Vodní gigant v srdci Himaláje: Čína staví největší přehradu světa. Co na to příroda a sousedé?

V tibetských horách, kde řeka Yarlung Zangbo proráží dramatické soutěsky, začala Čína budovat vodní dílo, které nemá obdoby. Kaskáda pěti hydroelektráren má být po dokončení největším vodním energetickým projektem na světě, s plánovaným výkonem, který překoná i ikonickou přehradu Tři soutěsky. Roční výroba elektřiny se má podle odhadů vyšplhat až na 300 miliard kWh, což by znamenalo téměř trojnásobek současného čínského rekordmana.

Pro srovnání: tato hodnota odpovídá přibližně pětinásobku roční spotřeby elektřiny celé České republiky. A energetický potenciál této oblasti je skutečně výjimečný — právě zde řeka klesá o téměř 2 000 výškových metrů během pouhých 50 kilometrů. Tak strmý spád z ní činí jeden z nejdynamičtějších vodních toků na planetě a tedy ideální místo pro gigantickou přeměnu vodní energie.

Projekt Čína označuje za „projekt století“, který má významně přispět k dosažení uhlíkové neutrality, hospodářskému oživení Tibetu i energetické stabilitě ve střednědobé strategii státního rozvoje. Finanční trhy zareagovaly pozitivně: akcie stavebních firem, výrobců zařízení i materiálů posílily, vládní dluhopisy pak přilákaly zvýšený zájem investorů.

Projekt století, nebo vodní geopolitická zbraň?

Z čínského pohledu je přehrada „projekt století“. Má přispět k dosažení uhlíkové neutrality, oživit tibetské hospodářství a posílit domácí surovinovou i energetickou bezpečnost. Investice se odhaduje na 1,2 bilionu jüanů (v přepočtu cca 168 miliard USD), výstavba má trvat zhruba do roku 2033. Zároveň se ale jedná o stavbu mimořádně technicky i ekologicky náročnou. Projekt leží v seizmicky aktivní oblasti, s výjimečnou biodiverzitou a kulturním významem.

Pro řadu ekologických organizací a sousedních států – zejména Indii a Bangladéš – však představuje projekt vážnou hrozbu. Řeka Yarlung Zangbo mění název na Brahmaputru, když opouští Tibet, a zásobuje vodou miliony lidí v nížinách. Jakékoli zásahy do toku, jeho regulace či hromadění vody v přehradních nádržích mohou výrazně ovlivnit zemědělství, rybolov i životní jistoty lidí v deltách. Indičtí analytici dokonce hovoří o „vodní bombě“, kterou Čína může strategicky využít jako geopolitický nástroj.

Megawatt za každou cenu?

Otázkou je, za jakou cenu. Ekologické ztráty mohou být obrovské: přehrady zaplaví jedinečné biotopy, přeruší migrační cesty vodních živočichů a promění charakter krajiny, která dosud nebyla intenzivně využívána. Tibet je nejen střechou světa, ale i zásobárnou sladké vody pro celou Asii. Podle expertů může masivní rozvoj vodních elektráren v této oblasti narušit delikátní rovnováhu mezi ekologickou stabilitou a lidským zásahem do přírodních cyklů.