Více času na podstatné
Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015
Český hydrometeorologický ústav zveřejnil komplexní zprávu „Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015“, která se zabývá meteorologickými a hydrologickými aspekty letošního sucha. Zpráva obsahuje detailní hodnocení meteorologické situace, srážkové a teplotní charakteristiky do října 2015, vyhodnocení výparu, evapotranspirace a vláhové bilance, vlhkosti půdy a dopadů sucha na vegetaci, vývoje sněhových zásob, vyhodnocení minimálních průtoků na povrchových vodách a hladin podzemních vod a také srovnání sucha v roce 2015 s historickými případy such. V grafech, mapách, tabulkách a textech zpráva dokumentuje nejen stav sucha v roce 2015, ale i jeho vývoj a příčiny.
Srážkový deficit se v ČR začal projevovat už v roce 2014 a od února 2015 pozvolna pokračoval i v průběhu jarních měsíců a do konce srpna vzrostl na 150 mm. Na začátku léta už byla krajina poměrně vysušená a situaci postupně zhoršovaly i opakující se vlny veder, některé extrémní a trvající řadu dní po sobě. Rozložení tlakových útvarů a zejména rozsáhlé a obnovující se tlakové výše přispívaly k tomu, že se do střední Evropy nedostával dostatečně vlhký vzduch z okolních moří a z oceánu. Frontální systémy, které se dostaly nad území ČR, neměly dostatečnou vlhkost pro vývoj bouřek. Nízká relativní vlhkost vzduchu a málo oblačnosti na vrcholu léta přispívaly i kcelkově většímu výparu, čímž se dále prohluboval nedostatku vody v krajině.
Průměrná teplota vzduchu za vegetační období, duben až září, byla o 1,1 °C vyšší než dlouhodobý průměr za období 1981 až 2010, teplota za letní měsíce byla po roce 2003 druhá nejvyšší za dobu pozorování od 1961. Podobně srážkový úhrn v roce 2015 byl druhý nejnižší po roce 2003. S výjimkou severozápadních Čech byly srážky podnormální a místy byly menší než 60 % normálu.
Za vrchol sucha lze považovat polovinu srpna, kdy bylo přerušeno vydatnými srážkami, které krajině a vegetaci výrazně pomohly, avšak nestačily na to, aby celkovou situaci sucha ukončily. Sucho tak pokračovalo i během září a začátku října, kdy srážkový deficit stoupl až na 180 mm; situaci na povrchových tocích zlepšilo až srážkové období z poloviny října.
Srážkový deficit se projevil ve velmi negativní vláhové bilanci a vznikem půdního sucha. Dle vyhodnocení základní vláhové bilance od srpna do října vykazovalo okolo 80 % území o 100 mm nižší hodnoty než je dlouhodobý průměr 1981–2010 a na části území byla zásoba využitelné vody na středně těžké půdě s travním porostem menší než 40 %. Dalšími dopady sucha bylo zvýšené nebezpečí vzniku požárů, zejména v průběhu srpna, a posun nástupu vegetačních fází rostlin.
Hydrologické projevy sucha postihly v roce 2015 prakticky celé území České republiky. Na většině vodních toků hladina zaklesla po dobu několika týdnů významně pod úroveň 355denního průtoku, což dokládají měření provedená v terénu. V některých regionech došlo i k úplnému vyschnutí některých toků. Z dosavadních vyhodnocení vyplývá, že doba opakování 30denních a 7denních ročních průtokových minim se pohybovala v poměrně širokém rozmezí od 10 až po 100 let.
Vodní nádrže svýznamným zásobním prostorem přispěly ke zmírnění hydrologického sucha nadlepšováním minimálních průtoků. Zaplnění většiny nádrží v říjnu až na výjimky zůstalo nad 30 % zásobního prostoru. Hlavní vodárenské nádrže fungovaly bez poruch v důsledku sucha. Rovněž až na výjimky (Klabava, Husinec) byl z nádrží zajištěn minimální odtok předepsaný manipulačním řádem.
Z hlediska podzemních vod byly nejvíce postiženy severovýchodní Čechy a severovýchod Moravy. V polovině srpna stav sucha vykazovalo celkem 59 % mělkých vrtů 56 % pramenů. Na rozdíl od půdního sucha a sucha na povrchových vodách, stav sucha na podzemních vodách přetrval víceméně na stejném stavu až do října, kdy ve více než jedné čtvrtině sledovaných objektů byla zaznamenána historická měsíční minima.
Podle srovnání časového průběhu sucha 2015 s vybranými historickými případy (1904, 1947, 1994 a 2003), je relativně nejpodobnější průběh sucha 2003, kdy rovněž nedošlo k významnější odtokové události. Výskyt extrémní teploty a vlny veder od června do září se pak podobá roku 1947.
Deficit srážek byl srovnatelný s nejvýznamnějšími případy sucha v letech 1921, 1976 a 2003, a částečně 1911 a 1947 (sucho 1904 zde nebylo hodnoceno). Z hlediska deficitu povrchových vod v povodí Labe, Vltavy a Odry patří rok 2015 k nehorším rokům vůbec. Přitom platí, že sucho v roce 1904 bylo nejvýznamnější na jihu Čech v povodí Vltavy a Otavy, sucho 1947 bylo výraznější než sucho 2015 v povodí horního Labe a Sázavy. Naopak sucho 2015 bylo s největší pravděpodobností v povodí Lužnice nejvýznamnější z uvedených historických případů. Protože projevy sucha u podzemních vod mají větší setrvačnost, je nanejvýš pravděpodobné, podle dat od roku 1961, že epizoda 2015 patří k nejvýznačnějším vedle roků 1973, 1983, 1990, 1992 a 1993.
Dopady sucha na půdní vrstvu, potenciální výpar či evapotranspiraci z travního porostu či na vláhovou bilanci půdy byly extrémní i v letech 1973 a 1976, v 90. letech (1990,1991,1992) 20. století a v roce 2003. Při porovnání let 2003 a 2015 byly z hlediska vláhové bilance travního prostu extrémní hodnoty spíše ty z roku 2003.
Dokument ke stažení:
Zdroj: ČHMÚ, MŽP