznikající při energetických procesech. V roce 2024 jich vzniklo 7,6 milionu tun. Přestože šlo o největší jednotlivý objem, meziročně tato kategorie poklesla o 10,8 procenta. Do této skupiny patří například energosádrovec vznikající při odsiřování spalin nebo struska a škvára vznikající při vysokoteplotních procesech při spalování pevných paliv. Tyto materiály nacházejí využití zejména ve stavebnictví, například jako složky stavebních materiálů nebo při výrobě cementu.

Pokles energetických druhotných surovin souvisí s dlouhodobými změnami v energetice. Výroba elektřiny a tepla prochází postupnou proměnou, která ovlivňuje také množství vedlejších materiálových toků vznikajících při spalovacích procesech. Ještě před několika lety tvořily materiály z energetiky dominantní část českých druhotných surovin, jejich význam však postupně klesá.

Opačný vývoj zaznamenaly druhotné suroviny ze stavebních hmot. Právě tato skupina byla hlavním důvodem celkového růstu v roce 2024. Jejich množství vzrostlo z 2,1 milionu tun v roce 2023 na 6 milionů tun v roce 2024. Podíl stavebních materiálů na celkové produkci druhotných surovin se tím zvýšil z 11,6 procenta na 28,3 procenta.

Tak výrazný nárůst souvisí především s produkcí recyklovaného betonového kameniva. Tento materiál vzniká zpracováním stavebních a demoličních odpadů a využívá se například do podkladních vrstev komunikací, násypů nebo dalších stavebních konstrukcí.  

Právě stavební a demoliční odpady představují jednu z největších příležitostí pro rozvoj materiálového využití. Stavebnictví patří mezi odvětví s nejvyšší spotřebou přírodních surovin a současně produkuje velké množství materiálů vhodných k opětovnému využití. Pokud recyklované kamenivo nahrazuje přírodní kamenivo, snižuje se potřeba nové těžby.

Významný podíl na celkové produkci druhotných surovin měly také materiály ze dřeva, železných kovů a ostatních nekovových materiálů. Druhotných surovin ze dřeva vzniklo v roce 2024 přibližně 1,7 milionu tun. Přestože jde stále o významný materiálový tok, meziročně jejich produkce klesla téměř o 191 tisíc tun. U ostatních nekovových materiálů činil pokles 284 tisíc tun.

U železných kovů se naopak množství druhotných surovin zvýšilo. V roce 2024 jich vzniklo 1,4 milionu tun, což představuje meziroční růst o 88 tisíc tun. Kovové materiály patří z hlediska cirkulární ekonomiky k nejvýznamnějším komoditám, protože jejich opětovné využití umožňuje nahradit část primární těžby a současně zachovat vysokou materiálovou hodnotu.

Význam druhotných surovin bude v dalších letech růst také v důsledku evropské legislativy, která postupně přesouvá pozornost od samotného nakládání s odpady k řízení celého materiálového cyklu. Zatímco dosavadní odpadová politika se soustředila především na předcházení vzniku odpadu, třídění a recyklaci, nová evropská pravidla stále více řeší otázku, jak zajistit, aby recyklované materiály skutečně vstupovaly zpět do výroby.

Tento směr je patrný například v připravovaném evropském Aktu o oběhovém hospodářství, který má Evropská komise předložit v roce 2026. Jeho cílem má být vytvoření jednotnějšího evropského trhu s druhotnými surovinami, zvýšení nabídky kvalitních recyklovaných materiálů a současně posílení poptávky po těchto materiálech ze strany průmyslu. Evropská komise jej označuje za jeden z nástrojů, který má pomoci zvýšit míru oběhovosti evropské ekonomiky a podpořit využívání recyklovaných materiálů jako běžného výrobního vstupu.

Pro Českou republiku bude tato změna významná zejména proto, že disponuje velkými objemy materiálů vhodných k dalšímu využití, ale jejich skutečné uplatnění bude stále více záviset na požadavcích výrobců, kvalitě recyklátů a schopnosti trhu s druhotnými surovinami fungovat podobně jako trh s primárními materiály. Samotná produkce 21,2 milionu tun druhotných surovin proto nebude do budoucna hlavním měřítkem úspěchu. Rozhodující bude, jaká část tohoto množství nahradí přírodní zdroje v konkrétních výrobních procesech.

Na evropské úrovni k tomu směřují také další předpisy přijaté v posledních letech. Nařízení o kritických surovinách staví recyklaci a využívání druhotných zdrojů mezi nástroje posilování evropské surovinové bezpečnosti. Evropská unie chce snížit svou závislost na dovozu některých strategických materiálů a současně posílit kapacity pro jejich zpracování a recyklaci. Nařízení stanovuje mimo jiné cíle pro rozvoj recyklačních kapacit u strategických surovin do roku 2030.

Další významný vliv bude mít Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, které zavádí širší požadavky na životnost výrobků, jejich opravitelnost, využívání zdrojů a recyklovatelnost. Součástí tohoto rámce jsou také digitální pasy výrobků, které mají v budoucnu umožnit lepší dostupnost informací o použitých materiálech a usnadnit jejich opětovné využití po skončení životnosti výrobků. Pro oblast obalů bude mít svou roli nové evropské nařízení PPWR, které zavádí konkrétnější požadavky na recyklovatelnost obalů, omezení vzniku odpadu a využívání recyklovaných materiálů.

Česká republika má pro tento vývoj základní strategický rámec v podobě dokumentu Cirkulární Česko 2040, který vláda schválila jako dlouhodobou strategii přechodu k oběhovému hospodářství. Strategie počítá s efektivnějším využíváním materiálů, podporou inovací, rozvojem recyklačních technologií a lepším propojením odpadového hospodářství s průmyslovými potřebami.

Současně se připravuje také přesnější sledování toho, jak se česká ekonomika v oblasti cirkularity skutečně vyvíjí. Projekt MOZACE zaměřený na monitoring základny cirkulární ekonomiky má vytvořit datovou základnu umožňující dlouhodobě vyhodnocovat vývoj cirkulárního hospodářství v návaznosti na české i evropské strategické dokumenty.

Vlak dlouhý 300 tisíc vagonů proto není jen obrazem množství materiálu, který se podařilo zachránit před odstraněním. Je především připomínkou toho, že druhotné suroviny se postupně stávají větší součástí průmyslové infrastruktury. O tom, zda tento vlak skutečně doveze českou ekonomiku k vyšší materiálové soběstačnosti, rozhodne až jeho cílová stanice, kdy při výrobě nových produktů recyklovaný materiál nahradí v maximální možné míře primární surovinu.

Zdroj: Ilustrativní obrázek pro vás vytvořil ChatGPT. Pokud jste v tom nepoznali ruku umělé inteligence, vězte, že žádný robot při tvorbě neutrpěl žádnou újmu